Česká diplomacie nemá vlastní tvář

13. 8. 2020 / Daniel Veselý

Ministr zahraničí Tomáš Petříček je liberálními kritiky Babišovy vlády považován za jednoho „z dospělých“ ve Strakově akademii. Petříček totiž navázal na havlovskou lidskoprávní linii, aniž by ji kontaminoval drulákovskými fantasmagoriemi: na Twitteru srdnatě laje postkomunistickým režimům, které jsou na ostří nože se Spojenými státy, a cudně mlží či mlčí o zločinech Bílého domu a jeho spojenců. Ministr Petříček měl jedinečnou příležitost dokázat, že česká diplomacie existuje; že má svůj vlastní názor a že není nesvéprávným vazalem nejproblematičtější velmoci. Totéž platí i pro premiéra Babiše a prezidenta Zemana, kteří se se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem setkali ve středu.

https://www.pwf.cz/

Nic však nenasvědčuje tomu, že by Petříček Pompeovi tlumočil zásadní výtky české vlády, potažmo výtky Evropské unie na adresu šokujících excesů Trumpovy vlády. Sám Petříček má ale máslo na hlavě, protože se jeho patetické proklamace o nedotknutelnosti lidských práv míjejí se syrovou realitou. Šéf Černínského paláce považuje Pompeovu návštěvu za výraz uznání, neboť šéf americké diplomacie si Českou republiku vybral jako třetí evropskou zemi po Velké Británii a Dánsku. A je tomu už dlouhých osm let, kdy nás hlava americké diplomacie navštívila naposledy. Zdá se, jako by z Petříčkova tweetu čišela nostalgie a zároveň i malost.  

Ministr zahraničí měl se svým americkým protějškem hovořit o kybernetické bezpečnosti, mobilních sítích 5G a o rostoucím vlivu Ruska a Číny ve světě. Popíjeli spolu pivo a dojímali se nad tím, jak Američané před 75 lety osvobodili Plzeň – prostě selanka. Jenže co jiného se od nesvéprávné české diplomacie dá očekávat, než servilní přitakávání? Na Černínský palác je v tomto ohledu spoleh, i kdyby trakaře padaly. Senát přivítal Pompea ve stoje, ten pronesl plamennou filipiku proti Číně (Spojeným státům jednoduše vadí ekonomický rozmach Pekingu, přestože na byznysu s Čínou vydělávají jmění zejména americké korporace) a vyslechl si neškodné dotazy od přítomných politiků všech barev. Předseda Senátu Miloš Vystrčil poznamenal, že je rád, že někdo tak mocný, veliký a demokratický, jako jsou Spojené státy, podpořil konání českého Senátu. Šéf americké demokracie během schůzky s premiérem Babišem pro změnu varoval před Ruskem, "snažícím se rozbít naši západní alianci", a připomněl mu, že jsme Spojeným státům pomáhali chránit demokracii po celém světě.

Vše je ale poněkud jinak. Vláda Spojených států amerických, která má slušně nakročeno k autoritářství, se mezitím stala mezinárodním páriou i terčem posměchu. Mezi její přední spojence se řadí autoritářské a poloautoritářské režimy v Saúdské Arábii, Egyptě, Izraeli, Brazílii, Maďarsku nebo na Filipínách. Americký prezident v současnosti aktivně oslabuje Poštovní službu Spojených států amerických (USPS), jejíž bezproblémový chod je pro listopadové prezidentské volby klíčový. Donald Trump s rozčarováním a sebelítostí sleduje, jak jeho popularita povážlivě klesá, a snaží se demokratické bašty vykreslit jako semeniště rozvratu a zločinnosti, kam nasadí federální paramilitární jednotky. Sabotáž vědeckými fakty podložených opatření na potlačení pandemie, korupce, klientelismus, nepotismus, represe, iracionální lži, otřesná imigrační politika, rasismus – to vše v kostce symbolizuje Trumpovu administrativu.

Spojené státy se nacházejí v hluboké společenské, politické ekonomické krizi, kdy desítky milionů lidí přišly o podporu v nezaměstnanosti a dalším desítkám milionů hrozí vystěhování z domovů. Spousta lidí je plná bezmoci, strachu, frustrace a nihilismu, což je nebezpečný koktejl. Tento společenský nelad však není výsledkem čtyř trumpovských let, ale deziluzí z románku mezi předchozími vládami a velkým byznysem. Trumpismus je pouze akcelerátorem tohoto stavu.

Trumpův Bílý dům provádí ještě horší alotrie na mezinárodní scéně – podkopává činnost Světové zdravotnické organizace (WHO), na jejíž pomoci závisí spousta lidských bytostí žijících v zemích globálního Jihu. Trumpova demoliční četa rozbíjí globální bezpečnostní režim vypovězením funkčních mezinárodních dohod, jako jsou jaderná dohoda s Íránem (JCPOA), Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) nebo Smlouva o otevřeném nebi. A nakonec vypovězení pařížské klimatické dohody, podpora fosilních gigantů a eliminace ekologických regulací Obamovy éry – pod to vše se může podepsat Trumpův kabinet.

Sám Pompeo je lokaj s pryžovou páteří a trumpovský loajalista, jehož agresivní tažení proti Číně a mučení Íránu je na hony vzdáleno Petříčkovým twitterovým výlevům o nedotknutelnosti lidských práv. Bylo by ale pošetilé po pražských spojencích Bílého domu chtít, aby se o těchto tématech jen slůvkem zmínili. Nic naplat, česká diplomacie nemá vlastní tvář ani názor již od samého začátku, takže se vlastně ničemu nemůžeme divit.

 

 

 

1
Vytisknout
4258

Diskuse

https://www.pwf.cz/

Obsah vydání | 20. 8. 2020