Volte Marťany

11. 1. 2018 / Bohumil Kartous

V parlamentních volbách nebyla šance prorazit strop politického suterénu, v němž se Česká republika nachází. Šlo jen o to, zda skončíme v poslední špinavé kóji s plísní všude po stěnách, nebo někde s trochou světla. Řekněme, že k oknu to není zase tak daleko. V prezidentských volbách by se mohlo podařit udělat do zdi pěknou díru, rozsvítit trochu víc a nechat proudit vzduch. Pokud toho chceme docílit, je potřeba dostat do prezidentského úřadu nějakého Marťana. Silný a silnější prezident jsou cestou k pokračování prezidentské opoziční smlouvy mezi dvěma oligarchiemi. Rozdíl nepatrný a tma jako v p.....


Prezidentské volby mají v mediálním obraze vcelku prostý náboj. Buď volíte Zemana, nebo Antizemana. Skutečnost je složitější. Naprosto se změnila politická konstelace a z kandidáta, který před pěti lety vyjadřoval z velké části protest nespokojených proti hegemonii pravicových vlád, je dnes představitel nové hegemonie, pouze na odlišném půdorysu. Zatímco v první přímé volbě působil Zeman v roli pomyslné protiváhy většinově nepopulární vlády Nečase a Kalouska, jejichž zájmy reprezentoval Schwarzenberg, dnes má roli pojistky Andreje Babiše a jeho “klid na práci”. Jistě to nebude zadarmo, kohorta Zemanových panošů, jak neutrálně nazval šmíru okupující hrad předseda Ústavního soudu Rychetský ve varovném rozhovoru pro Český rozhlas, bude požadovat zajímavé výpalné.

Nejenže Babiš poslušně podpoří Zemana, zejména před pravděpodobným druhým kolem, ono to bude určitě stát mnohem více. Babiš napoprvé nedostal důvěru vlády, Zeman evidentně hraje o koalici, ve které by se s velkou pravděpodobností mohla objevit bankrotující ČSSD a bude záležet na dalších vyjednáváních, kdo se ještě připojí. Hrad v tom sehraje zásadní roli prostředníka, ostatně Zeman přece - s pěstičkou bojovně zdviženou - že si republiku rozvracet nedá. A je třeba být u zdrojů...

Ať to bude jakkoliv, s Babišem jako premiérem, případně s Babišem v pozadí, současná politická hegemonie stojí na Zemanově prezidentství. Bez něj si může Babiš začít balit kufr a bude záležet, jestli si do něj dá sluneční brýle, nebo raději tepláky.

Kontrolovat z Hradu své zájmy mají ovšem chuť i jiní výtečníci. Kdo je silnější než Zeman? No přece Topol, jak tvrdí billboardy zaplavující českou krajinu (za skvělé ceny, viz cypův transparentní účet). Oznamují veřejnosti, že je tu další holding, tentokrát energeticko-teplárenský, který si taky dělá nároky na cosi z české státnosti. Ono je vždy dobré mít nějakého spolehlivého podřízeného, který případně učiní potřebné kroky k ochraně základních lidských práv a svobod potřebných. Ono vzít si miliardové úvěry na nákup fosilních elektráren v Německu a jinde po Evropě, když státy EU programově pracují na tom, aby pozbyly hodnoty, chce velkou odvahu a trochu toho krytí. A když to nevyjde, třeba se podaří dostat kluky do her, které teprve přijdou...

Pro Českou republiku bude znamenat Zeman další minimálně měsíce tmy a plísně. S Topolánkem to bude takřka s jistotou na pět let. To jsou právě dva kandidáti, na které spolehlivě ukázal Klaus starší jako na vhodné. Ostatní jsou Marťani. Ano, doporučuju se řídit tímto velkorysým doporučením a dalším prezidentem ČR zvolit člověka, který Klausovi připadá jako Marťan. Lidé, kteří jsou vhodní pro Klause staršího, jsou nejlepšími kandidáty na alternativu opoziční smlouvy v prezidentském modu: děkujeme, nežalujeme, přikryjeme.

Co se týká samotné prezidentské volby, existují čtyři snesitelné varianty. Mezi nimi vidím jednu významně pozitivní - ve smyslu toho, co píše Jiří Hlavenka. Za sebe se připojuji a opakuji, co jsem sdělil týdeníku Respekt:

“Situace, jak ji čtu, je vcelku zřetelná. Podpora Miloše Zemana je daná relativně konstantní skupinou dlouhodobých podporovatelů, lidí, kteří se domnívají, že zastává prezidentský úřad důstojně, reprezentuje českou společnost dovnitř i navenek. Proti se formuje skupina více či méně vyhraněných anti-zemanovců. Více či méně vyhraněných znamená, že mohou mít určité preference stran protikandidátů, nicméně za určitých okolností jsou ochotni ve druhém kole dát hlas jinému Zemanovu protikandidátu. To - a velmi malá pravděpodobnost vítězství některého z kandidátů v prvním kole - i mně osobně usnadňuje rozhodování. Rozhodování v prvním kole by dle mého mělo ukázat, jakou podporu který kandidát má. Budu proto volit Marka Hilšera. Patřím k lidem, kteří považují prezidentství Miloše Zemana nejen za nedůstojné a nereprezentativní, ale přímo za zoufalé a v pravém slova smyslu zhoubné. Největší neštěstí jeho působení v úřadu vidím v trvalém a dle mého záměrném dumbing down, ohlupování veřejného mínění, postaveném na otevřených manipulacích s představami části české společnosti o problému imigrace, politiky, médií, zdraví, vzdělávání, ekonomické situace… Marek Hilšer v mých očích nejlépe naplňuje roli civilního prezidentství bez chorobných politických ambic, které reprezentují poslední dva čeští prezidenti. Zároveň bourá nešťastný stereotyp prezidenta jako trochu monarchy, trochu “tatíčka”, prostě takového Boha otce, k čemuž více méně tenduje obraz ostatních protikandidátů. Jeho vize společnosti zajišťující prosperující budoucnost dětem a důstojný život seniorům z pozice člověka v produktivním, doslova “exekutivním” věku, je mi blízká, ztotožňuji se s ní.”

 

-1
Vytisknout
2497

Diskuse

Obsah vydání | 12. 1. 2018