18. 2. 2022
Nad Ukrajinou se vznáší zřetelná ironie. Hlavním cílem potenciální ruské invaze je zajistit, aby Ukrajina nevstoupila do NATO. Ale i kdyby Rusko svá vojska poblíž ukrajinských hranic neseskupilo, neexistovala by v blízkém až střednědobém horizontu reálná vyhlídka, že Spojené státy a jejich spojenci přijmou Ukrajinu do svých řad. V jistém smyslu se obě strany shodují, že tato země v současné době do západní aliance nepatří, píše ve Washington Post Michael O'Hanlon.
Jsem
nesmírně vděčný za každý závan racionality v předních amerických médiích, která už
dva měsíce cynicky a nezodpovědně víří válečné bubny. Ukazuje se rovněž, že za „psychologickým
nátlakem“ Moskvy na Západ je mnohem pravděpodobněji úsilí o získání bezpečnostních
garancí, a nikoliv chuť po ukrajinské krvi, soudí Daniel Veselý.
Pozn. JČ: Je nutno opravit věcnou chybu ve výše uvedené poznámce Daniela Veselého. Spojené státy totiž žádné válečné bubny nevíří. Mnoho týdnů až měsíců, stejně jako jiní představitelé západních demokracií, neúnavně jezdí do Moskvy a snaží se přesvědčit Vladimíra Putina, aby proboha ustoupil od agrese vůči Ukrajině. Zároveň, chvýlyhodfně, zaznamenávají a široce zveřejňují brutální Putinovy vojenské přípravy. Netuším, jak to může někdo interpretovat jako "víření válečných bubnů". Američané přišli k problému Rusko-Ukrajina jak slepí k houslím. Biden chtěl po převzetí amerického prezidentství řešit Čínu! Ukrajina stejně jako Česká republika má plné právo rozhodovat o svém sebeurčení a nikdo nemá právo do toho zasahovat. Před několika lety neměli Ukrajinci ani zájem vstoupit do NATO. Podobně jako u neutrálních zemí Švédsko a Finsko, vyvolal touhu po vstupu do NATO a po jeho ochraně právě svou agresivní politikou Vladimír Putin. Putin a jeho kumpáni jsou zločinci. Není to prosím levicový režim.
Je
zřejmé,
že NATO nemůže v reakci na Putinovy požadavky a hrozby bezpodmínečně slíbit, že Ukrajině navždy odepře
členství.
Přesto by východiskem pro diplomacii mělo být následující: Ukrajina v dohledné době v žádném případě do NATO nevstoupí. Některé členské státy NATO byly vždy
proti; a pro Rusko je tato myšlenka natolik hrozivá, že se stala jeho
hlavním
argumentem pro případnou invazi.
Pokud se nám podaří vymyslet jiný způsob, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny, členství v NATO možná nebude nikdy potřeba - což bychom měli Moskvě naznačit již nyní.
Uznat
tuto skutečnost neznamená vzdát se rozhodnosti v odporu proti ruskému chřestění šavlemi. Pokud něco, pak by se v zájmu posílení našeho odstrašujícího účinku měla zintenzivnit
hrozba přísných
ekonomických trestů – pokud Rusko na Ukrajinu nakonec zaútočí. Případná odveta by mohla
zahrnovat plán
USA, Evropské
unie a NATO, jehož cílem
by v příštích pěti letech bylo
odstavení Západu
od ruské
ropy a plynu. Prezident Biden v případě ruské invaze navrhuje
odstavení plynovodu Nord Stream 2.
Nicméně pokud bude
perspektiva Ukrajiny v NATO smetena ze stolu, může
se diplomatické opět
soustředit na řešení sporu o dvě separatistické oblasti na východě Ukrajiny, které se Rusko snaží
ovládnout.
Tímto
problémem by se měl zabývat minský proces. Ten by měl sporným regionům udělit určitou místní samosprávu poté, co v nich proběhnou legitimní volby. Na oplátku by Ukrajina získala zpět kontrolu nad těmito oblastmi i nad
hranicí
s Ruskem.
Třebaže minské dohody prosazuje francouzský prezident Macron, Spojené státy by se mohly znovu
postavit do čela nové
diplomatické
iniciativy a usilovat o to, aby podmínky dohody byly pro Ukrajince rozumnější.
Putin
byl dosud ve svých požadavcích týkajících se Donbasu neochvějný. Může však změnit názor, jestliže mu Spojené státy soukromě naznačí, že nový bezpečnostní systém pro Ukrajinu - který
by samozřejmě
zahrnoval ověřitelný
odchod ruských jednotek ze separatistických regionů - by pomohl učinit členství země v NATO zbytečným.
Biden
samozřejmě
nemůže mluvit za budoucí prezidenty. Může však učinit slib
vztahující se na zbytek svého mandátu;
může také
požádat ostatní země NATO, aby učinily stejný slib. Tento diplomatický slib
by nebyl závazným
závazkem,
o který Putin usiluje, ale vzhledem k obrovským negativním stránkám války, které by pro něj zahrnovaly potenciálně tvrdý vojenský boj i
tvrdé
ekonomické
sankce,
by mohl stačit k tomu, aby přinesl východisko ze současné krize (Krym ovšem Rusko
nevrátí).
Po
dosažení
dohody v otázce
separatistických regionů a po stažení ruských vojsk - za monitoringu Organizace
pro bezpečnost a spolupráci v Evropě - by Spojené státy a jejich spojenci ukončili dodávky vojenské pomoci ukrajinským
ozbrojeným silám.
Některé sankce vůči Rusku by
byly rovněž
pozastaveny a poté
zrušeny.
Říci, že Ukrajina v
nejbližší době (pokud vůbec někdy) nevstoupí do NATO, není ústupek Putinovi, ale
uznání reality. Přijetí nové země do NATO vyžaduje
jednomyslné
hlasování 30 současných členů
a myšlenka
přijetí
Ukrajiny byla kontroverzní, přestože NATO v roce 2008 prohlásilo, že dveře jsou
Kyjevu otevřené.
Kompletní text v angličtině ZDE
Diskuse