Pandemie a dezinformace: Hospodářské noviny a německá studie o školách

6. 11. 2020 / David Stein

čas čtení 7 minut


Některé dezinformace mají formu zdánlivě věrohodných popisů vědeckých prací, a proto mohou zmást i vzdělané lidi, zejména pokud nemají čas si informace prověřit.

Podívejme se na čerstvý příklad. Hospodářské noviny přinesly v neděli článek s následujícím titulkem:

Covid se ve školách nešíří, ukazuje německý výzkum

Nepřekvapí, že se tato zpráva začala hned šířit na sociálních sítích.

Titulek Covid se ve školách nešíří je přitom hoden ocenění Bludný balvan, tedy pokud není publikován v novinách Denní věštec o škole v Bradavicích chráněné silným protivirovým kouzlem Albuse Brumbála.

Pozn. red. Podle britského Národního statistického úřadu se koronavirová infekce rychle šíří mezi  staršími teenagery a mezi studenty středních škol. V Británii školy nebyly uzavřeny. Informace v Hospodářských novinách je chybná. Samozřejmě, že učitelé a rodiče studentů budou umírat.

 

Když si člověk přečte první odstavec článku, pak se dozví, že „německý vědec Ingo Isphording se svými kolegy provedl výzkum po celém Německu a na jeho základě tvrdí, že k nárůstu počtů případů nedošlo kvůli školám -- a protože je zbytek článku jen pro předplatitele, může pak mnohý člověk dojít k závěru, že titulek je sice hloupý, ale že německý výzkum zřejmě prokázal, že

a) uzavření škol v ČR ke zpomalení růstu nákazy přispět nemohlo, a že

b) okamžité znovuotevření škol nijak k růstu nákazy přispět nemůže.

Pokud ale má člověk přístup i čas k přečtení článku či přímo původní studie, pak zjistí, že tomu tak není -- tyto závěry totiž mají dva zásadní háčky, které ale vyplynou teprve po přečtení celého rozhovoru s profesorem Isphordingem:

1) V Německu se od podzimu učí v malých skupinách studentů, alespoň dle Isphordinga: Platila přísná hygienická opatření, včetně povinného nošení roušek, žáci se učili v malých skupinách, které se neměnily ani se mezi sebou nemíchaly.

2) V Německu nebyla v době otevření škol téměř žádná omezení sdružování mladých -- setkávají se s kamarády, jezdí hromadnou dopravou, mají kroužky, hrají na hřištích třeba fotbal. Pokud vláda nevyhlásí úplný lockdown, budou všechny tyto aktivity i po zavření škol nadále dělat. (Isphording)

Z prvního bodu je zřejmé, že vztahovat výsledky německé studie na otevření škol u nás v září je nesmysl, když v ČR byly školy otevřeny bez hygienických nařízeních srovnatelných s Německem -- o výuce v malých, spolu se nestýkajících skupinách nemluvě.

V rozhovoru Isphording dokonce přiznává, že v podmínkách podobných našim v září lze skutečně očekávat rychlejší šíření nákazy:

Švédsko na jaře zavřelo nejvyšší ročníky středních škol, zatímco ty nižší zůstaly otevřené. Mezi studenty, kteří nadále chodili do školy, byla nákaza o něco málo větší, zhruba o 15 procent, než u těch, kteří se učili z domova. [...] Mezi učiteli, kteří dál chodili do škol, ale bylo nakažených dvakrát víc než mezi těmi, kteří učili z domova.

Přičemž dodává: ve školách tehdy neexistovala povinnost nosit roušky nebo vyučování v malých skupinách, což je podle nás pro udržení školní výuky klíčové.

Jinými slov, v situaci jako u nás začátkem září by přispění škol k urychlenému šíření nákazy (zejména mezi učiteli) nemělo překvapit ani hlavního autorato německé studie.

Z druhého bodu je dále zřejmé, že z německé studie nelze vyvodit, že znovuotevření škol u nás nepřispěje k šíření nákazy -- u nás je totiž nyní shromažďování mládeže silně omezeno, mimo rodinu téměř zakázáno.

Potom ale důvody -- setkávají se s kamarády, jezdí hromadnou dopravou, mají kroužky, hrají na hřištích třeba fotbal -- proč dle Isphordinga neprobíhá nákaza mezi studenty ve školách rychleji, než mimo školy, zcela odpadají do té doby, než budou tato mimoškolní omezení odvolána.

Německá studie tedy nijak neprokazuje, že uzavření škol v ČR růst nákazy zpomalit nepomohlo, ani neprokazuje, že znovuotevření škol šíření nákazy v ČR neurychlí.

Zde je ovšem též třeba podotknout, že německá studie naznačuje cestu, jak alespoň výuku na 1. stupni ZŠ umožnit co nejdříve bez zásadního dopadu na epidemii. Stačí si vzít příklad z popisu situace v Německých školách od profesora Isphordinga:

Školy, do nichž se žáci po prázdninách vrátili, byly podstatně jiné oproti těm, které v březnu kvůli pandemii zavřely. Platila přísná hygienická opatření, včetně povinného nošení roušek, žáci se učili v malých skupinách, které se neměnily ani se mezi sebou nemíchaly. Děti s příznaky onemocnění byly okamžitě testovány a šly do karantény, na test šly ihned všechny děti i dospělí, s nimiž byly v kontaktu.

Zejména rozložení studentů do malých skupin, které se nemění a nemíchají, je pravděpodobně klíčem, jak obnovit na ZŠ výuku. Mohlo by se třeba začít jen docházkou dvakrát týdně k výuce pouze matematiky a češtiny na 1. stupni ZŠ -- to by umožnilo rozložit každou třídu na 4 malé skupiny, které by školu navštěvovaly v různých časových intervalech.

Ať už je řešení jakékoliv, je nejprve třeba nepodléhat chybným výkladům vědeckých prací či přímo cíleným dezinformacím.

Poznámka: Isphording si v rozhovoru zdánlivě protiřečí. V jednu chvíli prý tvrdí, že Ze všech důvěryhodných studií víme, že školy pandemii nezhoršují. Později ale přiznává, že dle velmi dobře provedené studii ze Švédska byl rozdíl mezi neuzavřenými a uzavřenými stupni škol 15% zvýšení nákazy mezi studenty a 100% mezi učiteli.

Ve skutečnosti jde od HN o zavádějící překlad. Isphording řekl, že školy nejsou 'motorem' pandemie -- are no driver of the pandemic -- což je mnohem mírnější tvrzení.


Odkazy:

Německá studie:

https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3713631

Článek v HN:

https://archiv.ihned.cz/c1-66837720-skoly-nechte-otevrene-covid-nesiri-ukazuje-nemecky-vyzkum-jejich-zavreni-ma-na-zaky-vazne-dopady-varuje-jeden-z-autoru

Tento rozhovor si lze přečíst -- alespoň prozatím -- v plném znění zde:

https://archiv.ihned.cz/c7-66837720-oisaa-9d8eb62f8679f4d

Odkaz mi laskavě poskytl profesor Isphording, jakož i odkaz na původní znění rozhovoru v angličtině zde:

https://drive.google.com/file/d/1VK3_BUTKB2r4-lPV9JO7bw7SHY7_fGYE/view


Mimochodem s profesorem Isphordingem souhlasím ohledně obav z dopadu zavírání škol na žáky, zejména ty nejmladší. Již na jaře jsem při první vlně zaslal na MŠMT návrh na částečné obnovení výuky v menších skupinách žáků, protože čistě dálkovou formu výuky předmětů jako čeština a matematika považuji za hrubě nedostatečnou. Můj návrh byl samozřejmě nevyslyšen. Snad kdybych byl při prosazování svého návrhu použil dezinformace, tak by šance na jeho zavedení byla vyšší ... ale to je cesta do pekel!




0
Vytisknout
7938

Diskuse

Obsah vydání | 12. 11. 2020