Lidstvo zahltilo oceány plasty. Vznikl z toho nový ekosystém

12. 8. 2021

čas čtení 3 minuty
Foto: Ideonella sakaiensis, bakterie z japonské skládky odpadků požírající plasty

Specializované organismy na plastech cestují, vznikly bakterie, které plasty pojídají


Odpadkům v oceánech dominují lahve z PVC. Podle odhadů připlouvá do oceánu jeden milion lahví z PVC každou minutu. Nejčastějí jsou to PET lahve.

Minulý měsíc zjistila jedna studie, že existuje dva druhy bakterií, schopných rozkládat PET, "požírat umělou hmotu". Jsou to bakterie Thioclava sp. BHET1 a Bacillus sp. BHET2. Tyto bakterie byly izolovány v laboratoři, avšak byly objeveny v oceánu.

Tyto bakterie jsou nejnovějším příkladem nových organismů, které rostou v novém prostředí, totiž v obrovském množství plastů v oceánech.

 

Plastisféra je celý region. Je to mořské prostředí založené na přítomnosti plastů. Nejkoncentrovanější množství plastových odpadků je v Tichomoří, je to jakási polévka z plastů na prostoru větším než Francie.

Poprvé v roce 2013 popsala jedna studie organismy, kolonizující tyto plasty, včetně bakterií a plísní. Nyní se už píše o větších organismech, od krabů až po medúzy, kteří cestují na kusech plastů přes celé oceány.

Vědci nyní začínají rozumět tomu, jak složitý ekosystém může být  svět plastů. Jsou tam organismy, které provádějí fotosyntézu, jsou tam predátoři a jejich oběti, symbionti i paraziti.

Unikátním rysem plastisféry je, že ji vytvořilo lidstvo. Všechny ostatní ekosystémy vznikaly miliony let.

Jedna studie loni zjistila, že rozrůzněnost mikrobů ovlivňuje barva plastů. Komunity na modrých mikroplastech jsou rozrůzněnější než komunity na žlutých nebo na průhledných mikroplastech.  

Většina plastů končí na skládkách, jenže třetina z toho se dostane do moří. Tak se tyto plasty stávají domovem pro mikroby, které by jinak neměly kde žít.

Bakterie se stěhují do plastů, protože ve vodě se na plasty váží uhlík, železo, dusík a fosfor, což je přitahuje.

Co se děje dál, se neví. Vědci pracují na dvou oblastech: na možném nebezpečí patogenů, vzniklých mezi plasty, a na schopnosti některých mikrobů rozkládat hydrokarbony, jako ty požírače plastů, identifikované minulý měsíc.

Mikroby požírající plasty nejsou jen v mořích. V roce 2016 objevili vědci v Japonsku Ideonellu sakaiensis, na skládce odpadků, která si vyvinula enzym umožňující jí pojídat plasty.

Jiná studie z roku 2016 zjistila, že ve srovnání s bakteriemi v mořské vodě, bakterie v plastisféře mají obohacenou sbírku genů, protože se adaptovaly na životní styl na povrchu plastů.

I když jsou z evolučního hlediska plasty relativně nový materiál, chemické látky, z nichž jsou vyrobeny, nové nejsou. Jsou to především složky oleje. Bakterie tedy měly miliony let na to, aby si vytvořily mechanismy na rozkládání chemikálií, z nichž jsou plasty vyrobeny.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

1
Vytisknout
3973

Diskuse

Obsah vydání | 17. 8. 2021