24. 1. 2022
"Byla jsem nucena prodat dvě své dcery, osmiletou a šestiletou," říká. Rahmati říká, že své dcery prodala před několika měsíci za 100 000 afghánských liber (zhruba 21 000 Kč) každou, a to rodinám, které nezná. Její dcery u ní zůstanou, dokud nedosáhnou puberty, a pak budou předány cizím lidem.
V Afghánistánu není neobvyklé domluvit se na prodeji dcery do budoucího manželství, ale vychovávat ji doma, dokud nenastane čas odejít. S prohlubující se ekonomickou krizí v zemi však rodiny hlásí, že děti předávají ve stále mladším věku, protože si nemohou dovolit je živit.
Prodej budoucnosti jejích dcer však nebyl jediným mučivým rozhodnutím, které byla Rahmati nucena učinit. "Kvůli dluhům a hladu jsem byla nucena prodat i svou ledvinu," říká Rahmati před svým domem v herátském slumu.a.
Podle OSN je Afghánistán na pokraji "humanitární krize a hospodářského kolapsu". Velvyslanec OSN v Afghánistánu uvedl, že "země zažívá nejhorší humanitární krizi ve své novodobé historii". Sucho, Covid-19 a ekonomické sankce uvalené po převzetí moci Talibanem v srpnu 2021 mají katastrofální důsledky pro ekonomiku. Dramatický nárůst inflace vyústil v prudký růst cen potravin.
V Afghánistánu se již delší dobu rozmáhá obchod s ledvinami. Od nástupu Tálibánu k moci se však změnila cena a podmínky, za nichž se nelegální obchod s orgány uskutečňuje. Cena ledviny, která se dříve pohybovala mezi 3 500 a 4 000 USD, klesla na méně než 1 500 USD. Počet lidí prodávajících svou ledvinu však stále stoupá.
Rahmatiová prodala svou pravou ledvinu za 150 000 afghánských liber (30 000 Kč). Její rekonvalescence po operaci však nebyla dobrá a nyní je stejně jako její manžel také nemocná a na návštěvu lékaře jí nezbývají peníze.
Podle agentury OSN pro uprchlíky UNHCR se více než polovina z odhadovaných 40 milionů obyvatel země potýká s "extrémní mírou hladu a téměř 9 milionům z nich hrozí hladomor". Pro stále větší počet Afghánců je prodej ledvin jedinou možností, jak získat peníze na jídlo.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse