Protizemanovský elektorát má obrovskou sílu, ale je rozmělněn

13. 1. 2018 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Lidé mívají tendenci vidět svět zaujatě, a proto se dělají různá pokud možno objektivní, metodická zkoumání, abychom se dozvěděli něco o realitě nezávisle na svých přáních. Naše zaujatost nemusí být odrazem nějaké záliby v tom, co se podle nás má stát, může to být i katastrofická predikce, nebo jen představa o nějakém fungování světa, která podle nás vystihuje realitu, i když se nám nelíbí.

Například i mnozí z těch, kdo nesnášejí Mirka Topolánka, považovali za reálné, že postoupí do druhého kola. Jeho výsledek – stejně jako výsledek ostatních kandidátů – je ale v zásadě v souladu s průzkumy preferencí. Průzkum ČT těsně před volbami mu dával 6% (skutečnost je něco přes 4%).


U Mirka Topolánka bych se chtěl chvíli zastavit. Myslím, že jeho výsledek jasně ukazuje, jak absurdní jsou snahy vrátit se, snahy dávat lidem politickou minulost. Ukázalo se to ve volbách krajských i sněmovních, kdy se pravici zásadně vymstila taktika „Babiš je hrozný, proto se vraťme k době před Babišem“. Musí se naopak vyjít z toho, že doba před Babišem byla hrozná a lidi kvůli tomu budou volit Babiše tak dlouho, dokud jim někdo nenabídne lepší vizi budoucnosti. Ne minulost. Na to by měla myslet nikoli jen pravice, ale zejména sociální demokracie ve chvíli rozhodování o svém novém vedení.

Miloš Zeman jako jasný vítěz prvního kola prezidentské volby je samozřejmě zosobněná minulost, nicméně do své funkce se před pěti lety dostal jako bojovník proti Nečasově vládě a v tomto smyslu se jeho návrat do politiky překrývá se vzestupem Hnutí ANO a Andreje Babiše. Také jeho výsledek přibližně odpovídá citovanému průzkumu, podle něhož měl Zeman získat 42,5%. Získal nakonec o pár procent méně. Podle mne to není nic oslnivého. Z pozice prezidenta, který měl tak obrovské možnosti, který měl tak populistickou agendu, který dělal pět let kampaň, je to vlastně velmi slabý výsledek. A kdyby bylo možné sečíst hlasy Jiřího Drahoše, Pavla Fischera, Michala Horáčka a Marka Hilšera, dostali bychom přes 50%... a Zeman by tedy druhé kolo nemohl vyhrát.

Takový součet ovšem, domnívám se, v realitě nebude možný. Ti, kdo hlasovali pro Fishera, Horáčka nebo Hilšera, nemají totiž v druhém kole již svého kandidáta a pokud pro ně byla pozitivní volba jedinou možnou formou volby, nemusejí přijít volit proti Zemanovi. Zmíněný průzkum ČT velmi dobře odhadl reálný výsledek Jiřího Drahoše (odhad byl 27,5%, realita je 26,5%) a také predikuje, že střet Drahoš vs. Zeman bude velmi těsný. Roztříštěnost hlasů mezi navzájem poměrně splývající kandidáty Drahoše, Fishera, Horáčka a Hilšera v prvním kole je podle mne velikou chybou, neboť po dlouhé vzájemně se proti sobě vymezující kampani bude muset „sbírat“ voliče do jednoho tábora, který bude definován primárně negativně, tedy protizemanovsky. Není pochyb o tom, že voličský potenciál na poslání Miloše Zemana do důchodu tu je, bohužel místo vzájemného spojení kolem realistického kandidáta byla energie investována do jeho rozdrobení.

0
Vytisknout
12021

Diskuse

Obsah vydání | 16. 1. 2018