Afghánistánu ted hrozí rozklad a hladomor. Západ musí pomoci

31. 8. 2021

čas čtení 6 minut
Bývalý britský konzervativní politik a ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart působí nyní na Yale University v USA. Žil a pracoval v Afghánistánu, celý ho prošel pěšky. Tento rozhovor se vysílal v rozhlase BBC v pondělí 30.8.

Moderátor: Občané Afghánistánu jsou nyní už úplně opuštěni. Co, jestli vůbec něco, pro ně může Západ udělat?

Rory Stewart: Nejdůležitější věcí, kterou by měl Západ udělat, je, aby situaci ještě nezhoršil. Afghánistán je nyní na pokraji skutečné humanitární katastrofy. Afghánské vládé, nyní vládé Talibánu, docházejí peníze. Bude velmi obtížné udržet v provozu dodávku vody a elektrické energie. Většinu zdravotnictví a školství v Afghánistánu poskytují zahraniční nevládní organizace. A v tuto chvíli není vůbec jasné, od Británie, USA, a ostatních zemí, jak budou dál podporovat pokračováni těchto humanitárních projektů v zemi.

Takže nejdůležitější je se soustředit na pomoc Afgháncům v samotné zemi. Většina z nich nebude schopna odejít. Jedna věc, která možná nebyla řečena úplně jasně při těch zmínkách o tom, že mají dostat možnost bezpečně odejít, je, že prvotním problémem není, jestli Talibán pustí lidi ven ze země. Problém je, jestli nějaká jiná země vpustí Afghánce na své území. Většina Afghánců zůstane v pasti v Afghánistánu. A to je čtyřicet milionů lidí. Kterým nyní hrozí obrovské riziko, i hladomor. A my musíme vymyslet způsob, jak jim pomoci.

Moderátor: Hovoříte o rozvojové pomoci. Vy jste samozřejmě býval ministrem pro rozvojovou pomoc. V některých západních městech se v posledních dnech hovoří o tom, že by se rozvojové pomoci mělo používat jako páky, jako nástroje nátlaku na Talibán. Donutit tím Talibán, aby dodržoval normy Západu. Tím, že se mu pomoc odepře. Je to realistická alternativa? Souhlasil byste s tím?

Rory Stewart: Ne, to je strategie šílenců. Historicky vzato nebyla rozvojová pomoc nikdy dobrou pákou, dobrým nástrojem nátlaku pro dosažení změny. Sankce, tedy odebrání lidem přístupu k penězům, mohou v určitých omezených případech fungovat, například, když se zaměříte na nějakého ruského oligarchu nebo potenciálně bohatého nigerijského politika, a zabráníte jim v cestování, v nakupování v luxusních obchodních domech v Londýně. To by na ně mohlo mít dopad. Ale pro Talibán tohle není relevantní.  To jsou lidi, kteří nemají velký zájem o nakupování v Londýně. Mají v této chvíli pocit, že dosáhli maximálního vítězství. A kteří mají v každém případě značně paranoidní postoj vůči Západu. Jestliže se pokusíte uvalit sankce na Talibán, nezmění to jeho chování. Bude to mít ale zdrcující dopad na individuální afghánské životy.

Moderátor: Obecněji se hovoří o otázce, zda má být Talibán diplomaticky uznán. A neuznat ho, pokud nebude dodržovat určité civilizační normy. Je tohle dobrý nápad?

Rory Stewart: Odepřít diplomatické uznání je dobrý nápad. V krátkodobé perspektivě. Potřebujeme vést s Talibánem neformální rozhovory, ale neměli bychom mu v této chvíli nabízet plné diplomatické uznání. Částečně proto, že sama vláda Talibánu je rozhádaná, její různé části směřují mnoha různými směry. Takže jsou tam lidé, kteří užívají umírněného jazyka, vojenští velitelé na venkově říkají velmi extremní a znepokojující věci. Takže ano, absolutně, musíme být velmi opatrní ohledně plného diplomatického uznání. Ale to je něco úplně jiného než ochromení všech nevládních organizací, které dokáží pomáhat přímo afghánskému lidu. A to je ten skutečný problém. Jestliže nyní provozujete úřad OSN, nebo nevládní organizaci v Afghánistánu, neexistuje vůbec žádná jistota, zda zahraniční dárci, s nimiž jste spolupracovali, budou s vámi spolupracovat i nadále. Německo například nedávno oznámilo, že suspenduje veškerou další rozvojovou pomoc lidem v Afghánistánu, což znamená, že lidi, kteří očekávají, že od nich dostanou kontrakty, je nedostanou. A to se bude opakovat všude.

Moderátor: Vy máte důvěrné a možná jedinečné vazby na Afghánistán. Vy jste celou zemi přešel pěšky, založil jste tam charitativní organizaci s názvem Tyrkysová hora. Myslíte si, že Afghánistán dokáže sám přežít?

Rory Stewart: Afghánistán potřebuje obrovskou mezinárodní podporu. Není v tom nijak výjimečná země, to je pravda. Po světě existuje asi třicet nebo čtyřicet takto labilních zemí. Je velmi neférové, že od tohoto nesmírně neodpovědného rozhodnutí prezidenta Bidena, lidé Afghánce obviňují, nadávají jim do zbabělců, říkají, že když se nedokážou postavit na vlastní nohy, nemá cenu jim pomáhat. Je to naprosto neférové  a je to zkušenost nejen Afghánistánu, ale mnoha zemí, například v subsaharské Africe. Jsou to země, které zažily dlouhá desetiletí válek. Jsou to velmi chudé země. Je tam velmi nízká míra gramotnosti. Pro takovou zemi trvá velmi dlouho, než dosáhne plné stability. A to znamená, že musíme, v našem vlastním zájmu, stejně jako v zájmu Afghánců, jim dál v jejich zemi poskytovat podporu a pomoc. Jestliže to dělat nebudeme, všechny ty věci, o nichž hovoříme, vlny uprchlíků, terorismus, nestabilita, se zhorší chudobou a zoufalstvím na místě v Afghánistánu. A to bude mít dopad i na nás. Stejně jako na Afghánce.

Zdroj v angličtině (audio) ZDE   (od minuty 18)

1
Vytisknout
3248

Diskuse

Obsah vydání | 2. 9. 2021