Putin se rozhodl napadnout Ukrajinu, konstatuje Biden. Ruskem podporovaní separatisté začali evakuovat Donbas

19. 2. 2022

čas čtení 8 minut
 

Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl provést invazi na Ukrajinu, prohlásil v pátek poprvé prezident Biden. Separatistické úřady na východní Ukrajině nařídily hromadnou evakuaci a střet s Ruskem vstoupil do nové, nebezpečnější fáze.

Biden uvedl, že americká vláda má po týdnech spekulací o Putinových záměrech nyní důvod se domnívat, že ruský vůdce se rozhodl zaútočit na Ukrajinu a pravděpodobně se zaměří na hlavní město Kyjev.

"Od této chvíle jsem přesvědčen, že se rozhodl," řekl Biden v Bílém domě, když hovořil po poslední ze série krizových konzultací s vedoucími představiteli NATO a Evropy.

 
"Hlasitě a opakovaně zveřejňujeme ruské plány ne proto, že bychom chtěli konflikt, ale proto, že děláme vše, co je v našich silách, abychom odstranili jakýkoli důvod, který by Rusko mohlo uvést jako ospravedlnění invaze na Ukrajinu, a zabránili mu v tomto postupu," řekl Biden.

Tyto výroky v Bidenově druhém televizním projevu o Ukrajině během necelého týdne zazněly jen několik hodin poté, co vůdci separatistů nařídili obyvatelům Doněcku, Ruskem podporovaného separatistického státu ve východní části ukrajinského Donbasu, aby evakuovali do Ruska, což by podle Bidenova varování mohla být operace pod falešnou vlajkou, která má ospravedlnit začátek ruského útoku.

Ve chvíli, kdy úřady vyzvaly ženy, děti a starší osoby k okamžitému odjezdu, explodovalo před sídlem samozvané Doněcké lidové republiky auto, což místní představitelé označili za sabotáž. V Rusku Putin nařídil úřadům, aby se připravily na to, že by podle doněckých představitelů mohlo dojít k vlně přibližně 700 000 uprchlíků.

Vůdce separatistů Denis Pušilin vyzval lidi, aby hledali útočiště v Rusku, a zároveň obvinil ukrajinskou vládu podporovanou Západem z přípravy vojenské ofenzívy, což představitelé v Kyjevě důrazně popřeli. V Doněcku houkaly sirény a autobusy vyjížděly do Rostovské oblasti v jihozápadním Rusku.

Ruská televize uvedla, že první autobusy s uprchlíky z Donbasu dorazily do Rostova v pátek a podle agentury Interfax je policie doprovodila k jejich ubytování. Nebylo bezprostředně jasné, kolik lidí v pátek odjelo z Doněcka do Ruska.

Tempo událostí na Ukrajině se dramaticky zrychlilo, když západní představitelé, kteří se sešli v Mnichově na bezpečnostní konferenci, varovali, že ruský útok by měl trvalé následky pro globální normy.

Podle západních představitelů Rusko v posledních měsících na Ukrajině a v jejím okolí shromáždilo téměř 200 000 vojáků a příslušníků národní gardy, což by v případě potvrzení představovalo největší mobilizaci v regionu od druhé světové války. Kreml sice opakovaně popřel plány na invazi do bývalého sovětského státu, ale obvinil Západ z ohrožení ruské bezpečnosti tím, že posílil přítomnost NATO ve východní Evropě a vyzval Ukrajinu ke vstupu do Transatlantické aliance.

Viceprezidentka Harrisová, která vedla americkou delegaci na každoroční Mnichovské bezpečnostní konferenci, uvedla, že Spojené státy nadále doufají, že se podaří nalézt mírové řešení krize.

"Jsme však také odhodláni v případě, že Rusko podnikne agresivní akci, zajistit, že bude mít přísné důsledky v podobě ekonomických sankcí, o kterých jsme hovořili," řekla na začátku setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem s odkazem na plány západních zemí, že v případě Putinova vpádu uskuteční dalekosáhlou ekonomickou odvetu proti ruské ekonomice.

"Víme, že Aliance je v tomto ohledu silná," dodala.

Bidenova administrativa v naději, že připraví Rusko o záminku k invazi, podnikla neobvyklý krok a zveřejnila citlivé zpravodajské informace o tom, co jsou podle amerických činitelů ruské plány na falešnou provokaci na východě Ukrajiny.

Ve čtvrtečním vystoupení v Radě bezpečnosti OSN ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že takové kroky by mohly zahrnovat zinscenovaný teroristický útok nebo útok bezpilotním letounem, falešné masové hroby nebo simulovaný - možná i skutečný - incident s chemickými zbraněmi, z něhož by pak byly obviněny ukrajinské úřady jako záminka k zahájení bojů.

Mluvčí ministerstva zahraničí uvedl, že páteční evakuace a zjevný bombový útok v Doněcku představují určitý druh zinscenované operace, která by podle amerických činitelů mohl předcházet ruskému útoku.

Zatímco doněcké úřady stupňovaly pocit krize na východě Ukrajiny, úřady v Kyjevě se bránily, vyzývaly obyvatele, aby zůstali na místě, a obviňovaly "ruské speciální služby" z nastražení výbušnin ve veřejných budovách a infrastruktuře v Doněcku.

Šéf ukrajinské armády Valerij Zálužný odmítl tvrzení, že by se jeho země snažila použít sílu k obnovení moci nad separatistickými oblastmi. "Znovu opakuji - vojensko-politické vedení státu neplánuje a neprovádí útočné operace na východě Ukrajiny," uvedl v prohlášení.

"Kategoricky vyvracíme ruské dezinformační zprávy o údajných útočných operacích Ukrajiny nebo sabotážních akcích v chemických výrobních zařízeních," uvedl ministr zahraničí Dmytro Kuleba na Twitteru. "Ukrajina žádné takové akce v Donbasu neprovádí ani neplánuje."

Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě tento týden odsoudili intenzivnější porušování příměří na východě Ukrajiny, kde separatisté bojují s ukrajinskými silami od roku 2014. Mezi místy, která byla tento týden zasažena ostřelováním, byla i mateřská škola.

Vlády Francie a Německa, které se snaží zprostředkovat dohodu o ukončení tohoto konfliktu, odsoudily obvinění od doněckých separatistů, že se Ukrajina snaží své území získat  zpět. "Nevidíme pro tato obvinění žádné důvody a naléhavě vyzýváme Rusko, aby využilo svého vlivu na samozvané republiky a podpořilo zdrženlivost," uvedli ministři zahraničí obou zemí ve svém prohlášení.

Separatistické úřady se obrátily na Rusko s prosbou o pomoc, když Putin v pátek přijal v Moskvě svého běloruského kolegu Alexandra Lukašenka. Obě země provádějí v Bělorusku rozsáhlé společné vojenské cvičení, při němž jsou ruské jednotky, letadla a rakety umístěny jen několik hodin od ukrajinského hlavního města. Podle západních představitelů jsou manévry, které mají skončit v neděli, součástí ruských příprav na další konflikt na Ukrajině.
 
V rozhovoru s novináři po boku Lukašenka Putin uvedl, že by byl ochoten jít diplomatickou cestou z krize, ale prohlásil, že Moskva nebude dělat kompromisy ohledně svých hlavních bezpečnostních požadavků, které zahrnují omezení přítomnosti NATO ve východní Evropě a zákaz členství Ukrajiny v NATO.

Bagatelizoval význam protinávrhů USA a NATO týkajících se vojenských cvičení a dalších bezpečnostních otázek a uvedl, že Západ musí splnit ruské požadavky jako "balík". Kreml varoval, že by se mohl uchýlit k "vojensko-technickým prostředkům", pokud by se mu se zeměmi NATO nepodařilo nalézt vzájemně přijatelný výsledek.

"Jsme připraveni sledovat cestu jednání za předpokladu, že všechny otázky budou posuzovány jako komplex, bez oddělení od hlavních ruských návrhů, jejichž realizace je pro nás absolutní prioritou," uvedl ruský vůdce.

Očekává se, že Putin bude v sobotu dohlížet na cvičení ruských jaderných sil.

Po vydání příkazu k evakuaci Doněcku ruská státní média informovala, že Putin vyslal do Rostova nejvyššího představitele své vlády pro řešení mimořádných událostí a schválil pomoc, včetně lékařské péče, potravin a výplaty 10 000 rublů, tedy asi 130 dolarů, pro každého uprchlíka z Donbasu, který tam dorazí.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

-1
Vytisknout
7714

Diskuse

Obsah vydání | 22. 2. 2022