Ezosféra a realita, lekce z filozofického pragmatismu
20. 1. 2022 / Boris Cvek
Začnu citací iRozhlasu:
„Jaroslav
Dušek necítí odpovědnost za úmrtí Hany Horké. Komentovat to
ale nechce. „Její duši nedělá dobře, že se kolem víří
emocionální prapodivný kvas,“ řekl pro server iROZHLAS.cz.
Zpěvačka opakovaně sdílela hercovy pořady o alternativním
přístupu ke koronaviru. Podle jejího syna je tak lze považovat za
jeden z důvodů, proč odmítala očkování. „Veřejně známí
lidé by si měli uvědomovat důsledky názorů, které šíří,“
říká k tomu expert.“ ZDE
A náhle ticho od antivaxx hrdinů. Žádná lítost. Žádné omluvy. Paní si za to mohla sama, neměla nás poslouchat. Každý je přece odpovědný sám za sebe. https://t.co/P8OXUVxEYF
— Pavel Haraším (@PavelHarasim) January 17, 2022
Na základě svobodné volby ezoteriky nebo spirituality můžete říkat cokoli, vymyslet si cokoli, za dobro vydávat cokoli. Problém je to, jaké ovoce to přináší, jak se to projevuje ve společné realitě, kterou sdílíte se všemi ostatními včetně ateistů, bezvěrců atd. Proto je zcela zásadní udržet si smysl pro realita a příčinnost. To je základní téma, které řešili filozofové amerického pragmatismu, když hledali filozofii pro svobodnou společnost. Jak a na čem spojit lidi s tak různými názory, náboženstvími, zkušenostmi?
Někdo může třeba říci – a i na to jsem narazil – že smrt z důvodu svévolného ignorování bezpečnostního pásu je důvodem nikoli k úvahám nad užitečností těchto zařízení, ale naopak k úvahám nad smrtelností člověka. Můžete si vymyslet naprosto cokoli a vydávat to za vyšší pravdu. Když ovšem máme pravidla silničního provozu, požární předpisy, předpisy pro zacházení s chemikáliemi v průmyslu nebo předpisy pro fungování jaderných elektráren, je naprosto nemyslitelné, aby někdo přišel a řekl: já mám znám vyšší pravdu a tohle a tohle není třeba dodržovat. Bez ohledu na názory a představy by došlo ke katastrofě.
Představte si obyvatele města, v němž žijí různí lidé: věřící, nevěřící, spirituálně tak nebo onak orientovaní. Vedle města je fabrika, v níž probíhá chemická výroba, třeba léčiv, a v té fabrice někdo s „vyšší pravdou“ přestane dodržovat předpisy, takže dojde k výbuchu. Ona příčina výbuchu, chemická reakce, a následky výbuchu, fyzikální procesy ničení, chemické reakce hoření, otravy organismu atd., probíhají ve sdíleném reálném světě, takže bez ohledu na svá náboženská přesvědčení a spirituality a pravdy zemřou všichni obyvatelé.
Proto také máme pravidla v medicíně: jak se má operovat ten či onen orgán, jaké léky se mají dávat na tu či onu nemoc. Představte si, že někdo přijde k chirurgovi, který má na stole pacienta s akutním zánětem slepého střeva, a řekne mu, že vyšší pravda je v tom, aby tomu pacientovi uřezal místo slepého střeva plíci. Když pacient zemře, tak mudrc prohlásí, že duše zemřelého potřebuje klid a že není vhodné řešit příčinu úmrtí. Nebo třeba řekne, že je třeba se nad mrtvolou zamyslet nad smrtelností člověka.
Tedy nepochybně je třeba ctít náboženskou svobodu a rozmanitost různých duchovních cest, ale pak je třeba taky mít praktické postupy, jak spolu žít, abychom se vzájemně nezabíjeli a umožnili lidem dostatek zdraví, svobody, vzdělání a prosperity, aby si svou duchovní cestu mohli opravdu svobodně hledat, aby se z duchovní cesty nestal nějaký únik z frustrace, nějaký způsob kompenzace vlastní hlouposti a nevzdělanosti, nějaká destruktivní potřeba ignorovat realitu. Z dějin náboženství tyto problémy známe velmi dobře a střet Krista Pána s nimi je jedním ze základních námětů evangelia.
Odkaz na článek na iRozhlasu:
Diskuse