Přečetli jsme jinde
"Sněhové vločky"? Ani omylem
18. 1. 2024 / Jiří Hlavenka
čas čtení
3 minuty
Jsem moc rád, že to za mě napsal někdo podstatně povolanější (článek je ale za paywallem, takže hlavní věci zde parafrázuju, odkaz najdete na konci). Neskutečně mě štve, jak zde neustále cirkuluje názor, že dnešní mladí jsou nějak změkčilí, nic nevydrží, pořád se hroutí, za pořádnou práci nevezmou a tak dále. Protože nositeli těchto názorů je bez výjimky starší generace, cítím tam spíš podprahový komplex lidí, kteří jsou poněkud ztraceni v dnešním složitém světě a potřebují si trochu pokňourat, zvýšit si chabnoucí sebevědomí prohlášeními, jací byli ONI chlapáci, kravku podojili, koňa okovali, a dnešní mládež trochu pomistrovat: vážení, kazeň a pořádek to je to hlavní a to musí byť, a škoda facky, která padne vedle, a vojna dělá z chlapců chlapy.
A jede to dál: "neužitečné obory - zrušit", počítač chleba nenapeče, osmdesátsedm pohlaví, a vůbec dřív bylo líp. Je to neskonale hloupé, ale bohužel tihle lidé mají stále silný hlas a silnom moc: takže je to nebezpečné, svým vlivem táhnou společnost zpět do skanzenu.
Takže k parafrázi článku:
- ano, je monitorován zhoršující se psychický stav společnosti, netýká se ale mladých, je to napříč generacemi,
- silný vliv mělo či má několik konkrétních událostí: Covid, válka, názorová propast ve společnosti, nejistoty z vysokých cen...,
- podstatným faktorem je ale vývoj směrem k osobní odpovědnosti: lidé se učí více odpovídat za sebe, za svůj rozvoj, za svá rozhodnutí, nemají to nalajnováno. To je těžké a nese to s sebou vysokou psychickou zátěž. (Zde vidím tu častou podvědomou retro-touhu návratu k minulosti, do bezpečí nalajnovaného světa, kde se "o nás někdo postaral", pozn. Jiřího Hlavenky),
- roste sebevražednost (meziročně 6,5 %), příčiny přesně neznáme. Roste u mladých, ale největší je u seniorů, u mužů nad 75 let, pravděpodobně osamělost,
- je 20 pokusů o sebevraždu na jeden dokonaný. (To mně přišlo zajímavé),
- dochází vlivem změn ve společnosti k obrovskému nárůstu psychosomatických stresorů. Život dříve nebyl "těžší", ale spíš v mnoha věcech podstatně jednodušší, často předem daný již vaším narozením a původem. O vašem životě rozhodovali jiní; dnes je vše na jedinci samotném. To je obrovsky těžké zvládnout,
- současně (na rozdíl od dřívějších dob) jsou rady starších k ničemu: jejich svět byl úplně jiný než ten, ve kterém vyrůstají dnešní mladí. Jsou tedy ve všem odkázáni sami na sebe,
- "sněhová vločka" je hanlivé označení, které je ale obrovským nepochopením. Změna je v prostředí, ne v lidech: tlak, pod kterým jsou dnešní mladí lidé a kterému se musí naučit odolávat a pracovat s ním, je obrovský,
- společnost (včetně zdravotnického systému) se s tím zatím nenaučila nic dělat: léčíme standardní nemoci, ale tomuto se téměř nevěnujeme, jde na to minimum peněz. Přitom důsledky neřešení, ne-práce, neléčení psychických a psychosomatických jevů může mít podobné dopady jako vážné nemoci (zmiňuje tuberkulózu) před sto lety.
4726
Diskuse