Iliberální týden Petra Pavla

24. 3. 2023 / Albín Sybera

čas čtení 3 minuty
 

Novopečený prezident v několika málo dnech zasadil vážné trhliny představám o liberální demokracii bránícím prezidentovi, které ho vynesly na Pražský hrad

A proč průprava bojem není nutně průpravou na boj proti vnitřnímu nepříteli


Poněkud symbolicky ve dnech, kdy se řetězec Metro, jehož největším akcionářem je český energetický oligarcha Daniel Křetínský, objevil na ukrajinském seznamu sponzorů Putinovy krvelačné invaze Ukrajiny, tak Petr Pavel uvedl první ze svých hovorů, které plánuje měsíčně poskytovat redaktorovi klimaskeptických pořadů, jako je Topol Show, Michalovi Půrovi. 

 

Půr je přitom čelná tvář konzervativního serveru Info.cz z nejpočetnější české mediální stáje titána Křetínského a jeho věčného souputníka a symbolu slovenské privatizace Patrika Tkáče. Křetínský a Tkáč jsou přitom vlastníci právě té EPH, která poslední dekádu těžila z dovozu ruského plynu, tedy jednoho z nejefektivnějších mocenských nástrojů dnes otevřeně neofašistického režimu Vladimira Putina.   

Netřeba připomínat, že Info.cz bývá pravidelně obviňováno z hájení obchodních zájmů svých majitelů a nastolování energetického diskursu upínajícímu se ke koncentraci české energetiky do jádra, oddalování konce uhlí v Česku a energetické izolace Česka od zbytku Evropské unie. 

Aby toho nebylo málo, tak se Petr Pavel při nedávné návštěvě Polska moc neměl k setkání s polskou opozicí, která je systematicky okopávána ze strany vládní PiS, a kterou na podzim čekají volby přelomové pro celý středoevropský region. Jak podtrhl Boris Cvek, tak jenom o několik dní později se Petr Pavel sešel s širokou politickou reprezentací v Německu včetně opoziční CDU. 

Kam se poděl Petr Pavel, který si ze setkání s maďarskou opozicí udělal volební lákadlo ve snaze vyprofilovat se jako ten pro Čechy nejvhodnější liberální demokrat do klání s dalším oligarchou Andrejem Babišem? Kam odešel Petr Pavel, který na podzim před rokem zahájil svou volební kampaň rozhořčením nad neférovými, a v kontextu české pravicové politiky je vhodné zdůraznit netržními, výhodami, které požívají čeští oligarchové?   

Otázka namístě ale zřejmě je, jestli se takový Petr Pavel někdy v Česku objevil. Jak nedávno upozornil Jan Čulík, tak možná nebylo dobrý nápad zvolit se za prezidenta někoho, kdo je především zvyklý poslouchat rozkazy. Bezkonfliktní člověk totiž zřejmě nemá šanci přinést změnu do intrik české politiky, kterou si v poslední dekádě podmanily majitelé Agrofertu, EPH, PPF, či Sev.en energy. 

Traumatizující vzpomínka na prezidenta Ludvíka Svobodu, válečného hrdiny, který nemohl vzdorovat normalizaci Československa možná vzbudí vášně, ale mj. také ilustruje, že zlomit či obelstít je možné i lidi, kteří si zasluhují obdiv za statečnost.   

Úplně závěrem je korektní podotknout, že EPH se proti spojování s dotováním ruského režimu ohradila, přestože tak učinila bez špetky sebekritické reflexe.    

1
Vytisknout
6193

Diskuse

Obsah vydání | 28. 3. 2023