Byly americké volby v roce 2016 selháním zpravodajských služeb?

12. 1. 2018

Rusko se snažilo pomoci Donaldu Trumpovi vyhrát prezidentské volby v roce 2016. Metoda byla jednoduchá: Ukrást emaily prominentních Demokratů a nechat je uniknout na veřejnost. Podle řady zpráv z vládního i soukromého sektoru ruské zpravodajské organizace oklamaly uživatele emailů, aby podkopaly jejich komunikační bezpečnost. Pak použili pobočky jako WikiLeaks a DCLeaks k odhalení jejich komunikace, napsal Joshua Rovner.

Rusko se také věnovalo masivní dezinformační kampani s cílem zasít mezi veřejnost zmatek a pochybnosti. Šíření "falešných zpráv" podporovalo Trumpovo tvrzení, že volební systém se stal obětí podvodu, že mainstreamová média jsou nedůvěryhodná a existující instituce jsou určeny k upřednostňování elit na úkor lidu. To vše vytvořilo prostředí nedůvěry a deziluze.

Nebylo to poprvé, kdy Moskva použila takzvaná aktivní opatření ke vměšování do americké politiky, ale pokusy z dob studené války byly k smíchu. Tentokrát to bylo jiné. Vzestup sociálních médií vytvořil nové příležitosti k rapidnímu šíření dezinformací a minimální volební většina v klíčových státech znamenala, že i malé změny ve veřejném mínění mohou změnit volební výsledek.

Někteří pozorovatelé tvrdí, že ruský úspěch byl také selháním amerických zpravodajských služeb. Dana Priestová v listu New Yorker obvinila zpravodajskou komunitu, že nedokázala předvídat ruskou dezinformační kampaň a poté nedokázala varovat veřejnost a Kongres, když k ní došlo. "Pouze následně," uzavírá Priestová, "když už ruská dezinformační kampaň poznamenala prezidentské volby v roce 2016, odhalila Kancelář Ředitele národních zpravodajských služeb... vměšování Kremlu."

Další přišli s podobnými argumenty. Bývalý ředitel CIA Michael Morrell tvrdí, že volby znamenaly selhání na mnoha úrovních. Součástí problému, říká Morrell, byl "nedostatek imaginace". Ačkoliv se analytici léta znepokojovali ruskými kybernetickými operacemi, nedokázali si představit, že by Moskva mohla použít mediální platformy jako politické nástroje.

Neschopnost předem odhadnout ruské akce je zvlášť vážným obviněním, vzhledem k tomu, že zpravodajská komunita udělala ze schopnosti předvídat hrozby jeden z úhelných kamenů reformního úsilí. Podle Národní zpravodajské strategie z roku 2014 je cílem anticipatorního zpravodajství "odhalit, identifikovat a varovat před vznikajícími potížemi a diskontinuitami".

Toto pojetí je flexibilnější než tradiční strategické varování před státními a nestátními skupinami. Místo toho podněcuje kreativní přístupy k varování před novými typy hrozeb a příležitostí k nim, zejména s využitím nových kvantitativních metod. Kromě toho se zaměřuje na "trendy, události a měnící se podmínky" místo na specifické protivníky.

Strategie popisuje anticipatorní zpravodajství jako jeden ze "základních zpravodajských úkolů" a agentura Intelligence Advanced Research and Project Activity (IARPA) sponzoruje řadu výzkumů zaměřených na nové technologie, metodologie a přístupy k přesnému měření.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1417

Diskuse

Obsah vydání | 16. 1. 2018