USA uvedly 8 500 vojáků do stavu zvýšené pohotovosti kvůli obavám ohledně Ukrajiny

25. 1. 2022

čas čtení 9 minut
Aktualizace: Joe Biden měl hodinovou schůzku s evropskými představiteli a tvrdí nyní, že ohledně Ruska a jeho agrese vůči Ukrajině je nyní mezi Evropou a USA plná jednota, navzdory tomu, že Evropa závisí z 40 procent na ruském plynu a že Německo dosud nemělo ochotu proti Rusku zasahovat. Ve středu má dojít k dalšímu jednání, tentokrát mezi Rusy a Ukrajinci, za přítomnosti Němců a Francouzů, ve snaze vyřešit krizi. Německý kancléř Olaf Scholz konstatoval, že je "na Rusku, aby viditelně deeskalovalo". USA a evropští spojenci znovu varovali před vážnými důsledky pro Rusko v případě invaze na Ukrajinu. ZDE 


NATO vojensky posiluje své východní hranice, napětí na Ukrajině roste

Spojené státy uvedly do zvýšené pohotovosti 8 500 vojáků, kteří budou rozmístěni v Evropě. NATO také posílilo své východní hranice válečnými loděmi a stíhačkami, a to v souvislosti s rostoucími obavami z možného "bleskového" útoku Ruska proti ukrajinskému hlavnímu městu Kyjevu. 

Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že vojáci, kteří jsou v současné době všichni umístěni v USA, budou v pohotovosti, aby se účastnili jednotek rychlého nasazení NATO (NRF), pokud budou aktivovány, ale budou k dispozici i "v případě vývoje jiných situací".

Rozkaz k vyhlášení pohotovosti vydaný ministrem obrany Lloydem Austinem snižuje počet dní, které by byly potřeba k nasazení, ale sám o sobě není rozkazem k nasazení.

Letadlová loď USS Harry S Truman se v pondělí spolu se svou údernou skupinou a leteckým křídlem zapojila do hlídkové činnosti ve Středozemním moři, což je poprvé od dob studené války, kdy se pod velení NATO dostala celá americká letadlová skupina.

Kirby konstatoval: "V případě aktivace NRF ze strany NATO nebo zhoršení bezpečnostního prostředí by Spojené státy byly schopny rychle nasadit do Evropy další brigádní bojové týmy, logistické, zdravotnické, letecké, zpravodajské, sledovací a průzkumné, dopravní a další kapacity."
 

 
Jakékoli nasazení v Evropě je podle něj "ve skutečnosti o zajištění východního křídla NATO". Jde o připravenost USA přijít na obranu členů aliance. Jednotky by nebyly rozmístěny na Ukrajině, která není členem NATO. Na Ukrajině je v současné době asi 150 amerických vojenských poradců a Kirby uvedl, že v současné době se neplánuje jejich stažení.

NATO posiluje své východní hranice válečnými loděmi a stíhačkami a USA zvažují vyslání dalších tisíců vojáků do regionu, protože rostou obavy z možného "bleskového" útoku Ruska proti ukrajinskému hlavnímu městu Kyjevu.

Letadlová loď USS Harry S. Truman se v pondělí spolu se svou údernou skupinou a leteckým křídlem připojila k hlídkové činnosti ve Středozemním moři, což je poprvé od dob studené války, kdy se pod velení NATO dostala celá skupina amerických letadlových lodí.

Bidenova administrativa mezitím údajně rozhoduje o tom, které jednotky vyšle do východní Evropy, pokud bude krize nadále eskalovat, s cílem projevit odhodlání a být po ruce při pomoci s evakuací amerických občanů z regionu.

Ukrajinská vláda nicméně uvedla, že ruské vojenské posilování zatím nedosáhlo bodu, kdy by hrozila invaze, a varovala před "panikou" v některých západních hlavních městech.

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová uvedla, že USA mají "svatou povinnost podporovat bezpečnost zemí východního křídla NATO".

"Hovoříme s nimi o tom, jaké jsou jejich potřeby a jaké mají bezpečnostní obavy. Takže bych neřekla, že je to reakce na náhlý okamžik. Je to součást probíhajícího procesu a diskuse o pohotovostním plánování," konstatovala Psakiová.

Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, uvedl, že "zhoršující se bezpečnostní situace" přiměla vojenskou alianci k posílení "kolektivní obrany".

Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a do Litvy čtyři stíhačky F-16. Španělsko uvedlo, že vysílá lodě, které se mají připojit k námořním silám NATO, a zvažuje vyslání stíhaček do Bulharska. Emmanuel Macron vyjádřil připravenost své vlády vyslat francouzské vojáky do Rumunska pod velením NATO.

"Vítám, že spojenci přispívají do NATO dalšími silami," řekl Stoltenberg. "NATO bude i nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně a obraně všech spojenců, včetně posílení východní části aliance. Vždy budeme reagovat na jakékoli zhoršení našeho bezpečnostního prostředí, a to i posílením naší kolektivní obrany."

Po jednání s britskou ministryní zahraničí Liz Trussovou a jejími protějšky z Finska a Švédska Stoltenberg uvedl, že NATO rovněž zvažuje "nasazení dalších bojových skupin NATO", které by doplnily čtyři skupiny, jež byly po ruské anexi Krymu v roce 2014 nasazeny v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku.

Kreml poukázal na novou mobilizaci jako na údajný důkaz agresivního postoje NATO a obvinil NATO z nárůstu napětí. V posledních měsících Rusko shromáždilo podél ukrajinských hranic více než 100 000 vojáků a plánuje rozsáhlá vojenská cvičení v sousedním Bělorusku a ve Středomoří.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v pondělí prohlásil, že na hranici s Ukrajinou nasadí "celý kontingent armády", a tvrdil: "Ukrajinci tam začali shromažďovat vojáky. Nechápu proč."

Rusko v pondělí pokračovalo v přípravách na rozsáhlé námořní cvičení. Ruská baltská flotila oznámila, že vyplyly dvě korvety, aby se zapojily do tamějších vojenských cvičení. Kreml také vyslal šest obojživelných vyloďovacích lodí do Středozemního moře v rámci cvičení, kterých se zúčastní 140 lodí a více než 10 000 ruských vojáků.

Joe Biden v pondělí odpoledne uspořádal videokonferenci s vedoucími představiteli Německa, Francie, Spojeného království, Itálie, Polska, EU a NATO v rámci pokračující snahy o zachování transatlantické jednoty tváří v tvář rostoucí hrozbě pro Ukrajinu. Virtuální summit se koná několik dní poté, co americký prezident připustil, že mezi spojenci existují značné rozdíly v tom, jak reagovat.

"Existuje řada otázek, které znepokojují některé země NATO, jednou z nich je určitě způsob, jakým se se současnou situací vypořádává Německo," uvedl jeden z evropských diplomatů.

Německo údajně blokuje vývoz vojenského vybavení německé výroby z Estonska na Ukrajinu v souladu s politikou Berlína nedodávat zbraně do zemí v konfliktu. Spojené království rovněž vyslalo letadlo se zbrojními dodávkami do Kyjeva a to se vyhnulo německému vzdušnému prostoru. Jeden z evropských diplomatů uvedl, že Německo dalo najevo, že právo na přelet nemusí být nutně uděleno, pokud o něj bude požádáno.

Kreml odsoudil rozmístění sil NATO jako "západní hysterii". Jeho mluvčí Dmitrij Peskov řekl: "Vidíme prohlášení Severoatlantické aliance o posilování a přesunování sil a prostředků na východní křídlo. To vše vede k tomu, že napětí roste. Neděje se tak kvůli tomu, co děláme my, Rusko. To vše se děje kvůli tomu, co dělá NATO a USA, a kvůli informacím, které šíří."

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško prohlásil, že vojenská aliance NATO "démonizuje Rusko", aby "ospravedlnila vojenskou aktivitu na východním křídle". "Jazyk NATO je jazykem hrozeb a vojenského nátlaku," konstatoval.  "To není nic nového."

Bílý dům a Downing Street uvedly, že začaly evakuovat rodiny diplomatů z Ukrajiny, a ministři zahraničí EU se sešli v Bruselu k jednání o krizi s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem.

Ukrajinská vláda však evakuaci diplomatů  kritizovala jako "předčasnou". Ukrajinští bezpečnostní experti tvrdí, že Rusko dosud neprovedlo přípravy nezbytné pro rozsáhlou invazi, jako je nasazení bojových jednotek aaktivizaci nemocnic.

Oleksij Danilov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany, konstatoval, že  bezprostřední invazi neočekává a nesdílí "paniku", kterou spojuje s "geopolitickými a vnitropolitickými" procesy na Západě.

"Hromadění ruských vojsk není tak rychlé, jak někteří tvrdí," řekl Danilov ukrajinskému vysílání BBC.

Ve společném prohlášení ministři EU po váhání Berlína zopakovali své varování před tvrdou ekonomickou cenou, kterou Rusko zaplatí v případě invaze na Ukrajinu.

Gabrielius Landsbergis, litevský ministr zahraničí, se vyjádřil, že nová německá vláda se nachází v obtížné situaci, neboť začala pracovat teprve "před měsícem". Varoval však, že EU a USA musí ukázat jednotnou frontu. "Jsme přesvědčeni, že skutečná válka je pravděpodobnou možností," řekl. "Sankce musejí být neúnosné."

Irský ministr zahraničí Simon Coveney sdělil svým protějškům, že informoval Kreml, že Dublin  považuje za "nežádoucí", že Rusko plánuje uspořádat vojenské cvičení 240 km od irského pobřeží, v mezinárodních vodách, ale ve výlučné ekonomické zóně země.

Mezitím předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EU poskytne Ukrajině půjčky a granty ve výši 1,2 miliardy eur na pokrytí finančních nákladů konfliktu.

Podrobnosti v angličtině ZDE  ZDE

1
Vytisknout
3585

Diskuse

Obsah vydání | 31. 1. 2022