Proč Rakka nebude koncem "islámského státu"

21. 3. 2017


Abyste pochopili americkou krátkozrakost na Blízkém východě, nemusíte se dívat dál než do severní Sýrie. Můžete s velkou jistotou předpovědět, že politika, na jejímž provádění Washington trvá vůči Rakce ("hlavnímu městu" IS v Sýrii - red.), povede ke dvěma věcem. Posune sekundární konflikt v rámci širší syrské občanské války na bod varu a obnoví podmínky pro návrat extrémistických sil, napsal Hassan Hassan.


Běžný způsob jak odpoutat pozornost od potíží spojených s politikou je postavit ji primárně na Turecku. Zásadním problémem ale je, jak kampaň YPG zaměřená na vyhnání IS z převážně arabského města, které islamisté zabrali povstalcům v roce 2013, bude vnímána lokálně.

Velitel YPG Sipan Hemo sdělil Reuters, že útok na Rakku bude zahájen počátkem dubna. Každý by měl proislamistickým silám přát štěstí, ale mělo by být jasné, že Spojené státy nyní operují pod úrovní politického kreditu. Tím myslím dvě věci.

Za prvé, vítězství nad IS bude čistě taktické: Odstranění militantů z Rakky nepoškodí obraz IS, jak by tomu ideálně mělo být. Pokud by si politici zapojení do kampaně tohoto druhu mysleli, že tak podkopají narativ islamistů, mýlí se a jsou odtrženi od reality.

Mosul i Rakka jsou v tomto smyslu ztracenými příležitostmi. USA jich měly využít k nastartování politického plánu, který by ukončil cyklus násilí v obou zemích a zajistil, že takové skupiny budou fatálně diskreditovány.

Místo toho se tažení proti dvěma základnám IS změnilo v čistou protiteroristickou a vojenskou operaci. Ale to se nutně nepromítá do vážných škod na narativu a obrazu IS - což je hlavním cílem operace Inherent Resolve.

Za druhé, rozhodnutí odmítnout obavy a postupovat na Rakku se stejnými silami, na něž spoléhala předchozí administrativa, narušuje rodící se pozitivní trend v severní Sýrii. Stále více příslušníků syrské opozice přijímá myšlenku boje proti IS jako politicky závazný projekt sám o sobě, na rozdíl proti dřívějšku, kdy se chtěli zaměřit na režim Bašára Asada.

Některé z těchto skupin již spolupracují s YPG, což vyvolává otázky ohledně toho, proč USA stále chtějí investovat do YPG než do všech těchto jednotek. Takový krok by nepochybně pomohl rekrutovat stovky dalších bojovníků, protože do povstaleckých jednotek by bylo ochotno vstoupit více lidí než do skupin, které jsou považovány za nástroj hegemonie YPG.

Zjevným důvodem je, že si USA prostě nepřejí spolupracovat s Ruskem, Íránem a režimem, když se rozhodly posílit povstalecké síly v operaci proti Rakce. USA vědí, že režim a jeho podporovatelé by měli námitky proti rozšíření území pod kontrolou povstalců. Jinak řečeno, USA preferují pokračování chybné politiky, pokud vyvolává menší bolesti hlavy. Raději se budou později vypořádávat s důsledky než nyní s režimem a jeho sponzory.

Povstalecké a arabské síly mohou být lépe organizovány a účinněji mobilizovány bez zjevné hegemonie YPG. Takový postup by nemusel nutně znamenat opuštění YPG. Ale musel by být místními považován za legitimní, efektivní a férový.

Místo toho USA zahodily příležitost diskreditovat IS a posilují milice, které na severu Sýrie hrají přehnanou roli. To, kromě jiných faktorů, poskytne džihádistům munici k mobilizaci proti YPG a umožní jim stát se trvalou součástí dění v severovýchodní Sýrii.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1158

Diskuse

Obsah vydání | 23. 3. 2017