Vydání zatykače na ruského prezidenta mezinárodním trestním soudem kvůli Ukrajině je správné. Soud však potřebuje podporu

24. 3. 2023

čas čtení 4 minuty
Je docela pravděpodobné, že Vladimir Putin možná nikdy nebude plně pohnán k odpovědnosti za své zločiny. Možnost případné spravedlnosti se však poněkud rozjasnila s rozhodnutím mezinárodního trestního soudu z minulého týdne vydat zatykač za dohled nad únosy ukrajinských dětí, praví redakční komentář deníku Guardian.

Přesvědčivé důkazy o násilném předávání tisíců dětí k adopci nebo do "převýchovných táborů" jsou děsivé. Je to však jen jedna z mnoha hrůz, které Putin na Ukrajině rozpoutal. Roste podpora pro jeho stíhání za samotnou invazi, což by vyžadovalo vytvoření zvláštního tribunálu, neboť trestný čin agrese nespadá do působnosti Mezinárodního trestního soudu. Tato volání se objevují zčásti proto, že pro vyšetřovatele válečných zločinů je obvykle obtížné, ne-li nemožné, prokázat, že ti nahoře schvalovali zvěrstva na místě. Putina však lze s únosy dětí jednoznačně spojit. Minulý měsíc vystoupila v televizi zmocněnkyně pro práva dětí Maria Alexejevna Lvová-Belová, obviněná po boku prezidenta, a poděkovala mu za "adopci" patnáctiletého chlapce z Mariupolu. To je začátek případu proti Putinovi, ne nutně jeho konec.

Zatím je zatykač pro něj spíše nepříjemností než hrozbou či dokonce vážnou překážkou. Rusko není signatářem Římského statutu, zakládajícího dokumentu soudu, a neuznává jeho jurisdikci. Zatykač může bránit jeho cestám - členské země mají Putina v případě jeho návštěvy zatknout -, ale vlády v minulosti takové požadavky obcházely. Jak poznamenal hlavní žalobce ICC Karim Khan, spravedlnost bude otázkou "výdrže". Ta může ruského prezidenta nakonec dostihnout, stejně jako se to stalo Slobodanu Miloševičovi, pokud Putin ztratí moc. A co je nejdůležitější, může v příštích měsících zatížit mysl jeho činitelů a vojenských velitelů. Jakýkoli odstrašující účinek, byť omezený, lze jen uvítat.

Mezinárodní trestní soud však nemůže uspět sám. Potřebuje větší podporu, mimo jiné větší finanční podporu. Na Ukrajině působí 40 vyšetřovatelů, avšak finanční prostředky nebyly odpovídajícím způsobem navýšeny. A přestože Bidenova administrativa zrušila sankce, které na soud uvalil Donald Trump kvůli vyšetřování válečných zločinů v Afghánistánu páchaných Spojenými státy a dalšími zeměmi, Pentagon údajně blokuje spolupráci ohledně vyšetřování ruských zločinů, protože se obává precedentu, který by v budoucnu mohl vést k trestnímu stíhání Američanů.

USA dlouhodobě tvrdí, že soud nemá jurisdikci nad nesignatáři smlouvy, a to ani v případě, že k údajným zločinům došlo v zemi, která je smluvní stranou smlouvy, jako je například Afghánistán. Zatímco 123 zemí je smluvní stranou Římského statutu, USA, stejně jako Rusko a Čína, se k němu odmítly připojit, což podkopává důvěryhodnost soudu. Přistoupení by bylo morálním krokem, ale je politicky neproveditelné. Právní experti a někteří američtí představitelé však tvrdí, že americká administrativa by mohla a měla se soudem spolupracovat. I kdyby byli američtí občané obviněni Mezinárodním trestním soudem, USA by mohly argumentovat tím, že soud by měl stíhat pouze ty země, které nejsou schopny uspokojivě vyřešit případy u domácích soudů. Americké vojenské a civilní soudy například stíhaly vojáky za zvěrstva v Iráku, i když zdaleka ne tak často a účinně, jak by bylo třeba.

Přijetí tohoto pragmatického postupu spolupráce s Mezinárodním trestním soudem bez plné podpory USA by bylo nedokonalým řešením. Je však třeba získat veškerou možnou podporu pro instituci, která, jak ukazuje případ Vladimíra Putina, vykonává zásadní práci.

Podrobnosti v angličtině ZDE


1
Vytisknout
5092

Diskuse

Obsah vydání | 28. 3. 2023