Varováním pro dnešní svět je to, co se stalo po vynálezu knihtisku

28. 3. 2018

čas čtení 5 minut
"Šílené věci se daleko častěji šíří virálně, protože nás zajímají šílené věci, ale to z historického hlediska není překvapivé. Představa, že mezi námi žijí čarodějnice a je nutno je upalovat, se začala šířit daleko rychleji než idealistické materiály od Martina Luthera. Ukázalo se, že daleko víc čarodějnic se upaluje tam, kde se silně rozšířily tiskárny."


Historik Niall Ferguson si povšiml, že kalifornské Silicon Valley nemá absolutně ponětí o významu historie a o tom, jak varovně se můžeme poučit z historických událostí.

Ferguson právě vydává knihu The Square and the Tower, v níž zpochybňuje konvenční přesvědčení, že rostoucí provázanost je dobrou věcí pro lidstvo. "Náš zesíťovaný svět je hluboce zranitelný a dvoufaktorová autentizace nás nezachrání," varuje Ferguson.

Po většinu dvacátého století byly komunikační systémy podřízeny ústřední kontrole. To bylo náhodným důsledkem průmyslové revoluce, která vyprodukovala telegraf a pak telefon. Tyto technologie měly architekturu, která umožňovala tomu, kdo ovládal centrum, ovládat i periferii systému. To vedlo k hierarchickým mocenským strukturám.

Máme-li porozumět dnešku, musíme studovat, co se stalo poté, co Johannes Gutenberg vynalezl knihtisk. Stejně jako je tomu u internetu, začalo být nemožné tiskárny centrálně ovládat.



"Na začátku reformace před 501 lety si Martin Luther naivně myslel, že pokud si budou všichni moci přečíst bibli ve svém vlastním jazyce, vytvoří to 'kněžství všech věřících' a všechno bude naprosto senzační," říká Ferguson.

"Totéž říkáme ohledně internetu. Myslíme si, že je to dobrý nápad. Jenže on to není dobrý nápad, stejně jako knihtisk nebyl dobrým nápadem v 16. století. Protože to, co vzniklo, nebylo 'kněžství všech věřících'. Zažili 130 let eskalujícího náboženského konfliktu, který vyvrcholil třicetiletou válkou - jednou z nejničivějších válek v lidské historii."

Čím dál studuji toto období, tím více připomíná 21. století, říká Ferguson. "V 16. a v 17. století jsme svědkem polarizace, šíření fake news, svět se zmenšuje, a proto se nákaza šíří daleko rychleji. Tyto velké změny ve struktuře sítě vedou k revolucím proti hierarchickým institucím."

Ferguson poukazuje na nedávné studie, z nichž vyplývá, že se fake news dokáží šířit rychleji a dál než reálné zpravodajství, pokud jsou mimořádně senzační. "Ty šílené věci se daleko častěji šíří virálně, protože nás zajímají šílené věci, ale to z historického hlediska není překvapivé. Představa, že mezi námi žijí čarodějnice a je nutno je upalovat, se začala šířit daleko rychleji než idealistické materiály od Martina Luthera. Ukázalo se, že daleko víc čarodějnic se upaluje tam, kde se silně rozšířily tiskárny."

Ferguson se přiznal, že nemůže obavami spát, když jako historik pomyslí na to, jakou roli budou sociální sítě sehrávat v budoucnosti. "Jsem daleko více znepokojen než nehistorik tím, co vidím, protože z historie vím, že polarizační proces pokračuje a nekončí to jen verbálním násilím, protože v určitý moment už pouhé verbální násilí přestane uspokojovat."

"Myslím, že se tvůrci Facebooku vůbec pořádně nezamysleli nad historickým významem svého osudu, a obviňuju Marka Zuckerberga, že vypadl z Harvardu dřív, než absolvoval některý můj kurs," říká Ferguson. "Kdyby býval studoval můj kurs o západní civilizaci, věděl by že se stal podivným amalgámem Johna D. Rockefellera, Andrewa Carnegieho a Williama Randolpha Hearsta. A jaká je jejich společná charakteristika? Všichni prošli etapou, kdy byli silně nepopulární."

Ferguson je přesvědčen, že americká vláda musí agresivně zasáhnout proti firmám, jako je Facebook. "Pokud nebudeme jednat, příští etapa procesu bude ještě ošklivější, než je současná etapa kolem firmy Cambridge Analytica - která je jen špičkou ledovce. Pomyslete jen na to, kolik dalších lidí si stáhlo ta data. To okno bylo otevřené po dlouhá léta."

Facebook musí být podle něho považován za vydavatele obsahu a nikoliv za technologickou firmu. "Je nepřijatelné, že pár soukromých firem ví více o občanech každé země než sami ti občané, nemluvě o vládách. A je nepřijatelné, že tyto firmy lze tak lehce zneužít nepřátelskou cizí mocí. Bez ohledu na své politické názory si nemůžete myslet, že tohle je v pořádku."

Sdělovací prostředky podle Fergusona musejí řádně upozorňovat na to, jak lehce je internet dnes manipulovatelný temnými silami. "Je tomu, jako že lidé, kteří pracují profesionálně v politice, chtějí dál předstírat, že jsme stále ještě před rokem 2008, přestože se celý politický systém naprosto změnil. Reklama na Facebooku je v politice dnes nejmocnějším nástrojem. Absolutně neděláme dost na to, abychom se vyhnuli další krizi legitimity způsobené těmito skutečnostmi."

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
13273

Diskuse

Obsah vydání | 3. 4. 2018