Česko plné rozhleden

27. 8. 2021 / Soňa Svobodová

čas čtení 6 minut
Foto: Jiří Štekl


Rozhlednový ráj

Ano, je to přesně tak. Česká republika je doslova a do písmene rozhlednovým rájem, neboť je plná rozhleden, z nichž se všem zájemcům naskýtají nádherné oku a duši lahodící výhledy do jejich okolních dálek. A když se tu také vysloví jméno známého cestovatele, cyklisty a kreslíře Jiřího Štekla pak již není co dodat, protože valná většina milovníků turistiky a těchto krásných výhledů ví, o kom je řeč. A ti, kteří ještě neví či netuší, tak těm je určen náš následující rozhovor.

Pane Štekl, jste autorem celkem sedmi známých a svými kresbami ojedinělých rozhlednových průvodců, z nichž namátkou vybírám: 333 výletů po rozhlednách Čech, Moravy a Slezska, Rozhlednovým rájem 62 + 3 nejnovější rozhledny České republiky atd.. Co vás přimělo začít se ve svých průvodcích věnovat právě tomuto tématu?

 

Od malička jsem jezdil rád na hory, a protože jsem Plzeňan, většinou to bylo do blízkého Pošumaví. A právě na některých vrcholcích tohoto pohoří stály už tehdy klasické kamenné rozhledny. Nebylo jich sice moc, ale přesto mě zaujaly. Ale úplně největším impulsem byl seriál České televize z přelomu tisíciletí s názvem Rozhlédni se člověče, který odstartoval dosud nebývalý a zatím nekončící rozmach zájmu o tyto stavby.

Velkému zájmu mezi čtenáři a milovníky turistiky, se těší i tyto vaše další dvě knihy: Rozhlednovým rájem 2019 a Vyhlídkami králů. Obě jsou současně označovány jako delikatesní. Proč?

Název delikatesní u knihy Vyhlídkami králů nevznikl u mě, nýbrž ho takto označil redaktor Cykloknih pan Jiří ,Říha. Asi tím chtěl ocenit moji tříletou snahu, kterou jsem této knize věnoval.

Všechna vaše díla vám vycházejí ve vydavatelství Cykloknihy jak jste zmínil, v předchozí odpovědi. Znamená to tedy, že při svých cestách za jednotlivými vyhlídkami používáte ponejvíce kolo?

Samozřejmě, bez kola, na delších cestách ještě ve spojení s vlakem, si svoje cestování vůbec nedovedu představit. Zaprvé toho na kole zvládnete pětkrát víc, než kdybyste šlapali pěšky, a za druhé všechny moje knihy jsou psány především jako pomůcka pro cyklisty. Z přístupových cest vždy vybírám tu, která je pro cyklisty nejlépe sjízdná. Takže se stane, že na některou rozhlednu vyjedu z jedné strany a pak druhou stranou sjedu zase dolů, abych mohl věrohodně posoudit možná úskalí, či nesjízdné úseky. Například na Stezku v oblacích v pohoří Kralického Sněžníku jsem si vyjel dokonce dva dny po sobě, abych prozkoumal všechny tři přístupové cesty!

Kolik rozhleden celkem stihnete navštívit během jednoho jediného dne?

Záleží na tom, v jaké oblasti se pohybujete. Dnes už se rozhledny u nás tak rozšířily, že z jedné většinou vidíte minimálně na jinou další, ale jsou místa, kde je hustota ještě větší. Když vás pak navíc tlačí termíny před uzávěrkou knihy, dokážete zdánlivě nemožné. Pamatuji se, že několikrát už jsem dal na jeden zátah asi devět rozhleden a natočil přitom přes sto kilometrů. Ale to nikomu nedoporučuji. To byly spíše cyklistické závody a ne turistika.

Pomáhá vám při jejich nalézání internet?

Ano, na internetu dnes najdete úplně všechno! Nakonec i moje rozhlednové stránky! (rozhlednovymrajem.cz)

V jednom ze svých rozhovorů jste se zmínil, že mezi vaše nejoblíbenější rozhledny patří právě ty šumavské. Čím si vás získaly?

Už jako děti jsme pravidelně před začátkem prázdnin jezdily na školní výlety a bylo to právě na nedalekou Šumavu, tehdy ještě značně okleštěnou rozsáhlým pohraničním pásmem. Ale naštěstí ty zbylé, a pro nás dostupné vrcholky, byly osazeny klasickými kamennými rozhlednami, jako je Pancíř, Svatobor, Javorník, Libín nebo Bolfánek. A právě ta tajemná krása staré Šumavy, jakoby převtělená do těchto staveb, mě již tehdy tak podmanila, že to ve mně zůstalo po celý život.

Myslíte si, že jste ve svých sedmi publikacích zmapoval úplně všechny rozhledny po celém českém území – nebo jste objevil ještě nějaké další zcela nové – ojedinělé?

Tato oblast je dnes, právě díky internetu, tak zmapovaná, že tady žádný velký prostor pro nějaké zapomenuté objekty už téměř nezbývá. Ale ještě před několika lety se občas nějaká zapomenutá stavba nečekaně objevila. Jsou ale stavby, některými dokonce nazývané vyhlídkové věže, na jejichž ochoz dosáhnete betz problémů rukou ze země. Tyto miniatury byste ovšem na mých stránkách hledali marně.

V naší vlasti je také kromě hradních a zámeckých věží i velké množství kostelních věží. Neuvažujete do budoucna o jejich zmapování?

Máte pravdu, kostelních věží s přístupovým ochozem pro turisty jsou u nás řádově stovky. Myslím, že tato oblast by mně asi zlomila vaz. Snad kdybych byl o deset let mladší. Ale jsou tady ještě jiné věže, kterých je u nás necelá stovka a ty mě začaly poslední dobou velice přitahovat! Můžete si sami tipnout, o jaké věže se jedná. Já si je držím zatím v tajnosti.



Já bych si ráda tipla, ale když si je chcete zatím držet v tajnosti, tak se vás zeptám takto – a co, dejme tomu rozhledny a věže u našich nejbližších sousedů ve Slovenské republice – nelákají vás?

Lákaly a kromě Slovenska i blízké pohraničí se sousedním Rakouskem, Německem a Polskem. Dokonce jsem už měl vytvořený i pracovní název Sudetské rozhledny, kde jsem chtěl zmapovat sousední rozhledny včetně našeho pohraničí. Pak ale dostaly přednost hrady a zámky. Přeci jenom cestovat po naší republice je o poznání snazší!

Co byste popřál všem našim čtenářům, kteří se podle vašich knižních rozhlednových průvodců vydají za jejich poznáváním?

Především jasné a daleké výhledy. Kvůli tomu se přeci rozhledny stavěly! A když se tak budete rozhlížet po té nádheře kolem, uvědomíte si, a to není žádná fráze, jak je naše země krásná!

1
Vytisknout
5122

Diskuse

Obsah vydání | 31. 8. 2021