Hořké vyhlídky na populisticko-pravicovou vládu v České republice

29. 8. 2021 / Albín Sybera

čas čtení 6 minut
- Případné spojení SPOLU a ANO je ztělesněním polistopadového byznysu

- V měnícím se geopolitickém prostředí je pravicové Česko náchylnější ke konzervativnímu populismu na ose Budapešť-(Varšava)-Bělehrad

- český etnocentrismus konzervuje kulturní izolaci země od pro-unijních zemí a obchody PPF s orbánovskými oligarchy posvěcují vztahy s iliberální osou

* * *

"Víno pro skutečné šéfy, vodu pro elévy." Babiš se spojuje s těmi nejhoršími ultrapravicovými autoritáři v Evropě. Pěkná vizitka pro Českou republiku. Na strategickém fóru s Orbánem a Janšou v Bledu.



Český veřejný diskurs je dlouhodobě vychýlen doprava. Předvolební kampaň tak z velké části určuje recyklace pravicově-liberálních hesel a snahy přibržďovat koaliční potenciál otevřeně iliberálně orientované pravice.

Politický establishment se v tomto pojetí dá shrnout přibližně následovně: SPOLU = „zlatá“ pravice, SPD-Přísaha-Trikolóra-Svobodní = napravo od „zlaté“ pravice, ANO = populistická pravice, co se vydává za střed, Piráti-STAN = střed, co je vydáván za krajní levici, ČSSD a KSČM = pravicová levice, a nakonec středoleví Zelení, kteří se ale ve Sněmovně, jak dlouhodobě naznačují předvolební modely, opět neobjeví.

Hegemonie pravicového polistopadového diskursu tak pokračuje, a navíc může dovést Česko k největší obměně zahraničně-politické orientace země od roku 1989. A to zejména, pokud se bude nadále dařit normalizovat orbánovský přístup ke kontrole státu.

Jistě, v případě Česka je dlouhodobě obtížné hovořit o zahraničně-politické orientaci, když je země v oblasti zahraniční politiky pasivní a poslední roky jsou i samotné snahy o smysluplnou zahraniční agendu tříštěny konflikty mezi pro-kremelskou lobby reprezentovanou (nejenom) Hradem a pokusům vymezovat se proti vlivu neformálních vztahů stojících za Milošem Zemanem.

Tyto konflikty zároveň tvoří středobody předvolební kampaně a dokonale oddělují její aktéry (alespoň v diskursivní rovině) od společenských problémů zasahujících podstatnou část české populace.

"Zemanův" konflikt s BIS (kromě toho, že samozřejmě ilustruje závažnou míru narušení bezpečnostního konsenzu ve vrcholné české politice) je tak do velké míry konfliktem mezi dvěma pravicově-středovými tábory – jeden, který vnímá rizika spojená s otevíráním země kremelskému vlivu a druhým, který z kremelského vlivu již delší finančně profituje.

Pravice pro zemi bez lidí

Potíž je, že z politických subjektů se zřetelně proti finančním vazbám na pro-kremelskou oligarchii staví v podstatě jenom středoví Piráti. Ve zbylých pravicových stranách najdeme křídla, anebo výrazné jednotlivce, kteří cíleně normalizují kleptokratické prostředí pod záminkou údajné ekonomické prosperity jako například Martin Kuba z ODS.

Křídlo veterána kmotrovské politiky Kuby může dokonce pomýšlet na úplné vyšachování dua Fiala-Stanjura. Například poté, co Fiala dojedná koalici s ANO ve jménu záchrany české pravicové demokracie, ve které nebude figurovat toho času poslanec Andrej Babiš – a variantu, kterou nedávno připustil Alexandr Vondra, a který sám je chodícím symbolem proměny z euro-atlanticky orientovaného politika v apologeta etnocentrického populismu PiS a Fidesz.

Takový scénář by v podstatě znamenal završení úsilí polistopadové privatizační lobby o definitivní zabetonování svých pozic a zároveň by nebyl nijak překvapující soudě, podle již několika společných hlasování ODS a ANO ve Sněmovně, jak upozorňuje také Boris Cvek.

Vlády Mirka Topolánka či Petra Nečase, podobným způsobem, jakým to v posledních letech činí Babišovo ANO, otevíraly veřejné instituce svým loutkovodičům již v minulosti. Tehdy ale neměly po ruce ideologického spojence na zahraniční úrovni v podobě konzervativního populismu s autokratickými prvky, jaký vybudoval Viktor Orbán v Maďarsku, Aleksandar Vučić v Srbsku či patrona v podobě autokratického Kremlu.

Navíc velkou částí relativního úspěchu resuscitované ODS Petra Fialy a Zbyňka Stanjury je právě vymezování se proti iliberálnímu směru, se kterým koketují jejich spolustraníci. Nakonec i Kubové, Vondrové a případně Skopečkové poslední roky vyvíjejí politický diskurs, který se snaží tvářit „věcně“ bez na první pohled patrných průsečíků se středo a východoevropskými populisty.

Ať už se bavíme o jaderné energii s účastí českých firem ve vlastnictví ruského státu, zachování parazitické exekuční legislativy, či redukci sociálního státu, tak normalizování pojetí společnosti na bázi úzké pyramidy s obchodně-politickou špičkou na vrcholku, se halí do ekonomicky laděných argumentů, případně do vymezování se vůči zelené politice EU.

ODS jako bitevní pole?

Situace uvnitř ODS dnes stejně tak jako bezprostředně po říjnových volbách bude stát za bedlivé sledování. Straně se nikdy nepodařilo úspěšně vymanit z vlivu, který se v minulosti označoval za kmotrovský a který se vzestupem Babišova ANO podařilo dokonale zastínit.

Přitom si lze jenom stěží představit, že by si establishment, který má na kontě takové zářezy jako vybudování současné pozice ČEZu či úplnou marginalizaci Strany zelených, nechal ujít příležitost, která se jim po říjnových volbách naskytne.

Tedy upevnit a rozšířit svou pozici s využitím osvědčeného a úspěšného strašáka Babiše (těžko říct, jaká bude Babišova odměna, v jedné francouzské komedii populární v normalizačním Československu vybíral Fantomas daň z práva na život).

Špatnou zprávou pro kmotrovsko-pravicový establishment může být dění v Polsku, kde se tamějším pravicovým populistům z PiS hromadí problémy. Soudě ale podle obchodů PPF s orbánovskými oligarchy, regionální obchodně-politické iliberální aliance mají větší vliv na Česko, než se z domácí předvolební kampaně můžeme dozvědět.

Ještě donedávna marginální IT společnost 4iG se díky lukrativním zakázkám s orbánovským státem stala nejenom klíčovým hráčem v oblasti telekomunikací v Maďarsku. Jednání s PPF o koupi Telenoru Černá hora je dalším krokem na cestě učinit ze 4iG také významnou entitu v regionu jihovýchodní Evropy.

Jako ostatně mnohokrát v minulosti, tak bude česká politika ovlivňována vývojem v širším regionu. A to navzdory tomu, že se v českém mediálním diskursu budou řešit především domácí zprávy s čestnou výjimkou fotbalových zápasů, ve kterých v některé z evropských zahraničních lig nastoupí sportovec z českomoravských kotlin.


1
Vytisknout
8135

Diskuse

Obsah vydání | 31. 8. 2021