Obavy z radikalizace populace na Facebooku poté, co Meta zrušila factcheckery

13. 1. 2025

čas čtení 6 minut
 

Pro uživatele středního věku bude „ještě těžší rozeznat pravdu“ od extremistických materiálů, říká odborník


Odborníci se obávají, že rozhodnutí společnosti Meta vyřadit z Facebooku profesionální ověřovatele faktů povede k prohloubení radikalizace lidí středního a staršího věku.

Ještě před tím, než loni v létě došlo v Anglii (ne ve Skotsku!) k ultrapravicovým nepokojům, už tehdy odborníci varovali, že starší lidé jsou ještě náchylnější k dezinformacím a radikalizaci než mladší „digitální domorodci“.

Podle analýzy stovek obviněných z ultrapravicových nepokojů v roce 2011, kterou provedl deník Guardian a která zjistila, že až 35 % podezřelých bylo ve věku nad 40 let, byli podezřelí obecně starší.

 
Poté, co Mark Zuckerberg minulý týden oznámil, že Meta nahradí factcheckery crowdsourcovaným systémem a bude doporučovat více politického materiálu, však nyní panují nové obavy z možného rizika radikalizace na Facebooku, který je oblíbenou platformou sociálních médií pro starší lidi.

„Je to jednoznačně krok zpět, který s sebou nese nejrůznější rizika,“ uvedla profesorka Sara Wilfordová z De Montfort University, vedoucí výzkumná pracovnice průkopnického celoevropského projektu nazvaného Smidge (Social Media Narratives: Addressing Extremism in Middle Age).

„Twitter by mohl být modelem pro přístup 'komunitních poznámek', který Meta zřejmě přijímá namísto profesionálních moderátorů, ale prostě nebude fungovat stejným způsobem jako na Facebooku, který do značné míry funguje v malých uzavřených skupinách. Obávám se, že pro uživatele Facebooku ve středním věku, kteří jsou vystaveni riziku, že se setkají s extremistickým materiálem, bude ještě těžší rozeznat pravdu než dosud.“

Skupina kampaně proti extremismu Hope not Hate (Naděje, ne nenávist) také sdělila, že se nyní obává, že Zuckerbergovo oznámení je předehrou k tomu, že krajně pravicové osobnosti a skupiny, jako jsou Tommy Robinson a Britain First, budou opět připuštěny na Facebook.

Britain First se ukázala být obzvláště zdatnou ve využívání této platformy předtím, než byla zakázána, a nasbírala 2 miliony lajků - v té době překonala labouristy (1 milion) a konzervativce (650 000).

Pokud jde o pachatele trestných činů, většinu pachatelů stále tvoří mladí muži. Přesto již před nepokoji vyvolaly diskusi o radikalizaci starších lidí  případy, jako byl Darren Osborne - když byl v roce 2018 uvězněn za smrtící teroristický útok v mešitě v severolondýnském Finsbury Parku, bylo mu 48 let, podle slov soudce se „rychle radikalizoval“ na internetu.

Dalšímu muži, Andrewovi Leakovi, bylo 66 let, když v roce 2022 zapálil centrum pro migranty v Doveru, což policie označila za „extrémně pravicový“ útok, později spáchal sebevraždu, ale zanechal po sobě internetovou historii plnou rasismu.

Pokud jde o nepokoje, Hope not Hate tvrdí, že Facebook byl na rozdíl od jiných platforem využíván krajní pravicí zvláštním způsobem. „Telegram sloužil k vybičování té nejextrémnější nenávisti nebo někdy k plánování a intrikám, zatímco Twitter byl používán k šíření tohoto poselství,“ řekl Joe Mulhall, ředitel výzkumu této skupiny pro kampaně proti rasismu.

„Na Facebooku pak bylo často vidět, že skupina vytváří hyperlokální cílený obsah, přičemž stránka se objevila kolem konkrétní události. V posledních třech až čtyřech letech jsme také viděli, že protestní skupiny proti migrantům na Facebooku byly skutečně zásadní při organizování útoků na azylová centra.“

Uživatelé těchto stránek jsou často starší, což je v souladu s širším používáním Facebooku. Zpráva společnosti Ofcom z loňského roku zjistila, že celkově uživatelé sociálních médií nejčastěji označují Facebook za svou hlavní stránku (48 %), ale dodala, že „je to dáno jeho značnou oblibou mezi staršími uživateli sociálních médií“. Upozornila také, že u starších dospělých je méně pravděpodobné, že rozpoznají falešný profil na sociální síti.

Wilfordová uvedla, že podle jejího průzkumu jsou někteří starší uživatelé Facebooku často obzvláště zranitelní, a to z důvodů, jako je neochota ověřovat si fakta a tendence důvěřovat online materiálu, pokud je prezentován jako běžný zpravodajský výstup.

„Mluvíme také o lidech - neviditelné generaci -, kteří se někdy ohlížejí za svým životem, který nemusel být takový, jaký si přáli, ať už šlo o jejich práci nebo sociální podmínky,“ dodala. „Ale když jdou na internet a komunikují s ostatními uživateli Facebooku, přijímají ozvěnu, která jim dělá dobře. Jsou vyslechnuti a nacházejí potvrzení.“

Seismické politické události posledních let v Británii  změnily zkušenost s Facebookem pro mnoho lidí, jejichž první nevinnou interakcí mohlo být sdílení fotografií s rodinou nebo zveřejňování zpráv ze sousedství.

Podle Dr. Natalie-Anne Hallové, přednášející na Cardiffské univerzitě a autorky knihy Brexit, Facebook a nadnárodní pravicový populismus, působily brexit, Trumpovo vítězství v roce 2016 a pandemie covidu jako katalyzátory zapojení do extrémnějších forem pravicové politiky prostřednictvím Facebooku.

„Facebook je klíčovým místem pro algoritmicky řízená setkání s těmito škodlivými myšlenkami v rámci každodenní praxe lidí při používání sociálních médií. Meta by měla dělat více, ne méně, aby proti těmto škodám bojovala,“ řekla.

„Zuckerbergovy výroky a nový postoj společnosti Meta k této otázce jen posílí nemístný pocit oběti u lidí s protiprogresivními názory, který, jak ukázal výzkum, nahrává radikalizaci.“

Když byla společnost Meta požádána, aby se vyjádřila k obavám z dezinformací a extremismu, odkázala na blogpost, v němž uvedla, že její „složité systémy“ pro správu materiálu na Facebooku  „zašly příliš daleko“.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1008

Diskuse

Obsah vydání | 14. 1. 2025