25krát více energie offshore do poloviny století
1. 2. 2022
Energetická politika, energetická transformace, ochrana klimatu
Bruselský strategický dokument odhaduje rozsah investic pro offshore na téměř 800 miliard euro
25krát více energie z výroby elektřiny na moři do poloviny století: Evropská komise si stanovila tento ambiciózní cíl pro expanzi energie přes offshore, která má podpořit cíl evropské klimatické neutrality do roku 2050. Ve 30stránkovém strategickém dokumentu bruselské úřady uvádí, jak lze tohoto cíle dosáhnout.
V podstatě jde o větší spolupráci mezi členskými státy, o evropský právní rámec podporující celé odvětví, posílení dodavatelského řetězce a samozřejmě jde o hodně investic. Komise odhaduje tyto investice, které jsou potřeba pro rozsáhlé využití všech dostupných technologií na téměř 800 miliard euro. Obnovitelná energie na moři je již „v evropském měřítku skutečně úspěšná“, říká Frans Timmermans, který je číslem dvě v Evropské komisi odpovědné za strategii. Díky svým přímořským oblastem a vedoucímu postavení v tomto odvětví má EU vše, co potřebuje, aby se s touto „výzvou“ vypořádala, uvedll výkonný místopředseda agentury.
Deklarovaný cíl: 60 gigawattů do roku 2030, 300 gigawattů do roku 2050
Plán, který vypracovali spolu s kolegy pro energetiku a pro životní prostředí a oceány a rybolov Kadri Simson a Virginijus Sinkevičius, počítá do roku 2030 se zvýšením kapacity ze současných zhruba dvanácti gigawattů na minimálně 60 gigawattů. V roce 2050 by to pak mělo být 300 gigawattů (GW), které mohou vyrobit stacionární větrné turbíny. Souběžně s tím má být vybudováno dalších 40 GW výrobní kapacity přes další technologie, jako jsou plovoucí větrné a solární systémy. To jsou také enormní růstové cíle, protože v současné době plovoucí větrné turbíny mají výkon pouze kolem 40 megawattů a technologie oceánské energie, jako jsou vlny a přílivové elektrárny, kolem 13 megawattů.
Výroba elektřiny na moři vstupuje do nové fáze
Komise chce vyvinout předvídatelný a dlouhodobý právní rámec, který zajistí dostatečné investice. Například mají být upraveny pokyny, které bude Komise používat k přezkoumávání vnitrostátních grantů podle právních předpisů EU o státní podpoře. Regulacím trhu s elektřinou dosud chyběly jasné regulace přeshraničních projektů. Obzvláště důležité je rozšíření síťové infrastruktury, které podle odhadů Komise ponese přibližně dvě třetiny všech nákladů. Má být vytvořena síť námořních vedení, zpočátku regionální a v dalším kroku evropská, která by stejně jako integrovaná síť vedení na souši měla umožnit nákladově efektivní využívání systémů a bezpečné zásobování energií.
Programy EU jsou navrženy tak, aby nastartovaly projekty
Tyto obrovské investice musí financovat především soukromý sektor, ale cílené granty z pokladny EU mají poskytnout impuls pro konkrétní projekty. Speciální ekonomický stimulační program, který je v současnosti vyvíjen kvůli koronavirové krizi a mnoho dalších finančních nástrojů EU, jako je „InvestEU“, program „Connecting Europe“ speciálně navržený pro síťovou infrastrukturu vedení, inovační fond EU, fond modernizace obchodování s emisemi systém a v roce 2021 začátek nového rámcového programu EU pro výzkum „Horizont Europa“.
Média: Nejvyšší pobřežní potenciál v Severním moři a Atlantiku
Evropská média jako Reuters a Handelsblatt obsáhle informovaly o ambiciózních plánech expanze. Zatímco mezinárodní tisková agentura popisuje zamýšlenou expanzi jako „mamutí projekt“, německý deník představuje evropský potenciál pro expanzi pobřežní větrné energie přes srozumitelnou grafiku. Podle údajů průmyslové asociace „WindEurope“ je včele Nizozemsko, které má potenciál přibližně 60 GW offshore kapacity, přičemž na samém konci je Estonsko s pouhým 1 GW. Celkový potenciál pro rozšíření pobřežní větrné energie v Severním a Baltském moři a v Atlantiku se odhaduje celkem na 380 GW a přibližně 70 GW ve vodách jižní Evropy.
Zdroj: ZDE
Diskuse