Tom Tugendhat: Viděl jsem, jak dobří muži končí v hlíně

18. 8. 2021

čas čtení 6 minut

V londýnské Dolní sněmovně se konala ve čtvrtek bouřlivá mimořádná schůze ohledně Afghánistánu. Poslanci vyjadřovali ostrou kritiku vůči katastrofálnímu rozhodnutí přenechat Afghánistán Tálibanu. Ostře kritizovali Borise Johnsona i Joea Bidena.

Konzervativní poslanec Tom Tugendhat je předseda zahraničněpolitického výboru Dolní sněmovny. Bojoval jako voják v Iráku a v Afghánistánu a pracoval v civilní funkci pro britské ministerstvo zahraničí v Afghánistánu a pomáhal založit Národní radu bezpečnosti v Afghánistánu a vládu provincie Helmand.

Tom Tugendhat: Jako u mnoha veteránů, tento minulý týden byl svědkem toho, jak zápolím skrze hněv, smutek a zuřivost, skrze pocit, že jsme byli opuštěni, nejenom jako země, ale i jako oběť, kterou učinili mí přátelé.

Byl jsem na pohřbech od města Poole k městu Dunblane. Viděl jsem, jak dobří muži končí v zemi. Vzali s sebou část mě samotného. A část nás všech.

A tento týden znovu rozerval některé tyto rány. Jsou zase otevřené, bolestivé. Všechny nás to bolí.

A já vím, že to nejsou jen vojáci. Znám humanitární pracovníky a diplomaty, kteří cítí totéž.

Znám novináře, kteří byli svědky hrdinského úsilí naší země lidi zachraňovat před tím nejděsivějším osudem.

Vím, že s tím všichni zápolíme.

A jestliže tento týden dokázal něco, dovolte, abych vám řekl, pane předsedo, že jedné věci už dosáhl.

Mluvil jsem s ministrem zdravotnictví. Ten už přislíbil, že udělá víc pro duševní zdraví veteránů.

Tohle ale není jen o nás. Mise v Afghánistánu nebyla britská mise, byla to mise NATO. Bylo to uznání, že globalizace změnila nás všechny. Telefonáty, které já stále ještě přijímám, esemesky, na které odpovídám, když čekám, propojuju lidi s našimi lidmi v Afghánistánu.

To nám připomíná, že jsme propojeni. Jsme propojeni i dnes. Afghánistán není daleká země, o níž víme jen málo.

Tato vazba nás také propojuje s našimi evropskými partnery. S našimi evropskými sousedy a s našimi zahraničními přáteli.

A tak je to s velkým smutkem, že já teď kritizuju jednoho z nich. Protože jsem nebyl nikdy víc hrdý, než když jsem byl vyznamenán 82. leteckou divizí. Bylo to obrovské privilegium, obrovské privilegium, být uznán v boji tak vynikající jednotkou. Avšak být svědkem toho, že jejich vrchní velitel zpochybňuje odvahu mužů, jimž po boku jsem bojoval. Tvrdit, že utekli. Je to ostudné.

Ti, kdo nikdy nebojovali za vlajku, kterou vztyčují, by si měli dávat pozor, zda kritizovat ty, kdo bojovali.

Protože to, co jsme my udělali, za těchto posledních několik dní, prokázali jsme, že to nejsou armády, které vítězí ve válkách. Armády dokáží dosáhnout taktického vítězství, operačního vítězství, držet linii. Armády jsou víceméně schopné vytvořit prostor pro mír. Vytvořit prostor pro lidi, jako jsme my. Abychom jednali, abychom uzavírali kompromisy. Abychom naslouchali.

Jsou to národy, které vedou války. Národy trpí, národy mobilizují, národy nacházejí odvahu, národy rozhodují. A mají trpělivost.

A tady jsme bohužel prokázali, že my, Západ, Spojené království, ji nemáme.

A tohle je tvrdá lekce. Pro všechny z nás.

A jestliže si nebudeme dávat pozor, mohla by to být velmi tvrdá lekce pro naše spojence. Ale nemusí to tak být. Můžeme vytvořit vizi, jasně artikulovanou, pro energické oživení spolupráce s našimi evropskými partnery v NATO, a zajistit tak, abychom nebyli závislí na jediném spojenci. Na rozhodnutí jediného vedoucího politika. Ale že můžeme pracovat společně s Japonskem a Austrálií, s Francií a s Německem, s partnery velkými i malými, a zajistíme, že jsme společně schopni udržet tu frontovou linii. Společně.

Protože my víme, že vítězí trpělivost. Víme to, protože jsme toho dosáhli. Víme to, protože jsme to udělali. Studenou válku jsme vyhráli trpělivostí. Na Kypru je mír. V důsledku trpělivosti. Jižní Korea, s více než desetinásobkem počtu vojáků, kolik jich Amerika měla v Afghánistánu, prosperuje. V důsledku trpělivosti. Takže přestaňme hovořit o válkách, které jsou nekonečné.

Uznejme, že nekonečný mír se nedá koupit levně. Získává se tvrdě, rozhodností a vůlí vytrvat.

A že tragédie Afghánistánu je, že vyměňujeme ty úspěchy dosažené trpělivostí za druhý oheň a druhou válku.

Teď musíme obrátit svou pozornost vůči těm, kdo zoufale potřebují pomoc. Podpořit UNHCR, Světový potravinový program a mnoho dalších organizací, které toho mohou pro lidi v této oblasti udělat tolik.

Ano, podpořit uprchlíky, samozřejmě, že podporuju uprchlíky. Nepřidám se tady k politické aukci o číslech. My prostě musíme lidi odtamtud dostat ven.

Takže já končím jednou scénou.

V těch letech, kdy jsem měl tu výsadu, že jsem byl poradcem vlády v Helmandu, otevřeli jsme školy pro dívky. A tu radost, kterou to poskytlo rodičům, když viděli, jak jejich holčičky jdou do školy, to bylo neuvěřitelné a já jsem tomu nerozuměl, dokud jsem neodvedl svou vlastní dceru do školy. Asi před rokem. Hodně se plakalo, když šla poprvé. Ale já jsem to překonal. (Smích) Bylo to v pořádku. A rád bych viděl, aby to pokračovalo.

Ale existuje druhá scéna, kterou vám tu nechám. A ta je těžší. Obávám se ale, že je to scéna, kterou si musíme pamatovat všichni. Ta druhá scéna je scénou, která v té trvalé válce, která právě vznikla, by mohla znovu nastat.

Je to scéna, v  níž muž, jehož jméno jsem nikdy nepoznal, nese dítě, které o několik hodin předtím zemřelo. Nese toto dítě. Na naši základnu. A prosí zoufale o pomoc. Nebylo nic, jak bychom mu mohli pomoci. Bylo po všem.

Pane předsedo, a takhle vypadá porážka. Když už nemáte volbu. Jak pomoci.

Tohle dnes nemusí být porážka. Avšak v této chvíli, to zatraceně jako porážka vypadá.

Mnozí britští konzervativci říkají o zradě Afghánistánu trpkou pravdu - jenže nejsou ve vládě!

18. 8. 2021

čas čtení 8 minut

Je to zvláštní zkušenost zjišťovat neustále, že souhlasím s konzervativními politiky, jak zaplňují rozhlasové a televizní vysílání svými názory na tragedii probíhající v Afghánistánu, píše bývalý tiskový mluvčí Tonyho Blaira Alastair Campbell. Problém je, že nikdo z nich není ve vládě a ani to není pravděpodobné, že by v ní byli, vzhledem k rozhodnutí Borise Johnsona nechat se obklopovat jen lidmi druhého řádu, jmenovanými do funkcí jen proto, že jsou ochotni opakovat jeho brexitérské lži, anebo protože jsou tak nemožní, že ho nikdy nemohou ohrozit.

Rory Stewart, bývalý ministr zahraničního rozvoje, požaduje razantnější akci na řešení rostoucí humanitární krize - a panebože, uvidíme teď, jak pošetilé bylo, že Johnson ministerstvo pro zahraniční rozvoj zrušil? Johny Mercer, bývalý voják, bývalý náměstek ministra obrany a stále ještě konzervativní poslanec, ostře kritizuje britskou vládu za to, že "se vzdala", že porušily sliby dané afghánskému lidu a že dělá příliš málo na pomoc těm Afgháncům, kteří pomáhali britským vojákům, Tom Tugendhat, bývalý voják a předseda zahraničněpolitického výboru, který se zjevně stydí za naše ponížení a za naši zradu afghánského lidu.

 16510

"Katastrofa." Toryové ostře zkritizovali Borise Johnsona za zradu Afghánistánu

18. 8. 2021

čas čtení 6 minut

 

Boris Johnson čelil ve středu vlně zuřivosti ze všech křídel britské Konzervativní strany ohledně toho, jak se Británie zachovala v Afghánistánu. Jedenáct bývalých ministrů britské vlády a desítky poslanců z Dolní i z Horní sněmovny vyjadřovalo svůj hněv a frustraci nad selháním britských výzvědných služeb i přípravy.

Během zuřivé debaty v britské Dolní sněmovně drtivá většina konzervativních poslanců, kteří vystoupili, odsoudila selhální Británie v tom smyslu, že se britské vládě nepodařilo předvídat, že Táliban rychle ovládne Kábul. Hovořili také o ponížení Británie na světovém jevišti. Více než třicet konzervativních poslanců hovořilo proti vládě, jen hrstka ji podpořila.

REDAKČNÍ KOMENTÁŘ:

Co si dnes přečtete v Britských listech

18. 8. 2021

čas čtení 1 minuta

Proč tolik lidí v ČR věří v politické spasitele vysvětluje Jiří Pehe v rozhovoru s Janem Čulíkem. Afghánskou katastrofu se Joe Biden pokusil svalit na samotné Afghánce, avšak hlavní vinu nesou především američtí politici - a generálové, kteří jim nedokázali realisticky sdělit, že chtějí nemožné, píše Karel Dolejší. Polská vláda provokuje Soudní dvůr Evropské unie polovičatým rozhodnutím o rozpuštění disciplinární komory pro soudce, upozorňuje Tomasz Oryński. A země NATO se vzhledem k unilateralismu již druhého amerického prezidenta po sobě dožadují reformy aliance.

Rozhovor Britských listů 416. Proč tolik lidí v ČR věří v politické spasitele?

17. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta



Pomalu se blíží podzimní volby. Jaká je dnes v ČR politická situace a kdo vyhraje? O tom hovoří s politologem Jiřím Pehem Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 17. srpna 2021.


Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Rozhovor Britských listů 415. Jak je Česko zaseklé v osmdesátkách

13. 8. 2021

čas čtení 1 minuta


Po revoluci r. 1989 převzala v Československu moc skupina třicátníků, které formovala zkušenost husákovského socialismu z osmdesátých let. Tito lidé dodneška, dnes jsou to šedesátníci, určují politický a ekonomický směr dnešní České republiky. Politika a ekonomika jsou v ČR provázány, respektive politikové dělají, co chtějí oligarchové. Je to dobře nebo špatně? O tom mluví dnešním Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s Albínem Syberou. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 13. srpna 2021.



Zapojte se, je vás třeba

Zprovozňujeme diskuse na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Rozhovor Britských listů 414. Jak se změnila revoluce z roku 1989 tak, aby to vyhovovalo politice

10. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta



Historička Muriel Blaive byla svědkem toho, jak v roce 1990 hovořila Monika Pajerová, že během listopadové revoluce r. 1989 byla v ní jen velmi podružnou osobou, prostě jen překladatelkou. Minuly roky a v nynější interpretaci je Monika Pajerová ústřední hrdinkou listopadové revoluce. Jak se to děje a co je příčinou těchto změn interpretace historických událostí? O tom hovoří v dnešním Rozhovoru Britských listů s Muriel Blaive Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 10. srpna 2021.

Rozhovor Britských listů 413. V ČR jsou konspirační teorie normalizovány jako přijatelné

6. 8. 2021

čas čtení 1 minuta



Nadační fond nezávislé žurnalistiky vydal zprávu o studii digitálního zpravodajství v roce 2020, ze kterého vyplývá, jaký dopad mají dezinformace o covidu, o protikoronavirových opatřeních a o očkování na českou veřejnost. Bohumil Kartous o tom hovoří s Josefem Šlerkou donedávna ředitelem tohoto Nadačního fondu. "Máme v ČR asi 15 procent lidí, kteří věří těm opravdu takovým echt konspiračním teoriím, říká Josef Šlerka." Co to znamená pro politiku v České republice? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 6. srpna 2021.




 17432

Západní intervence v Afghánistánu, v Iráku, v Libyi, v "islámském státě" jsou katalogem selhání

18. 8. 2021

čas čtení 5 minut

 

Nynější vítězství Tálibanu v Afghánistánu se stalo inspirací extremistům po celém světě

Už v polovině roku 2002 přesunuly Spojené státy, Británie a další svůj zájem od Afghánistánu jinam, čímž vytvořily nebezpečné bezpečnostní vakuum, které v Afghánistánu vyplnil navracející se Talibán, v mnoha venkovských oblastech. Tím se daly do pohybu věci, které vyvrcholily v těchto dnech, píše Paul Rogers.

Rozhovor Britských listů 412. Jak si Čína dělá z Česka kolonii a českým úřadům je to jedno

3. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta



Hegemonie Číny proniká do celé řady zemí světa a Česká republika je zvlášť zranitelná. O tom mluví v tomto rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous se sinoložkou Kateřinou Procházkovou, novinářkou a analytičkou spolupracující s projektem Synopsis. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 3. srpna 2021.

Tisková zpráva:

Vycházejí vzpomínky romské ženy, ketrá přežila holocaust

18. 8. 2021

čas čtení 6 minut

Přehlížený, opomíjený, neuznávaný… Přívlastky, kterými je charakterizován holokaust Romů, jejichž utrpení za druhé světové války si v srpnu připomínáme. V České republice se ročně vytiskne kolem 15 tisíc nejrůznějších titulů, ale jen jednotky z nich se týkají právě romského holokaustu. Mezi ně se nově řadí i první české vydání autobiografie romské přeživší Philomeny Franz pod titulem Žít bez hořkosti: Příběh německé Sintky, která přežila holokaust, jež po šestatřiceti letech vychází díky nakladatelství romské literatury KHER.

Rozhovor Britských listů 411. Volené politiky je za záměrně šířené lži nutno kritizovat

30. 7. 2021

čas čtení < 1 minuta



Měli bychom kritizovat Zemanova mluvčího Ovčáčka za nesmysly, které zveřejňuje na Twitteru? Zajímavá analýza publikovaná v britském rozhlase varuje, že když lidé přetvítovávají materiály, které kritizují, přestože s nimi nesouhlasí, vede to k jejich virálnímu šíření. Co s tím? O tom uvažují v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík a Bohumil Kartous.



Tisková zpráva:

Předvolební debata opomíjí potřeby a zájmy venkova. Přitom právě tady žije více jak polovina Čechů

18. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

Na venkově žije 60 procent obyvatelstva. To, jak volební programy politických stran a uskupení reflektují specifické potřeby lidí žijících a pracujících na venkově, zjišťuje Národní síť Místních akčních skupin ČR. Proto se rozhodla uspořádat sérii diskuzí se stínovými ministry vybraných resortů. Jiří Krist, předseda Národní sítě, si dnes do pražského Skautského institutu pozval Lukáše Otyse, kandidáta koalice SPOLU na ministra průmyslu a obchodu.

Rozhovor Britských listů 409. Jižní Morava po tornádu. Potřebujeme nadále pomoc

22. 7. 2021

čas čtení < 1 minuta



Je tomu skoro měsíc poté, co neobvykle ničivé tornádo zlikvidovalo několik vesnic na Břeclavsku a Hodonínsku. Paní Zlata Maděričová z Moravské Nové Vsi stále ještě nemá ve svém poničeném domě elektřinu z rozvodné sítě. Problém nezmizel a vzájemná lidská solidarita je i nadále potřebná, i když někteří lidé nevědí, co to je, a jiní dokonce podvádějí. O katastrofě po měsíci hovoří se Zlatou Maděričovou Bohumil Kartous. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 23. července 2021.

 17604

„Američané nás opustili jako krysy utíkající z potápějící se lodi“ a „Němci místo našich lidí odvážejí letecky pivo, chovají se holt jak Evropané ...“, říká mladý Afghánec

17. 8. 2021 / Fabiano Golgo

čas čtení 5 minut

 
Ehsanullah (foto) se narodil 2 roky poté, co americké jednotky ovládly Afghánistán. Žije v Kábulu se svými rodiči, 2 sestrami a babičkou. Snil o tom, že se stane fotbalistou, a cvičil s velšským trenérem, který minulý měsíc opustil zemi, protože se bál invaze Tálibanu. Ehsanullah nosí západní oblečení, poslouchá západní hudbu, rád sleduje Netflix a zveřejňuje své každodenní fotografie na Instagramu. V pátek ho otec přiměl vymazat všechny jeho obrázky z této aplikace, aby ho noví vládci nepotrestali za to, že vedl „západní život“. Jeho sestra minulý týden opustila školu, stejně jako se učitelé sami vzdali výuky dívek - aby nečelili pronásledování podle zákona šaría, který se jim po 2 desetiletích vrátí do života.

Rozhovor Britských listů 410. Češi si jsou vědomi klimatické krize, ale nevědí co dělat

26. 7. 2021

čas čtení < 1 minuta



Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s iniciativou Green Dock vypracovala průzkum veřejného mínění ohledně toho, jaký mají dnes Češi postoj vůči klimatické krizi. Dotazovali se osob starších 15 let. O výsledcích tohoto průzkumu mluví Jan Čulík s Janem Krajhanzlem z Masarykovy univerzity, hlavním autorem tohoto projektu, který se zabývá názory lidí na klimatickou krizi už 18 let.

 16478

Země Potěmkinových vesnic

17. 8. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Samozřejmě sleduji s velkým zájmem, co se nyní děje v Afghánistánu. A všímám si toho, jak zase nové linie rozdělují českou společnost v této věci. U některých to není překvapivé: že krajní pravice a zřejmě i komunisti budou jásat nad zhroucením západní moci a hrdosti na to, že „v Afghánistánu se bojuje za Prahu“ (nikdy jsem tohle heslo neměl rád, i když jsem zcela prozápadní a mám rád NATO atd.), je jasné.

 17605

Hrůzostrašné prázdninové čtení o tom, jak příbramská pošta znemožnila důchodci odeslání balíku

17. 8. 2021

čas čtení 5 minut

 

Zábavné příběhy se špatným koncem plné traumatizujících zážitků jaksi patří k prázdninovému koloritu, proto předkládám milým čtenářům jeden příběh o trpké zkušenost zaskočeného důchodce aneb otřesný zážitek s angličtinou z příbramské pošty.

Od konce minulého tisíciletí posílám do Irska balíky s dárky. Protože je poštovné v poměru k důchodu značně vysoké, tak proto jen občas, považuji to za určitou formu luxusu. Vypočítal jsem si na internetové kalkulačce České pošty cenu za balík do 7 kg do Irska, uškudlil z důchodu potřebný obolus, zabalil balík, napsal na něj adresy a vyrazil jsem s ním na poštu jako obvykle, píše Antonín Švec.  

30649

Andreji Babiši: Chlubíte se vlastní odporností

16. 8. 2021

čas čtení 3 minuty


Přátelé,

pan Babiš se už od pondělního rána chlubí svým fb příspěvkem, kde označil svůj pocit jako "cítím se hrdý," a to v záležitosti, kdy se mu prý společně s panem Orbánem podařilo nenaplnit evropské kvóty pro přerozdělení lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, píše Jaroslav Miko.

Pan Babiš navíc s tímto příspěvkem přichází v době, kdy v Afghánistánu hrozí nová humanitární krize a kdy se Česku nepodaří z Kábulu evakuovat všechny afgánské spolupracovníky, kteří tak zůstávají napospas Talibáncům.

Scény paniky a zoufalství na letišti v Kábulu

16. 8. 2021

čas čtení 2 minuty



- V pondělí ráno docházelo na letišti v Kábulu k scénám paniky a zoufalství. Lidé se snažili dostat se na letištní plochu a utíkali přes ní ve snaze dostat se do letadel letících mimo Afghánistán. Američtí vojáci stříleli do vzduchu ve snaze jim v tom zabránit, "letadla jsou jen pro diplomaty, zahraniční občany a zaměstnance místních velvyslanectví".

- Všichni zaměstnanci amerického velvyslanectví v Kábulu byli evakuováni na letiště.

 16478

Afghánistán bude považován za Bidenovu porážku. A bude to zřejmě pro něho velký problém

16. 8. 2021

čas čtení 5 minut

 

"Američané nemají výdrž a vždycky zradí své přátele"

Americká veřejnost to Bidenovi neodpustí, pokud dojde znovu po americkém odchodu k vzestupu al Kajdy a k ofenzívě Tálibanu

Jak dlouho to bude Joeovi Bidenovi trvat, než přizná, že udělal v Afghánistánu katastrofální chybu? ptá se Simon Tisdall. Minulý týden zaujal americký prezident vzdorný postoj. Projevil se jako tak trochu zoufalý trenér na Olympijských hrách, když vzkázal Afgháncům, že je to jejich země. Pokud ji chtějí mít, musejí za ni sami bojovat.

 16447

Střípky z Covidů

16. 8. 2021 / Petr Haraším

čas čtení 14 minut

Část 4

Malajsie

Podobné problémy až průšvihy jako v Indonésii, Thajsku, Mongolsku a všude tam, kde Sinovac úřadoval. Na rozdíl od ruských vědců odborníků a politiků ovšem sami čínští vědci přiznávají, že jejich vakcíny jsou méně účinné a že vlastně sami nevědí, jak jsou efektivní proti Deltě. Nechce se tomu věřit, ale je to tak. Výrobce vakcín neví, jak je účinná proti variantě Delta. Ne že by to na věci něco měnilo. Ostatně svět snad již dávno moc dobře ví, jaká kvalita se leckdy z Číny vyvalí. Zpět k malajským problémům. Nakazilo se tam dokonce očkovací středisko. Polovina pracovníků nakažená, středisko uzavřené.

 16478

Už se rodí nový Afghánistán?

16. 8. 2021 / Miloš Dokulil

čas čtení 4 minuty

 

Jak se píší dějiny? (Že se nehledí k neproplaceným účtům.)

Ještě před třemi dny (v muslimsky sváteční pátek byl takto islámský svátek!) se mnohde nepřehlédnutelně spekulovalo, zda Tálibán bude přichystán vojensky obsadit hlavní město státu k výročí masakru „z 11. září 2001“, k němuž došlo v New Yorku v teroristické režii al-Káida (operující tehdy z Afghánistánu). Byla tu následně židovská sobota, kdy v Afghánistánu došlo k dalším zvenčí překvapivým úspěchům v získávání vojenské kontroly Tálibánem nad Afghánistánem. Křesťanská neděle tomu dala informační korunu pravděpodobně jen tím, že se jen konstatuje, zda ti, které by definitivní okupace Afghánistánu Tálibánem mohla nějak ohrožovat, jsou již v bezpečí (prezident Ghání prchl ze země); a že třeba Rusko hodlá v Kábulu mít své diplomatické zastoupení. Není nesamozřejmé, že z tábora předchozího amerického prezidenta Trumpa už došlo k nepřehlédnutelné kritice toho, co a jak učinil současný prezident Biden, když plnil svůj slib, že letos odvolá americké vojenské síly z Afghánistánu. (V období maximálního nasazení vojenských jednotek USA šlo o sto tisíc vojáků. S partyzánsky operujícími silami Tálibánu si žádným definitivním způsobem americké velení neporadilo, i když navíc disponovalo moderní technikou, včetně letectva.)

 17432

Rozmach Tálibánu v Afghánistánu následuje po letech chybných kroků ze strany USA

16. 8. 2021

čas čtení 7 minut

Hlavní poradci prezidenta Bidena přiznávají, že byli ohromeni rychlým zhroucením afghánské armády tváří v tvář agresivní a dobře naplánované ofenzívě Tálibánu, která nyní ohrožuje Kábul, hlavní město Afghánistánu.
Uplynulých 20 let ukazuje, že by se vůbec neměly stát.

Jestli se během dvou desetiletí války v Afghánistánu něco shoduje, pak je to přeceňování výsledků oněch 83 miliard dolarů, které Spojené státy od roku 2001 vynaložily na výcvik a vybavení afghánských bezpečnostních sil, a podceňování brutální a lstivé strategie Tálibánu. Pentagon Bidena varoval ještě před jeho nástupem do funkce, že Tálibán může afghánskou armádu ovládnout, ale odhady zpravodajských služeb, které se nyní ukázaly jako velmi chybné, ukazovaly, že k tomu může dojít za 18 měsíců, a nikoliv týdnů, informuje deník New York Times.

 17333

Náhradní elektrické vedení u Břeclavi porušuje platnou normu a ohrožuje lidi na životě

16. 8. 2021

čas čtení 10 minut


"Je velmi těžké si představit, že podobní realizátoři, jako je ten, který vybudoval tuto NPT, budou budovat i nové jaderné reaktory v ČR."

    • Po havárii vedení byla vztyčena takzvaná náhradní přenosová soustava (NPT)
    • NPT 400 kV nesplňuje v mnoha bodech platnou ČSN EN 50341-1
    • Ohrožuje pracovníky ve sklenících na severním konci
    • Ohrožuje rekreanty v chatové osadě na jižním konci
    • Ohrožuje možným pádem na dálnici D2 veřejnou dopravu
    • NPT je postavena jen asi 20 m od stávajícího vedení
    • Ohrožuje pracovníky montážních firem, kteří budou opravovat hlavní vedení

 Ohrozit oblast 20 km2, kde žije již několik set lidí, to není jen tak.

Vedení 400 kV mezi rozvodnami Sokolnice (ČR) a Stupava (SR) spalo při průchodu tornáda dne 24.6.2021. To bylo popsáno v Britských listech ZDE. Odpověď úřadů je uvedena níže.  Podívali jsme se tedy na místo havárie a zjistili jsme, že za cca jeden měsíc zde byla vztyčena náhradní přenosová soustava (NPT) a připojena na napětí 400 kV, píše ing. Oldřich Maděra.

Podrobné technické vysvětlení problému je ZDE.

 16478

Afghánistán, Bidenův neřešitelný problém

16. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

 


Joea Bidena odsuzují Republikáni za nynější situaci v Afghánistánu, avšak kořeny krize jdou zpět mnoho let

Slova politiků je pronásledují. "Absolutně neexistuje žádná podobnost," řekl Joe Biden minulý měsíc na dotaz, zda vidí nějakou podobnost mezi odchodem amerických vojáků z Vietnamu a z Afghánistánu, píše David Smith.

"Taliban není severovietnamská armáda. Absolutně nemají takové vojenské schopnosti. Nikdy nedojde k tomu, že byste viděli, jak jsou lidé vyzvedáváni ze střechy velvyslanectví z Afghánistánu. Vůbec to srovnatelné není."

 17333

AD: Tornádo lámalo stožáry jako sirky – u Břeclavi

16. 8. 2021

čas čtení 15 minut


Chtěl bych Vás požádat o zveřejnění přiloženého trestního oznámení na neznámé pachatele, které jsem vypracoval na základě fotografií z místa pádu vedení zvn u Břeclavi při průchodu tornáda dne 24.7.2021. Reaguji tak na výzvu ČKAIT, aby se její členové aktivně zapojili do pomoci obyvatelům v postižené oblasti.

Úvodem bych Vám chtěl sdělit, že jsem absolventem VUT FE Brno, obor výroba, rozvod a užití elektrické energie. Jsem členem a Autorizovaným inženýrem ČKAIT pro specializaci IT00 – technologická zařízení staveb a TE03 – technika prostředí staveb – elektrotechnické zařízení. Dále jsem členem a Autorizovaným inženýrem Engineers Ireland (prostřednictím Dublin Accord autorizace v dalších 128 zemích), dále jsem členem Institution of Engineering and Technology (je uznáváno jako autorizace ve Velké Británii a v dalších stovkách zemí), dále jsem dosáhl před několika lety autorizace např. i v Ruské Federaci a ve všech s ní bilaterálně spojených státech, kterou však již neudržuji. Mám 40 let eletrotechnické praxe, z toho 26 let na vn, vvn a zvn.

Jsem přímým autorem nebo jsem spolupracoval na celkem asi 450 projektech nn, vn, vvn a zvn do napětí až 750 kV a výkonu až 6 000 MW. Pracoval jsem přímo pro cca 25 přenosových a distribučních společností v 15 státech. Pracoval jsem i na celé řadě dalších studií, nabídek, posouzení a zpráv pro mnoho dalších rozvodných společností ve státech prakticky všech kotinentů.

Absolvoval jsem před nedávnem v Čechách kurz soudního znalce. Složil jsem úspěšně i závěrečný test. Po seznámení se s rozsahem povinností soudního znalce během kurzu jsem si však nenechal vystavit oprávnění, protože by mě zavazovalo k činnostem v takovém rozsahu, že bych je zejména s ohledem na mé celkové časové vytížení a na můj převážný pobyt v zahraničí, nebyl schopen zvládat. Mohu tedy českou energetiku odborně posuzovat a srovnávat s mnoha zeměmi světa.

Dovolím si formulovat můj cíl. Vybral jsem si při své práci patnáct zemí, které by měly být české energetice v určitých oblastech vzorem. Jsou to Irsko, Velké Británie, Německo, Francie, Španělsko, Portugalsko, Belgie, Holandsko, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Rakousko, USA a Španělský ostrůvek El Hierro. V každé z těchto zemí i na tom ostrůvku probíhá něco pozitivního v elektroenergetice a v přechodu k obnovitelným zdrojům. Budu se snažit pomoci naši energetiku orientovat směrem k využití všeho toho pozitivního, co jsem během své dlouhé praxe v těchto zemích a v jejích energetikách našel a poznal.

Z této pozice považuji za naproto nepřípustné, aby obyvatelé těžce postižených obcí jižní Moravy byli vystavování dalším nesmyslným bezpečnostním rizikům a ohrožení jejich životů. Myslím si, že byli postiženi již dostatečně a poviností nás všech je je chránit a aktivně jim pomáhat podle míry našich možností. Já jsem to pojal tak, že pomohu v oblasti, kterou dobře znám a ovládám. Požaduji, aby celá situace byla pokud možno co nejrychleji vyšetřena Policií ČR a aby byla přijata bez odkladu příslušná opatření odstraňujíci pokud možno okamžitě výše uvedená obecná ohrožení.


Požaduji dále, pokud tato moje zjištění budou Policií ČR shledána jako obecná ohrožení, tak aby neznámí pachatelé byli vypátráni a potrestán podle platných zákonů. Na uvedenou stuaci upozorňuji již deset let a tento případ považuji za vyvrcholení extrémního a dlohodobého pohrdání všemi platnými normami a zákony ČR.

Ponechám pane Čulíku na Vás, jakým způsobem zveřejníte jak samotné trestní oznámení, tak i všechny jeho přílohy. Je toho hodně a je to hodně technické.

Ing. Oldřich Maděra
Irsko/ Británie/ Čechy

Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Katolická církev | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Wikileaks | Očkování a racionalita | Americký dokumentarista Michael Moore | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Norsko | Turecko | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Globalizace | Sociální poměry | Korupce | Identita | Rasismus | Vietnam | Libye | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Psychiatrie | Psychologie | Oligarchie | PPF | Životní prostředí | Teroristická hrozba a politické hry | Ústava | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Afrika | Chudoba | Bělorusko | Dánsko | Bezdomovectví | Hospodaření Občanského sdružení Britské listy | Japonsko | Ekologie | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Itálie | Sociální vědy aplikované do života | Doprava | Čína | Austrálie | Nový Zéland | Severní Korea | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Demokratický proces se zasekl | Rozhovory Britských listů | Polsko | Drogy | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Francie | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Německo dnes | Školství | Řádění exekutorů v České republice | Genderová nerovnost ve společnosti | Brazílie | Ekonomika | Velká Británie - politika a společnost | Imigrace do Evropy | Sýrie | Jemen | Brexit - vše | Saúdská Arábie | Sdělovací prostředky | Babiš | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Španělsko | Extremismus | Rusko za Vladimíra Putina | Lidská práva | Maďarsko | Ukrajina | Budoucnost NATO a OSN | Spam a šíření dezinformací na internetu | Joe Biden | Donald Trump | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Írán | Evropská unie | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Lidské zdraví | Privatizace po česku | Léková politika, zdravotnictví | Občanská společnost | USA | Česká literatura | Česká politická scéna | Koronavirus | Globální oteplování | Energetické úspory | Srbsko | Česká republika
19475