Libyjský konflikt: Proč může Egypt vyslat vojáky na pomoc Haftarovi
19. 8. 2020
Libye nemá řádně fungující státní instituce, jednotnou armádu nebo bezpečnostní síly - a co je klíčové, ani pohraničníky na své straně děravé 1 100 km dlouhé pouštní hranice. A je přeplněna zbraněmi.
Egypt, který v roce 2013 svrhl islamistického prezidenta Mursího a uvěznil jej i další lídry Muslimského bratrstva se stal primárním cílem libyjských islamistů.
V červnu 2014 pašeráci zabili egyptské pohraničníky. V roce 2017 skupina džihádistů pronikla na egyptské území a zaútočila na kontrolní stanoviště, zabila 16 vojáků a 13 dalších zranila.
V samotné Libyi se stali terčem egyptští dělníci. V roce 2015 militanti "islámského státu" unesli a sťali 21 egyptských křesťanů, zřejmě odvetou za svržení Mursího.
Postkaddáfíovská Libye rychle uvízla ve sporech, které polarizovaly a paralyzovaly politiku takřka na celém Blízkém východě a v Severní Africe.
Je to spor mezi zastánci politického islámu, mezi nimi především nadnárodního Muslimského bratrstva, a zastánci sekulárních a kvazisekulárních sila staromódních nacionalistů.
OSN zprostředkovaná dohody zřídila v Tripolisu prozatímní vládu, ale nedokázala odzbrojit milice nebo dosáhnout národního usmíření, i když vznikla právě kvůli tomu.
Když se Libye rozpadla na západ ovládaný islamisty a antiislamistický východ, pro Egypt bylo jen přirozené, aby se postavil za muže, který vyhlásil válku islamistům v Libyi, generála Chalífu Haftara.
Když Turecko poskytlo vládě v Tripolisu technickou a vojenskou podporu, která mu nakonec umožnila zastavit Haftarův postup, Egypt zjistil, že skrytá podpora Haftarovi už nepostačí.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse