Kreml obvinil Pentagon, že podporuje útoky na jeho základnu v Sýrii

10. 1. 2018 / Karel Dolejší

Podle ruského ministerstva obrany "podivnou shodou okolností" údajně došlo k tomu, že v době, kdy v pondělí na leteckou základnu Hmejmím a přístav Tartús v Sýrii útočilo 13 povstaleckých bezpilotních prostředků, v oblasti mezi základnou a přístavem se právě pohyboval americký hlídkový letoun P-8 Poseidon ZDE ZDE. Moskva tak nepřímo obviňuje Washington, že pomáhá s útoky na její vojáky.

Podle Moskvy mohly být navíc bezpilotní letouny dodány jedině zemí, která je s to "poskytnout satelitní navigaci a dálkové ovládání pro svrhávání výbušných zařízení". Pentagon to popřel s poukazem na fakt, že podobná zařízení jsou na trhu volně k dispozici ZDE.

Bombardování z "dronů" skutečně nepředstavuje v regionu žádnou novinku - používají je již delší dobu operativci teroristické organizace "islámský stát", ale také irácké bezpečnostní síly. A satelitní navigaci podobné prostředky rozhodně nevyžadují, zejména v případech, kdy je poloha cíle neměnná a dlouhodobě známá. Když "bombardující drony" útočily na jednotky podporované Pentagonem, nikdo netvrdil, že to nelze provést bez zahraniční pomoci.

Ruské ministerstvo nijak nedoložilo nedopečené tvrzení o souvislosti mezi údajnou přítomností amerického letounu a útokem. Samozřejmě v situaci, kdy útoky na ruskou leteckou základnu Hmejmím pokračují již několik dní, vzniká podezření, že silvestrovský minometný útok nebyl izolovaným husarským kouskem skupinky povstalců, ale součástí širší operace, se kterou zbytkům syrských sunnitských oddílů v Idlíbu někdo pomáhá.

Kandidátů na takovou pomoc je ovšem více - a Spojené státy se zdaleka neumísťují na prvních místech žebříčku. První je Turecko, které se začíná opět vzdalovat Kremlu přímo úměrně tomu, jak jeho zájmy v Sýrii s pokračující íránskou a režimní ofenzívou podporovanou Rusy dostávají na frak a Ankara si uvědomuje, že byla podvedena. Na dalším místě jsou Saúdové. Také Izrael stojí v žebříčku podezřelých výše než USA, když se dlouhodobě neúspěšně domáhá ruského tlaku na omezení íránského vlivu v Sýrii. Britové a Francouzi by měli rozhodně mnohem silnější motiv Rusům v Sýrii zavařit podporou islamistické opozice než americký CENTCOM zamilovaný do místní pobočky kurdské teroristické organizace PKK. Arabské opoziční síly sice v samostatných programech podporovala CIA - jenže tyto programy skončily v říjnu 2016. Muselo by se tedy jednat o "černou" operaci CIA; jenomže něčeho takového by se pak rozhodně nezúčastnil průzkumný Boeing P-8 Poseidon, ani starší turbovrtulový P-3C Orion. Letouny Poseidon i Orion navíc v USA provozuje výhradně U.S. Navy.

Je do určité míry pochopitelné, že se Kreml snaží problémy kolem základny Hmejmím svést na Američany. Ti se také pokoušejí tvrdit, že Rusko podporuje finančně i zbraněmi afghánský Talibán, se kterým USA po 17 letech válčení stále drží sotva ošklivou plichtu. Americká obvinění byla ovšem doprovázena určitými podrobnými informacemi a svědectvími (podle mě přinejmenším zatím nepřesvědčivými), kdežto ruská přinášejí jen historku, kterou žádné, ani chabé důkazy nepodporují a která nedává smysl. Kdyby se Američané na povstalecké operaci podíleli, nepochybně by udělali vše pro to, aby na ně nepadl ani stín podezření, a použili by např. letoun, jenž by nebylo možno tak snadno identifikovat. Nasazení jasně identifikovatelného amerického průzkumného letounu během útoku je s takovým scénářem neslučitelné. Daleko pravděpodobnější je, že pokud průzkumný letoun v oblasti opravdu měli, tak se prostě snažili zjistit, co se vlastně kolem ruské základny právě děje.

Z běžných otevřených zdrojů, které sledují provoz výzvědných letadel, nelze potvrdit prohlášení ruských úřadů, že se v pondělí v době útoku mezi Hmejmímem a Tartúsem, nebo alespoň poblíž uvedeného prostoru, pohyboval americký průzkumný letoun. Zaznamenána byla nicméně přítomnost pravděpodobně tureckého bezpilotního prostředku v syrském vzdušném prostoru západně od Aleppa ZDE.

Pokud ruské úřady nepředloží nic více než co dosud bez důkazů tvrdí, nemohou očekávat, že jim někdo předem nezaujatý uvěří.

Nicméně opakovaná vzájemná obvinění jsou nepochybně výmluvným svědectvím rychlého zhoršování vzájemných vztahů mezi oběma hlavními jadernými mocnostmi.

1
Vytisknout
2306

Diskuse

Obsah vydání | 12. 1. 2018