V oligarchickém Česku je Babiš jen nevýznamným hráčem
24. 8. 2020
/
Albín Sybera
čas čtení
3 minuty
Stát
je důležitým zdrojem prostředků pro mnoho z největších
miliardových korporací v Česku. Tuzemské dění je tak
z velké části provázáno právě na tyto společnosti.
Agrofert je přitom v některých případech jenom tím
nejočividnějším příkladem.
Neméně
zajímavým příkladem je také Energetický a průmyslový holding
(EPH) u jehož zrodu stál Daniel Křetínský, a který mnoho ze
svých finančních a investičních projektů realizoval ve
spolupráci s
firmou
PPF
Petra Kellnera. EPH dnes
zahrnuje celou řadu podniků v několika zemích EU včetně
Británie, Německa, či Itálie, ale také Slovenska a Maďarska.
Majitel
EPH Křetínský se ve svých médiích rád vyobrazuje jako
„progresivní“
podnikatel a lehce lze přitom nabýt dojmu, že situace na českém
trhu už zdaleka není jeho prioritou, a že má především
starosti globálního rázu.
Mezitím
v Česku probíhá soudní spor, na jehož jedné straně je
Křetínského odpadová společnost AVE CZ a na straně druhé město
Čáslav. Předmětem jsou poplatky z jedné z největších
skládek AVE v Čáslavi.
Město
Čáslav skládku prodalo AVE CZ v době, kdy ještě AVE bylo
součástí rakouského koncernu, tedy rok před tím, než se
společnost stala součástí Křetínského skupiny a kdy o
společnosti projevovaly zájem také Penta
a PPF.
Celý
spor spočívá ve skutečnosti, že AVE CZ mělo chybovat při
výběru poplatků za uskladněný odpad na skládce v Čáslavi,
když skutečný odpad dlouhodobě vykazovalo jako tzv. konstrukční
prvky, které jsou ze zpoplatnění osvobozené.
Po
porovnání se skutečnými objemy skládky si město
Čáslav nárokuje po AVE CZ
600 milionů Kč
v ušlých platbách za uložený odpad. Nedávné rozhodnutí
soudkyně Karly Cháberové dává argumentaci města Čáslavi
za pravdu.
Pokud
Česko někdy uvidí pravomocný rozsudek ve prospěch města Čáslav
(AVE CZ s největší pravděpodobností využije každé
možnosti odvolávat se), tak bude velmi zajímavé sledovat, zda
takový rozsudek bude mít dopad i na Státní fond životního
prostředí ČR (Fond).
Fondu
totiž také náleží poplatky z uloženého odpadu, a jak jsem
v minulosti na BL upozorňoval,
tak i zde je patrný dlouhodobý nepoměr mezi skutečně uloženým
odpadem a deklarovaným množstvím zpoplatněného odpadu (za výběr
zodpovídají kraje a celní správa).
Nutno
dodat, že v případě Čáslavi
se nejedná o jedinou skládku AVE CZ. Srovnatelně velkou skládku
provozuje společnost také v Benátkách nad Jizerou a menší
skládky i v dalších lokalitách.
Pikantní
na celé záležitosti je, že bez pasivity celní správy, krajských
úřadů, anebo alespoň tajuplného ticha resortu ministra životního
prostředí Richarda Brabce (který by se o příjmy Fondu měl
zajímat v první řadě) by nebylo možné, aby tak velké
disproporce mezi vykazovaným odpadem a reálně odváděnými
poplatky alespoň někoho nepraštily na chvilku do očí.
Samozřejmě,
ve všech dotčených složkách státní správy hrají
představitelé hnutí ANO klíčovou úlohu. Tedy hnutí, které na
přelomu let 2013 a 2014 po vyhraných volbách vkročilo do státní
správy s protikorupční agendou a kritikou kmotrovských
poměrů v české politice.
Pokud
by náhodou opoziční strany na sklonku okurkové sezóny sháněly
tvrdá čísla jak poukázat na kontinuitu kmotrovské politiky, nebo
spíše na její zefektivnění (na mizerném vybírání poplatků
z uložených odpadů se přirozeně podíleli
i předchůdci Babišova hnutí), tak odpadové hospodářství v
Česku skýtá nepřeberné množství zatuchlých témat.
15238
Diskuse