Rostoucí cena ruského nátlaku na Ukrajinu by mohla donutit Putina k vojenské akci

25. 1. 2022

čas čtení 5 minut
 

Putin stále může invazi zrušit, ale s rostoucími ekonomickými a politickými škodami pro Rusko se to zdá méně pravděpodobné, míní list Guardian

Ruské agresivní posilování armádních jednotek v blízkosti Ukrajiny přimělo v pondělí NATO k vyslání dalších sil do východní Evropy a vedlo k propadu akcií na ruských trzích, což zřejmě zvýšilo odhodlanost Kremlu Ukrajinu si podřídit.

 

Pro Moskvu se stalo obtížnějším ustoupit od svého agresivního postoje poté, co USA a NATO oznámily, že na východním křídle vojenské aliance bude nasazeno více vojáků. Jednostranné stažení ruských vojsk by nyní znamenalo pro Kreml jasnou prohru v tomto sporu, protože Rusko svými akcemi vyvolalo posílení přítomnosti NATO, které chtělo z východní Evropy vyhnat.

Moskva obviňuje z rostoucího napětí a z chaosu na ruských finančních trzích  Západ. "Sledujeme prohlášení zveřejněná Severoatlantickou aliancí o rozšíření kontingentu a rozmístění jednotek a techniky na východním křídle. To vše vede k další eskalaci napětí," tvrdil v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Vezměte prosím na vědomí, že to vše se neděje kvůli tomu, co děláme my, Rusko. Děje se to kvůli tomu, co dělají NATO a Spojené státy a kvůli informacím, které zveřejňují."

Pochybná diplomacie Moskvy a bezprecedentní hromadění ruských jednotek podél ukrajinských hranic, včetně sousedního Běloruska, již mnoho bezpečnostních analytiků přesvědčily, že Kreml usiluje o válku. Nikdy nebyla velká šance, že by ruské ministerstvo zahraničí přimělo Západ poskytnout mu  maximalistické "bezpečnostní záruky", včetně odchodu NATO ze všech zemí, které do aliance vstoupily po roce 1997.

Vladimír Putin má však stále možnost invazi zrušit. Obrat by byl trapný a snížil by pravděpodobnost, že Západ bude v budoucnu naslouchat jeho varováním. Na domácí scéně by mu však nařízení stažení vojsk příliš nevadilo a mohl by tvrdit, že učinil první krok k tomu, aby se vyhnul zničujícímu konfliktu.


To je však stále méně pravděpodobné, protože Moskva začíná čelit vážným ekonomickým a politickým důsledkům svého velkého gambitu. Západní vlády ukázaly, že hrozbu války berou vážně, varovaly před tvrdými sankcemi a dokonce začaly nařizovat evakuaci rodin diplomatů na Ukrajině kvůli hrozbě "významné vojenské akce proti Ukrajině".

Ruské finanční trhy dostaly ránu, když se tento týden probudily a uvědomily si ničivý potenciál konfliktu s Ukrajinou. Akcie ruských blue-chipů, jako jsou Sberbank a Gazprom, ztratily během pondělního obchodování více než 10 % a ruská centrální banka byla nucena dočasně zastavit nákupy zahraniční měny, protože rubl od začátku ledna klesl vůči dolaru o téměř 6 %.

A požadavky Moskvy, aby NATO vyklidilo východní a střední Evropu, se obrátily proti ní, protože hrozba války zvýšila požadavky na rozmístění sil blíže k ruským hranicím.

"Dostáváme se do bodu, kdy je třeba na neustálé ruské a běloruské vojenské posilování v Evropě reagovat odpovídajícími protiopatřeními NATO," řekl v pondělí lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs. "Je načase zvýšit přítomnost spojeneckých sil na východním křídle aliance jako obranné i odstrašující opatření."

NATO uvedlo, že některé členské země uvedou do pohotovosti vojáky a do regionu vyšlou lodě a stíhačky, neboť vojenský konflikt na Ukrajině se zdá být stále pravděpodobnější.

A Bidenova administrativa zvažuje rozmístění tisíců vojáků ve východoevropských zemích v rámci "zásadního obratu" od předchozí strategie "neprovokovat [Rusko]", uvedl deník New York Times.

Ačkoli je nepravděpodobné, že by rozmístění vojáků odradilo Rusko od útoku na Ukrajině, je signálem, že země NATO jsou připraveny posílit svou přítomnost v regionu. Bidenova administrativa údajně zvažuje desetinásobné navýšení sil ve východní Evropě, pokud Putin skutečně zahájí útok.

"Samotné NATO bude i nadále významným způsobem posilováno, pokud se Rusko dopustí nových agresivních činů. To vše je na stole," řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken v nedělním ranním pořadu americké televize Face the Nation.

Ruští představitelé, kteří vyslali statisíce vojáků na hranici s Ukrajinou, nyní obviňují Západ z vyprovokování krize. "Hrozba ruského útoku na Ukrajinu, která existuje pouze v horečnatých myslích Západu, je využívána k racionalizaci významu aliance a její ochoty poskytnout 'ochranu' svým spojencům," uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško.

S pokračující patovou situací však cena pro Moskvu roste, což Kreml možná přesvědčí, že nastal čas jednat.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

2
Vytisknout
3695

Diskuse

Obsah vydání | 27. 1. 2022