Antikrista ani Antizemana nevolím. Negativní metafory se míjí s podstatou věci

12. 1. 2018 / Karel Dolejší

Miloš Zeman po svém politickém comebacku - na rozdíl od Andreje Babiše, který může zcela proměnit český politický systém - nikdy neměl žádný pozitivní potenciál. V české politice po Zemanovi trvale nezůstane nic, pouze destrukce, kterou objektivně sliboval a kterou také způsobil.

Opakováním předhůzky, že Zemanovi odpůrci jednají z jakýchsi osobních důvodů a volí "Antizemana", nelze zastřít fakt, že výhrady vůči Zemanovi byly při všech četných vadách jeho charakteru od počátku především věcné a dá se říci systémové. Právníci varovali před jeho výkladem ústavy a před tím, kam by mohl ústavní systém posunout, pokud si uzurpuje pravomoci podle "poloprezidentského" systému - což se v oblasti ekonomické, zahraniční i obranné politiky také stalo. Politologové varovali, že Zeman intrikařením a z osobní nenávisti zničí ČSSD, potažmo levici, což se mu věru skvěle podařilo - podívejte se na výsledky voleb. Varování se od počátku týkala jeho finančních a politických vazeb na Moskvu, k nimž od té doby přibyly další, zaměřené na Peking a (v intenci) na Trumpovu administrativu. A od počátku tu také byla Zemanova islamofobie a obecně výběrová konzervativní xenofobie, zprvu bohužel velmi podceňovaná. Zuřivou nenávist k novinářům připomínat snad netřeba.

Zemanovo zdraví je i přes ujišťování kampaňujících členů jeho koncilia ve velice špatném stavu. Do roka mohou po státním pohřbu následovat nové prezidentské volby, v nichž dojde k výběru nástupce. Představa, že odpůrci volí "Antizemana", také z tohoto důvodu nedává žádný smysl.

Hlavní riziko spojené se Zemanovým znovuzvolením spočívá v jeho spolupráci s Babišem na proměně českého politického systému v "neliberální demokracii", kde přestane existovat účinná opozice, dojde k politickým čistkám v policii a soudech, veřejnoprávní média budou glajchšaltována podle stranických příkazů ANO, politická a obecně jakákoliv názorová pluralita budou cejchovány negativně, menšiny budou opět diskriminovány a moc monopolizována státostranou, již premiér oligarcha řídí jako soukromou firmu. Hlavním problémem je, že už hned ty další volby nemusí být v podmínkách dovršeného Babišova mocenského monopolu spravedlivé ani svobodné.

Neznám nikoho, kdo by volil nějakého "Antizemana" a přál stávajícímu prezidentovi osobně něco špatného; naopak se často setkávám s veřejně vyslovovaným přáním, aby Zeman prožil pokud možno ve zdraví další důchodová léta ve svém oblíbeném Novém Veselí.

Miloš Zeman je tělesně velmi křehký senior bez vlastní politické budoucnosti. Veškerý význam který teď objektivně má se týká možných dopadů jeho znovuzvolení na ústavní systém, politickou kulturu a bezpečnostní zájmy ČR řekněme v příštích šesti měsících, kdy by asistoval Andreji Babišovi.

Netvařme se tedy, že nevíme, koho volíme. Je to zcela jasné: Hlas pro ústavní vládu, politickou pluralitu, otevřenost, toleranci, lidská práva a - otřepané slovo - pro budoucnost, to není a nemůže být hlas pro na moci závislého jezevce z Vysočiny.

2
Vytisknout
2663

Diskuse

Obsah vydání | 12. 1. 2018