Neutralitu, nebo novičok?

28. 3. 2018 / Karel Dolejší

Nervově paralytická látka novičok použitá při útoku v anglickém Salisbury byla vyráběna i jinde než v SSSR/Ruské federaci. Sovětský/ruský jed si nicméně uchovává unikátní složení, na jehož základě jej lze spolehlivě identifikovat. Když britská vláda tvrdí, že disponuje jasnými důkazy o ruském původu použité bojové otravné látky, tvrzení zůstává v otevřených zdrojích nedokázáno. To však samo o sobě nutně neznamená, že takové důkazy neexistují. Znamená to především, že nebyly publikovány.

Existují situace, kdy je třeba chránit analytické metody zpravodajců pro další použití, navzdory poklesu věrohodnosti zpráv s jejich pomocí získaných. Představte si například, že by Británie na jaře roku 1941 informovala paranoidního Stalina nejen o datu německého útoku na SSSR. Současně by mu také sdělila, že disponuje přístrojem Enigma schopným dekódovat německé strategické depeše - a použila by tyto depeše jako velmi silný důkaz. Je možné, že by věrohodnost informace stoupla - nicméně Stalin beztoho obdržel ze sovětských zdrojů dostatek zpráv o připravovaném útoku, jimž obecně odmítal věřit a označoval je za provokace. Jeho rozhodnutí ohledně válečných příprav by se patrně nezměnilo. Dokonce by možná ve snaze uvolnit napětí informoval Hitlera o obsahu britské zprávy. Překvapivý útok na Sověty by ovšem proběhl tak jako tak - jenže navíc by Británie kvůli prozrazení Enigmy přišla o možnost číst německé strategické zprávy.

Británie nemá důvod seznamovat celý svět s metodami, jimiž určila původ látky použité v Salisbury. Novičok nemusel být použit naposledy - a to že útočník nezná britskou metodu identifikace původu látky pak představuje zdaleka jedinou výhodu potenciální oběti před pachatelem. Zcela postačí, pokud by Británie podrobné důkazy sdílela s partnery prostřednictvím mezinárodní zpravodajské sítě Five Eyes a na bilaterální úrovni se spolehlivými spojenci v NATO.

  ***

Pozorujete-li reakce na kauzu Skripalových, lze s jistým zjednodušením říci, že se Ruská federace již z odpovědnosti za útok nepřímo usvědčila sama. Namísto věcného postupu využívajícího argumentačních slabin britské strany se Moskva uchýlila k obvyklé metodě velkovýroby lží a zavádějících tvrzení, tedy k prostředkům běžně používaným v případech, že popírá zodpovědnost za činy, jež skutečně spáchala - např. při útoku na Krym, v Donbasu, nebo po sestřelení letu MH17.

Že v kremelské dezinformační kampani opět jede Miloš Zeman, který nařídil BIS prověřit ruské tvrzení, podle nějž použitý jed pocházel z České republiky, by rozhodně nikoho nemělo překvapit. Zeman se aktivně zapojil do řady podobných kampaní, například do popírání ruské vojenské přítomnosti v Donbasu. Bylo vůbec reálné očekávat, že by se tentokrát zachoval jinak?

  ***

Extrémistické strany v českém parlamentu, SPD a KSČ(M), obě prosazují vystoupení z mezinárodních integračních uskupení a účelově mávají praporem neutrality. To vše v době, kdy klasická neutralita zemí jako Švédsko nebo Finsko postupně bere za své a tváří v tvář zastrašování vojenskou silou, podvratným a dezinformačním kampaním ruské strany, obě země chtě nechtě prohlubují spolupráci s NATO.

Britská zkušenost s útokem v Salisbury jasně ukázala, jak nebezpečné je v době "hybridních" útoků oslabovat mezinárodní vazby a zbavovat se podpory spojenců. Bez solidarity zemí Evropské unie a bez spolupráce celého tradičního anglosaského bloku včetně USA by Británie nemohla vůbec doufat, že se jí napříště podaří odstrašit potenciální útočníky od nepřátelských aktů na jejím vlastním území.

Zkuste si na chvíli představit, že by se v podobné situaci jako Británie ocitla desetimilionová Česká republika - s omezenými vlastními kapacitami, vlastní vinou mezinárodně izolovaná, ve světě málo známá, "neutrální", čili odkázaná jen a jen sama na sebe.

Ve skutečnosti není třeba vybírat si, zda chcete neutralitu, nebo novičok.

Beze všeho můžete dostat obojí.

1
Vytisknout
4033

Diskuse

Obsah vydání | 3. 4. 2018