Ukrajina: Kterépak dezinformační poupátko vykvete?

28. 1. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 6 minut
  • Po plánovaném selhání ruské "vyjednávací strategie" čekáme na konečné rozhodnutí Kremlu a případnou výrobu záminky k nové agresi proti Ukrajině. Možností se nabízí spousta.

USA i NATO ve středu večer odmítly ruská ultimáta ohledně stažení ze střední a východní Evropy, vyzvaly Rusko k ukončení okupace území Ukrajiny, Gruzie a Moldavska a k deeskalaci krize na Ukrajině vyvolané shromážděním poloviny ruských pozemních ozbrojených sil u ukrajinské hranice. V příštích dnech lze očekávat reakci Kremlu. Ta ovšem, jak už bylo předem avizováno, není Putinem projednávána s lidmi z ministerstva zahraničí, ale z ministerstva obrany a generálního štábu


Názory na to, jak to Moskva vlastně myslela s požadavky, které jsou od pohledu neprůchodné a ještě navíc byly záměrně předloženy krajně neobvyklým a urážlivým způsobem, se různí. Část analytiků se domnívá, že Kreml považoval USA za bezprostředně se hroutící a Bidena za člověka ochotného odepsat Evropu podobně, jako se ze dne na den stáhl z Afghánistánu. Ovšem rozdíly mezi Afghánistánem a evropskými zeměmi, z nichž některé jsou americkými spojenci v NATO od roku 1949, samozřejmě nelze přehlížet. A i kdyby Biden nakrásně chtěl ruská ultimáta splnit, Kongres by mu to nikdy nedovolil. Příčetní lidé tohle vědí.

Druhá a početnější skupina komentářů má za to, že Moskva celou věc od počátku vůbec nemyslela vážně a jde tedy o předem starostlivě naplánované zhavarování diplomatického procesu. Tento názor zřejmě také převládá v decizní sféře, alespoň soudě podle opakovaného zdůrazňování generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, že se aliance snaží jednat "v dobré víře" (=zatímco Rusko nikoliv). Cílem předložení "smluvních" ultimát a opakovaných prohlášení, že si Západ nemůže vybírat, co z nich přijme a co ne, je podle tohoto výkladu "blame game" - snaha svalit vinu za předem naplánované nové vojenské napadení Ukrajiny na "zlý Západ", který se "nechtěl domluvit".

***

Podívejme se tedy, co se nám rýsuje dále.

List Moskovskij komsomolec z ničeho nic obvinil Ukrajinu, že vloni vyhodila do vzduchu autobus ve Voroněži. - Připomeňme, že u vzniku druhé čečenské války zahájené krátce po nástupu Vladimira Putina do prezidentské funkce stála série bombových útoků na obytné domy v Bunajsku, Moskvě a Volgodonsku v roce 1999, z níž je dodnes vážně podezřelá tajná služba FSB, která takové útoky "nacvičovala" v Rjazani a byla přitom nachytána. Při vyšetřování incidentů tehdy zahynuli dva členové komise Státní dumy, Sergej Juščenkov a Jurij Sčekočichin. Další člen komise, Otto Lacis, zemřel v nemocnici na následky záhadné autonehody. Právník Michail Trepaškin pověřený poté komisí dalším vyšetřováním byl v loutkovém procesu odsouzen za "ilegální držení zbraní" pár dní před zveřejněním svých zjištění a skončil za mřížemi. Jiným vyšetřujícím případu byl Arťom Borovik, který za záhadných okolností zahynul při letecké havárii. A v roce 2006 byli zabiti Anna Polikovskaja a Alexandr Litviněnko, oba se zabývající případy bombových útoků z roku 1999...

Jiná možnost nepřekvapí. Monitorovací mise OBSE na Ukrajině zaznamenala 26. ledna na frontové linii mezi Ukrajinou a tzv. Doněckou lidovou republikou celkem 403 případů porušení režimu příměří, z toho 26 explozí. Ve srovnání s tím je i 57 porušení na linii kontaktu s tzv. Luhanskou lidovou republikou, která se mnohem méně angažuje v rozdmýchávání konfliktu, téměř mírovou situací. Pozorovací bezpilotní prostředky OBSE jsou nadále rušeny. (Tzv. separatisté obdrželi z Ruska nejméně tři různé modely systémů "radioelektronického boje" - Gytel, Leer-2 a Šipovnik-AERO. Ukrajinská strana nedisponuje prostředky schopnými rušit signál GPS.) Možnost "náhlého propuknutí vážných bojů" zůstává otevřena. 

Monitorovací mise OBSE dále u okupované Makijivky zaznamenala tři cisternové nákladní vozy Ural s neznámou chemickou látkou. Rusko již v prosinci vypustilo do oběhu dezinformaci, podle které "američtí kontraktoři v Donbasu" chystají "provokaci s použitím chemických zbraní". Jak je vidět, chemický útok stále není vyloučen. Ale po čerstvém zjištění OBSE by byla primárním podezřelým z jeho spáchání rozhodně (pro)ruská strana.

Uvidíme. Jsou i jiné možnosti. Bylo například zjištěno, že se na Ukrajinu znova chystá úkolové uskupení Rusič proslulé ruské žoldnéřské organizace Wagner. Zmíněný Rusič je význačný tím, že ačkoliv se vlastně dlouho ví o pronacistických sympatiích zakladatele ЧВК Вагнера, bývalého důstojníka GRU Dmitrije Utkina, tato konkrétní jednotka je svým neskrývaným brutálním neonacismem proslulá. Svědčí o tom jí samotnou zveřejňované snímky hajlujících příslušníků i fotografie se zohavenými těly ukrajinských vojáků publikované na počátku konfliktu, v roce 2014. A podle všeho má teď tento spolek podle vlastních prohlášení na síti Vkontakte namířeno do ukrajinského Charkova.

Anebo se "naráz" stane ještě něco úplně jiného, co by volalo po "neodkladném" vojenském útoku?

Kdo ví. Zdá se vám to celé příliš fantastické? Podivným prohlášením choromyslného diktátora Adolfa Hitlera ve 30. letech dlouho nevěřili a považovali je za takový vnitrostranický folklór, který v zahraničí nemusejí brát vážně, dokud jeho režim nezačal likvidovat židy v průmyslovém měřítku. Podobně mnozí dnes odmítají brát vážně Putinovy četné tirády o 3. světové válce, jaderné apokalypse a podobných záležitostech.

Třebaže jeho prezidentská kancelář letos 24.ledna zakoupila zbrusu nový podstavec pod rakev...

1
Vytisknout
6289

Diskuse

Obsah vydání | 1. 2. 2022