Šokující výsledek amerických voleb vytvoří nový světový řád - a vytvoří novou vlnu rádoby trumpovců
6. 11. 2024
čas čtení
7 minut
Dnes se zhroutila celá řada otřepaných předpokladů
Co mají naše převážně sekulární společnosti skutečně společného s
národem, jehož religiozita ho vede k tomu, že zakazuje reprodukční práva
žen a v některých případech považuje Trumpa za vůdce seslaného Bohem,
aby zachránil USA před socialismem? Naše kultura není jejich a jejich
kultura není naše. S Trumpovým znovuzvolením jsou tvrzení o společných
hodnotách nebezpečným sebeklamem.
Ještě
více než jeho první vítězství v roce 2016 znamená znovuzvolení Donalda
Trumpa historický převrat. Je to hluboký moment změny nejen pro Spojené
státy, ale i pro ostatní svět. Po desetiletí byly Spojené státy pro
svobodný svět zásadní a spolehlivou zemí. Teď už ne. Jednoho dne se
dokonce může stát, že budou stát proti nám,
píše Martin Kettle.Zdá
se být jisté, že Trump 2.0 zatluče jeden z posledních hřebíků do rakve
Pax Americana po roce 1945. Ve skutečnosti se tato stará normalita
rozpadá přinejmenším od vietnamského konfliktu. „Válka proti terorismu“
George W. Bushe způsobila více problémů, než kolik jich vyřešila. Barack
Obama i Joe Biden se zdráhali použít americký velký klacek, naposledy
tragicky na Blízkém východě. Nyní se však před skutečností už nelze
skrývat.
Za Trumpa se globální agenda změní, ať se nám to líbí, nebo ne. Boj proti klimatickému rozvratu dostane ránu do břicha, mezinárodní vztahy se stanou více transakčními, boj Ukrajiny proti ruské agresi může dostat nůž do zad a Tchaj-wan bude hledět do hlavní čínských zbraní. Liberální demokracie všude na světě, včetně Británie, se také dostanou do nového obležení ze strany vlastních Trumpových imitátorů, poháněných sociálními médii, která se snaží pravdu obrátit vniveč.
Američtí voliči udělali tento týden strašnou a neodpustitelnou věc. Neměli bychom se zdráhat říci, že se odvrátili od společného étosu a pravidel, které od roku 1945 formovaly svět, zpravidla k lepšímu. Američané dospěli k závěru, že Trump není „divný“, jak bylo krátce módní tvrdit, ale mainstreamový. Voliči šli v úterý k volbám a v obrovském počtu volili „divně“. Američané s tím musí žít v důsledcích.
Ostatní demokracie, včetně Británie, musí pochopit, co je v sázce. Výzvy, kterým čelí mezinárodní řád, jsou jen začátkem. Výzvy na domácí frontě jsou stejně reálné. Demokracie musí reagovat, a to mnohem střízlivěji a rozhodněji, než mnohé z nich dosud učinily, na digitální sílu Trumpových nacionalistických, protekcionistických a záštiplných poselství. Pokud se chceme vyhnout tomu, aby nás podobné síly přemohly a učinily nás ještě zranitelnějšími vůči nepřátelským autokraciím, jako je Rusko, musíme se k nim chovat aktivně, nikoli pasivně.
Naprosto pošetilou reakcí demokracií na Trumpovo zvolení by bylo zavřít oči a uši a opakovat naše liberální svatouškovská hesla ještě hlasitěji než dosud. Trumpovo znovuzvolení je šokující událost, ale tento šok by měl demokracie přimět k mnohem vážnějším krokům proti prohlubující se ekonomické nerovnosti a strachu z migrace, které tento týden vedly k tomuto výsledku voleb.
Pro Británii, která tak dlouho lpěla na iluzích a líném napodobování USA, je to okamžik obzvlášť obtížných rozhodnutí na všech úrovních. Keir Starmer, jehož popularita již klesá, nicméně více ztratí, než získá, když se bude chovat, jak dnes učinil v Dolní sněmovně, jako by Trump nabízel kontinuitu. Předseda liberálních demokratů Ed Davey měl pravdu, když ho zpochybnil v otázce Ukrajiny a možné obchodní války. Starmer se musí těmto skutečnostem postavit čelem, ne se jim vyhýbat.
Ale pro Británii je v tom ještě něco mnohem většího. Tato země lpí na přesvědčení, že má s USA zvláštní vztah. Především se opírá o víru ve společné hodnoty, vzájemnou hospodářskou závislost a určitý společný kulturní prostor. Všeobecně se má za to, že tento vztah přináší Británii prospěch v tvrdých i měkkých aspektech.
Kde se však po 5. listopadu 2024 tato pospolitost nachází? Co mají naše převážně sekulární společnosti skutečně společného s národem, jehož religiozita ho vede k tomu, že zakazuje reprodukční práva žen a v některých případech považuje Trumpa za vůdce seslaného Bohem, aby zachránil USA před socialismem? Naše kultura není jejich a jejich kultura není naše. S Trumpovým znovuzvolením jsou tvrzení o společných hodnotách nebezpečným sebeklamem.
Skutečnost je taková, že jsme, jak řekl Oscar Wilde, dva národy rozdělené společným jazykem. Američané právě udělali vše pro to, aby to dokázali. Průzkumy veřejného mínění v této zemi to podtrhují i z druhé strany. Podle jednoho z nedávných průzkumů si pouze 21 % dospělých Britů myslí, že Trumpovo vítězství bude „dobrou věcí“. Jiný zjistil, že 61 % podpořilo Kamalu Harrisovou oproti 16 % pro Trumpa. A nezapomeňte, že Británie je v tomto ohledu do značné míry v souladu s ostatními evropskými zeměmi.
Vzhledem k tomu, že Trumpovo znovuzvolení ohrožuje většinu Evropanů, možná by se Británie měla přiblížit Evropě? Je to legitimní otázka, kterou nelze zavrhnout jen proto, že to brexit ztěžuje, i když to tak je. Hlavní zahraničněpolitický vztah Británie bude nyní nepochybně opět ležet v Evropě, nikoli jinde. Nemá však smysl znovu otevírat všechny rány způsobené brexitem. Pragmatický reset labouristické vlády s Evropou v oblasti obrany, obchodu a bezpečnosti zůstává praktičtějším přístupem.
Existuje jedna malá možná útěcha z Trumpova politováníhodného znovuzvolení: událost je natolik šokující, že by mohla konečně pomoci postrčit Brity, aby viděli Američany jako jiné a sebe jako takové, jací skutečně jsme, a nebyli už závislí na berličce domnělého zvláštního vztahu. Všechny slábnoucí imperiální mocnosti se potýkají s vlastním dědictvím, jak to různými způsoby dělají mocnosti 19. století, jako je Británie, Francie a dokonce i Rusko. Spojené státy, mnohem pozdější imperiální mocnost, tento proces sotva zahájily.
Trump především ztělesňuje svůdný klam, že imperiální úpadek lze zvrátit a obnovit ztracené sebevědomí. Části bílé Británie nejsou občas imunní vůči podobné touze. Británie jako celek je však v hloubi duše na složité cestě pryč od panovačné minulosti. Po neúspěchu brexitu a nyní i tváří v tvář Trumpově znovuzvolení nemá tato země příliš alternativ.
1926
Diskuse