Mnoho povyku pro nic: "zpátečky" argentinského populistického prezidenta Javiera Milei a všeobecná neschopnost krajně pravicových politiků
20. 1. 2024 / Fabiano Golgo
čas čtení
6 minut
Jednou
z nejčastějších charakteristik krajně pravicových populistických vůdců,
kteří ovládli potlačené a primitivní mysli voličů prahnoucích po
magických, nehumánních a jednoduchých řešeních složitých společenských
problémů, je to, že umějí mluvit, ale neumějí udělat to, co slibují. Jsou to
demagogové a nekompetentní lidé. Argentinský prezident Javier Milei,
jehož výstřednosti by každého rozumného člověka vedly k tomu, že by ho
považoval za klauna, kterého nelze brát vážně, je toho důkazem. Již
couvl a zrušil téměř vše, co slíbil, že udělá. Jeho superhrdinská
rétorika vyprchala a převládá nyní tzv. reálpolitika.
Pro
začátek strávil kampaň tím, že neustále urážel brazilského prezidenta
Lulu. Byl rozhodně proti tomu, aby s ním, jehož označuje za
zkorumpovaného bývalého trestance, vůbec mluvil. Během svého tažení za
hlasy voličů oznámil, že opustí Mercosur (obchodní a celní alianci i s
aspekty podobnými Schengenské dohodě o volném pohybu osob mezi členskými
zeměmi) a že odřízne velkou část dovozu z obří sousední země, tedy z Brazílie.
To
přitahuje hlasy voličů, protože Argentinci a Brazilci spolu soupeří
nejen ve fotbale: Argentina se nedokáže smířit s tím, že není
nejdůležitější zemí kontinentu. Argentinci, jejichž kultura v nich
vyvolává falešný dojem, že jsou údajně "Evropany" Jižní Ameriky, zatímco
Brazilci jsou vnímáni jako malé opičky, které
vlastní obrovské území plné bohatství, a otevřeně jako tak označováni. Brazilská kultura v sobě nenese
žádnou xenofobii, k cizincům se většinou chováme lépe než k našim
krajanům, nicméně v jižnějších oblastech země panuje nepříjemný pocit z
tzv. arogantního chování argentinských turistů, stejně jako z jejich
menšího důrazu na dodržování osobní hygieny - a to ano, to je považováno za
evropskou vlastnost...
Co udělal Milei? Hned
druhý den ve funkci začal mluvit s Lulou a pochvalně se vyjadřoval o
nevyhnutelných a životně důležitých vztazích s Brazílií. Dokonce Lulu
pochválil! Titulky novin toho dne hlásaly, že se lev proměnil v kotě.
Během
prvních dnů ve funkci poslal Milei do Kongresu dva důležité návrhy
zákonů. Souhrnný zákon a text, který se stal známým jako "decretazo"
neboli superdekret. Nyní vláda Javiera Mileiho poslala poslancům návrh
na změnu tohoto "souhrnného zákona" - megazákona s 664 články, který se
zabývá různými otázkami, včetně privatizace podniků a klauzule, která by
argentinskému prezidentovi poskytla superpravomoce až do konce jeho
funkčního období v prosinci 2027.
Pro
Mileiovu vládu je to monumentální krok zpět, deset dní poté, co její
mluvčí Manuel Adorni prohlásil, že prezidentův návrh zákona "není k
jednání", tj. že nepřijme žádné změny jeho obsahu, protože je zásadní
pro to, co politik slíbil. Mileiova vláda poslala pozměňovací návrhy ke
100 článkům. Ne půl tuctu, ale stovku. Jinými slovy, zahodila svůj plán a
nahradila ho rozmělněnou verzí. Více toho samého, co dělaly
všechny předchozí vlády.
Oproti původnímu znění je tu několik komplikací. Patří mezi ně následující:
-
Původně Milei žádal "superpravomoce" (tzv. delegované pravomoce) na dva
roky s možností prodloužení o další dva roky. Nyní žádá o jeden rok s
možností dalšího prodloužení. Cílem tohoto nesmyslu je dát Mileiovi
autokratické, monarchické pravomoce, což je snem a cílem všech krajně
pravicových populistů na celém světě;
-
Souhrnný zákon obsahuje článek, který nařizuje privatizaci státní ropné
společnosti YPF. Společnost YPF byla nyní vyřazena ze seznamu
společností, které mají být privatizovány. Ropná společnost byla
třešničkou na dortu předpokládané budoucí privatizace. Nyní bude dort
bez třešniček;
- V původním znění se za
demonstraci považovalo každé shromáždění více než tří osob na veřejném
prostranství. I tato část je z návrhu zákona vypuštěna. Je třeba
poznamenat, že jde o pravidlo z dob vojenské diktatury, kdy si lidé
nesměli povídat ani v rodinných skupinkách v parcích, protože by mohli
být zatčeni. Další diktátorská a monarchistická touha, kterou má každý
populista;
- Mezi novými návrhy je i garance
financování kulturních autarkií, jako je Incaa (pro kino), na podporu
hudby a pro knihovny. Jediným omezením je, že rozpočet na samotný provoz
orgánu nesmí překročit 20 % celkového rozpočtu. Během kampaně Milei po
vzoru svého vrstevníka Jaira Bolsonara slíbil zrušit ministerstvo
kultury a ukončit veškeré dotace na umění. Populisté umění nenávidí.
Milei však musel ustoupit a svá přání potrestat umělce za to, že to jsou
zdravě šílení, a ne blázniví, destruktivní šílenci, jako jsou tito
populisté, zmírnil.
Text, který byl
zaslán poslancům, mění také aspekty týkající se otázek, jako je prodej
majetku v argentinském zdravotním systému, který je podobný českému,
pokud jde o volný a široký přístup; pak změny v politice "retenciones"
(omezení a daně z vývozu) a další fiskální změny, přestože byly zásadní
ve výpočtech, které Milei předložil během své kampaně pro uzdravení
rozpočtových účtů země.
K neúspěchům došlo
také v oblasti změn politického systému: Milei chtěl změnit předběžné
volby, které jsou v Argentině povinny uspořádat všechny strany.
Kromě
všeho ostatního "decretazo" neboli superdekret - jehož oficiální název
zní Dekret o Nezbytnosti a Naléhavosti, tedy jakési provizorní opatření,
které již vstoupilo v platnost - již narazil na překážku: soudci
předběžně zrušili body týkající se reformy práce s odůvodněním, že tato
záležitost nemůže být schválena v rámci mimořádného dekretu. Tuto
otázku budou soudy ještě projednávat.
Tito
zběsilí populističtí vůdci sužující planetu v čele s podvodníkem
Donaldem Trumpem jsou jen oportunisté, kteří hrají roli dvorních šašků:
mluví nahlas o tom, co je v království špatně, ale nejsou vybaveni
potřebnými podmínkami, aby to změnili. Dvorní šašek říká pravdu o
mocných, ale neumí vládnout. Je to prostě jen šašek.
2883
Diskuse