Pobertové všech zemí, spojte se!

29. 7. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
Když kradou miliardáři, jde o zločin. Když ale krade chudák, budeme tomu říkat "shoplifting" a prohlásíme krádež za normální věc, jež by nikoho neměla stigmatizovat. Odteď totiž platí morálka nikoliv občanská, ale třídní. - Část levice se opět hlásí k vizi kastovnické společnosti. Co je dovoleno volovi, není prý dovoleno bohovi. 



Většina lidí má samozřejmě dost představivosti na to, aby pochopila, že existují mezní situace, kdy člověk v nouzi poruší pravidla. Že v takových situacích má být přihlíženo k okolnostem, usilováno o odstranění tvrdosti zákona, atd.

Jiná věc je ovšem tvrdit, že "třídně náležitě situovaná" krádež je úplně v pořádku, nebo dokonce že je "etická". Znamená to zase jednou otočit staré masarykovské heslo "Nebát se a nekrást" v normalizační "Nebát se krást". Pod záminkou, že přece "všetci kradnú" (čti: kapitalismus je zločin, veškeré vlastnictví je založeno na krádeži) rozdělíme společnost na ty, jejichž krádeže jsou špatné, a na jiné, jejichž "antisystémová" krádež má být údajně OK. - Připomeňme zde na okraj tezi Václava Klause staršího, podle níž starý režim nerozložili disidenti, ale šedá zóna, která odhodlaně rozkrádala "majetek v socialistickém vlastnictví".

Pomýlená je potom údajně střední třída, která trvá na tom, že by měla platit jednotná pravidla, jedna morálka pro všechny. Takový postoj je obviňován z povýšeného pokrytectví, které se prý nedokázalo propracovat k jasně třídnímu stanovisku. Jednotnou morálku pro všechny požadují jen lidé s nedostatečnou sociální zkušeností, víme?

***

Arthur Koestler v románu Tma o polednách (1940) popisuje zážitky jistého Rubašova, vězně bolševického režimu. Rubašov si kromě jiného postupně rezignovaně uvědomuje, že to co mu v jeho neobyčejně obtížné situaci prozatímně umožňuje přežít jsou poslední zbytky "buržoazní" morálky zakořeněné u starší generace věznitelů. Až přijde doba, kdy všichni bachaři už budou znát jen nové poměry, v nichž žili od narození, a řídit se výhradně třídní morálkou, která celé skupiny lidí systematicky dehumanizuje, přežití se stane nemožným.

Jistě, jsme dosud obklopeni "buržoazními přežitky", jako je schillerovsko-beethovenovská osvícenská utopie vtělená do oficiální hymny Evropské unie: "Alle Menschen werden Brüder". V rámci této utopie se usiluje o jednu společnost pro všechny, s jedněmi pravidly pro všechny.

Jakmile ale prohlásíme, že "lidová krádež" neboli "shoplifting" je něco správného, co prý nemá být stigmatizováno předsudečnými středostavovskými měřítky, otevírá se otázka, co všechno dalšího nám vlastně tato "překonaná" měřítka ještě zaplevelují. Doporučuji věnovat otázce včas dostatek pozornosti a rozhodně ji nepodceňovat. Zvedáme-li opět proti středostavovské morálce morálku "třídní a lidovou", nelze si z ní totiž vyzobat jen pár rozinek.

Lidový rasismus, šikana všeho a všech, kdo se sebeméně liší od průměru, pověrečnost a tmářství, častý obdiv k bezohlednosti, brutalitě, "přirozeným" vůdcům a hierarchiím, ochcávání druhých coby jediný relevantní projev důvtipu, jak to v "intelektuálním" převleku po léta předvádí Miloš Zeman - to všechno jsou stejně důležité projevy normalizace třídní a lidové morálky, která důsledně odmítla "středostavovské pokrytectví", jako normalizované krádeže.

Oprašované třídní vědomí oblíbené u části levičáků je ve své tendenci rehabilitací morálky nejnižší indické kasty - nedotknutelných, šúdrů. Demokratická levice evropské tradice se ovšem místo toho vždy snažila o pozvednutí pracujících vrstev do střední třídy.

Návrat ke kmenové morálce, podle níž je špatné, když mi někdo ukradne krávu, ale dobré, jestliže já sám někomu ukradnu krávu, je stejně "progresívním" krokem, jako až dosud každé jiné překonání buržoazního humanismu.

Obhajování "shopliftingu" je počátkem radikálního rozchodu s demokratickou levicovou tradicí.

Bude-li se regresivním socialistům v jejich třídně uvědomělém snažení opravdu dařit, návratu k paleolitu už nic nestojí v cestě.

-1
Vytisknout
4585

Diskuse

Obsah vydání | 2. 8. 2022