Rozmach Tálibánu v Afghánistánu následuje po letech chybných kroků ze strany USA

16. 8. 2021

čas čtení 7 minut
Hlavní poradci prezidenta Bidena přiznávají, že byli ohromeni rychlým zhroucením afghánské armády tváří v tvář agresivní a dobře naplánované ofenzívě Tálibánu, která nyní ohrožuje Kábul, hlavní město Afghánistánu.
Uplynulých 20 let ukazuje, že by se vůbec neměly stát.

Jestli se během dvou desetiletí války v Afghánistánu něco shoduje, pak je to přeceňování výsledků oněch 83 miliard dolarů, které Spojené státy od roku 2001 vynaložily na výcvik a vybavení afghánských bezpečnostních sil, a podceňování brutální a lstivé strategie Tálibánu. Pentagon Bidena varoval ještě před jeho nástupem do funkce, že Tálibán může afghánskou armádu ovládnout, ale odhady zpravodajských služeb, které se nyní ukázaly jako velmi chybné, ukazovaly, že k tomu může dojít za 18 měsíců, a nikoliv týdnů, informuje deník New York Times.

Velitelé sice věděli, že neduhy afghánských sil se nikdy nepodařilo vyléčit: hluboká korupce; to, že vláda po celé měsíce nevyplácela mzdy mnoha afghánským vojákům a policistům, zběhnutí, vojáci posílaní na frontu bez dostatečného množství jídla a vody, natož zbraní. V posledních dnech se afghánské síly postupně hroutí, protože bojují o obranu stále se zmenšujícího území.
 
Bidenovi asistenti tvrdí, že přetrvávající problémy ho utvrdily v přesvědčení, že Spojené státy nemohou podporovat afghánskou vládu a armádu donekonečna. Na schůzkách v Oválné pracovně letos na jaře svým asistentům řekl, že setrvání v zemi další rok nebo dokonce pět let by nepřineslo zásadní změnu a že to za to riziko nestojí.

Nakonec se afghánské síly, které si nedůvěřovaly, a americké úsilí, kterému Biden a většina Američanů nevěřila, že by mohlo změnit běh událostí, spojily a nejdelší americká válka skončila neslavně. Spojené státy držely v Afghánistánu své jednotky mnohem déle než Britové v 19. století a dvakrát déle než Sověti - a to se zhruba stejnými výsledky.

Pro Bidena, posledního ze čtyř amerických prezidentů, kteří v Afghánistánu čelili bolestivým rozhodnutím, ale prvního, který z něj odešel, začala debata o konečném stažení a chybných odhadech, jak ho provést, v okamžiku, kdy nastoupil do úřadu.

"Za Trumpa jsme byli jeden tweet od úplného, překotného stažení," řekl generál ve výslužbě Douglas E. Lute, který řídil afghánskou strategii v Národní bezpečnostní radě za prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy. "Za Bidena bylo každému, kdo ho znal, jasné, že je odhodlán americkou vojenskou angažovanost ukončit," dodal, "ale Pentagon věřil svému vlastnímu příběhu, že zůstaneme navždy."

"Záhadou je pro mě absence nouzového plánování: Pokud všichni věděli, že směřujeme k odchodu, proč jsme v uplynulých dvou letech neměli plán, jak to udělat?" uvedl.

Po nástupu Joe Bidena do funkce amerického prezidenta zahájili vrcholní představitelé ministerstva obrany lobbistickou kampaň za to, aby v Afghánistánu ještě několik let zůstaly malé protiteroristické jednotky. Prezidentovi řekli, že Tálibán za vlády Donalda Trumpa posílil více než kdykoli v posledních dvaceti letech, a poukázali na odhady zpravodajských služeb, které předpovídaly, že za dva nebo tři roky by Al-Káida mohla v Afghánistánu najít novou oporu.

Lloyd J. Austin III. spolu s předsedou sboru náčelníků štábů generálem Markem A. Milleym Bidenovi doporučil, aby v Afghánistánu zůstalo 3 000 až 4 500 vojáků, tedy téměř dvojnásobek dosavadních 2 500 vojáků. Dne 3. února komise vedená čtyřhvězdičkovým generálem námořní pěchoty ve výslužbě Josephem F. Dunfordem mladším veřejně Bidenovi doporučila, aby upustil od termínu odchodu 1. května a dále snižoval počet amerických jednotek pouze v případě, že se zlepší bezpečnostní podmínky.

Ale Biden, který se během svého působení v senátním výboru pro zahraniční vztahy a ve funkci viceprezidenta stal hluboce skeptickým vůči americkým snahám o vměšování do záležitostí cizích zem, se zeptal, co by několik tisíc amerických vojáků mohlo udělat, kdyby byl Kábul napaden. Podle jeho asistentů jim řekl, že přítomnost amerických vojáků by prohloubila závislost afghánské vlády na Spojených státech a oddálila den, kdy by převzala odpovědnost za vlastní obranu.

Prezident svému národněbezpečnostnímu týmu sdělil, že je přesvědčen, že ať Spojené státy udělají cokoli, Afghánistán téměř jistě směřuje k další občanské válce - válce, které Washington nemůže zabránit, ale také se do ní podle něj nemůže nechat zatáhnout.

V březnu si představitelé Pentagonu uvědomili, že se s Bidenem nikam nedostanou. Přestože si vyslechl jejich argumenty a kladl obsáhlé otázky, měli prý pocit, že je rozhodnutý.

Koncem března se Austin a generál Milley pokusili prezidenta naposledy přesvědčit, když mu předpověděli hrozivé výsledky, v nichž afghánská armáda podlehne agresivnímu postupu Tálibánu. Použili srovnání s tím, jak byla irácká armáda v roce 2014 po odchodu amerických bojových jednotek z Iráku přemožena Islámským státem, což přimělo prezidenta Obamu k opětovnému vyslání amerických jednotek do Iráku.

Prezidenta to však nedojalo. Pokud afghánská vláda nedokáže zadržet Tálibán nyní, zeptal se podle svých asistentů, kdy toho bude schopna? Nikdo z představitelů Pentagonu na tuto otázku nedokázal odpovědět.

Ráno 6. dubna řekl Biden Austinovi a generálu Milleymu, že chce, aby všichni američtí vojáci odešli do 11. září.

Ještě koncem června zpravodajské služby odhadovaly, že i kdyby Tálibán nadále získával moc, trvalo by nejméně rok a půl, než by byl Kábul ohrožen.

I přesto Pentagon urychleně postupoval tak, aby své vojáky dostal ze země, protože se obával, že v Afghánistánu zůstane stále menší počet Američanů a ti budou umírat ve válce, kterou Spojené státy vzdaly jako ztracenou. Před víkendem 4. července Spojené státy předaly Afgháncům leteckou základnu Bagrám, a fakticky tak ukončily všechny hlavní americké vojenské operace v zemi.

 

Celý článek v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4232

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2021