V Afghánistánu nyní bude následovat humanitární katastrofa

13. 8. 2021

 
Už před odchodem západních vojsk a ofenzívou Talibanu byl Afghánistán na kolenou. Uprchlická krize je nyní nevyhnutelná

Afghánistán nyní čelí humanitární katastrofě, píše Hameed Hakimi. Obyčejní Afghánci čelí trojí hrůze: absolutní absenci bezpečnosti, nulovému  zdravotnictví a propadu ekonomických vyhlídek. Tyto kruté podmínky existovaly už před dohodou Trumpovy vlády s Talibanem z února 2020, která zahájila odchod amerických vojsk, existovaly i před potvrzením od Joea Bidena, že odchod amerických jednotek bude skončen do letošního 11. září.

The Economist: Schovávají knihy, kupují burky. Kandahár se připravuje na vládu Talibanu.

Kdo chce vědět, jaká krutovláda čeká Afgánce po ovládnutí země Talibánem, ať si přečte knihu Lovec draků od Khaleda Hosseini, napsal Jan Štern. Krutá, totální každodenní tyranie fanatických Talibánců trestajících popravou nebo utínáním ruky ty nejneuvěřitelnější prohřešky, jako je zpěv, poslech muziky, smích a prostě sebemenší projev přirozeného života. Nemluvím vůbec o politických svobodách, ty jsou navždy minulostí. To, že armáda USA ponechá Afgánistán Talibánu, není nic jiného než připuštění naprosté genocidy lidskosti, slušnosti a svobody na téměř 40 milionech Afgánců. USA jako klíčová země a vůdce demokratického světa a s nimi i NATO tohle neměly nikdy udělat. Máme na svědomí uvržení 40 milionů obyvatel do koncentráku srovnatelného s těmi nacistickými. V Afganistánu jsme měli vydržet.

 * * *

Afghánistán vstoupil do roku 2021 už tak v katastrofální situaci: více než 18 milionů Afghánců potřebuje humanitární pomoc. Klesající pomoc ze zahraničí, násilné konflikty, slabá vláda a ekologické problémy jako sucho k tomu všemu přispěly. Dopad pandemie v roce 2020 znamenal, že v lednu 2021 měl Afghánistán druhý největší počet lidí na světě, kteří čelí nedostatku potravin.

Po dobu více než čtyři desetiletí je Afghánistán jedním z největších zdrojů uprchlíků. Miliony Afghánců žijí v Pákistánu a v Íránu a podle odhadů žije v Evropě téměř milion Afghánců. Pokračující boje mezi Talibanem a afghánskou vládou vyhánějí desetitisíce civilistů z jejich domovů. Více než 3,5 milionu Afghánců je uprchlíky ve své vlastní zemi a tento počet každý den rychle stoupá.

Válka pro Afghánce začala v důsledku komunistického pučet v roce 1978, po němž následovala sovětská invaze o Vánocích r. 1979. Avšak i měřeno úrovní této dlouhé, děsivé války,  nynější éra nejistoty v Afghánistánu je bezprecedentní.

Je rozumné se ptát, co se stalo s obrovskými západními investicemi peněz i krve po 11. září 2001. Odpověď je mnohovrstevnatá a vinu nemá jen afghánská vláda, i když ta je hluboce zkorumpovaná a závisí na zahraničních dárcích. Spojené státy a jejich spojenci nesou také velkou míru odpovědnosti. Kombinace vážné nekompetentnosti, nedostatek předvídavosti a absence vůle realizovat efektivní politickou strategii vedly k debaklu, jímž je Afghánistán dnes.

Od září 2001 do konce roku 2019 vydaly Spojené státy na válku v Afghánistánu ohromujících 978 miliard dolarů. Absurdita toho začne být jasná, když to srovnáme s částkou 36 miliard dolarů vydaných na systém vlády a na rozvoj Afghánistánu za tutéž dobu. Nekoherentní vojenská strategie prioritizovala partnerství se zkorumpovanou afghánskou elitou, obyčejní občané zůstali na okraji.

Veřejné parky v Kábulu se rychle plní domácími uprchlíky, kteří čelí násilí ve svých domovských provinciích. Na rozdíl od předchozích etap této války však Afghánci nemohou žádat o azyl v Pákistánu a v Íránu.

Svět se musí připravit na humanitární katastrofu v Afghánistánu, která je v krátkodobé perspektivě nezvratná. Západní dárcovské země musejí hrát aktivní roli při vyjednání politického procesu, který by ukončil válku s Talibanem. Pokud k tomu nedojde, toto kolektivní selhání bude poskvrnou na lidstvu a vznikne dlouhodobá uprchlická krize, protože afghánští civilisté budou prchat před tragédií ničící jejich zemi.

Podrobnosti v angličtině ZDE