Kapka prehistorické vody pomohla přepsat dějiny planety

7. 8. 2019

čas čtení 2 minuty
Výzkum zjistil, že tektonické pohyby v zemské kůře začaly o 600 milionů let dříve, než se dosud myslelo.


Zbytky mikroskopické kapky mořské vody pomohly přepsat dějiny zemské evoluce, když byly použity k zjištění doby, kdy na planetě začaly tektonické pohyby.

Tektonické pohyby zemské kůry jsou vitálním a unikátním nepřetržitým procesem, který přímo i nepřímo kontroluje takřka všechny funkce planety, včetně atmosférických podmínek, vrásnění pohoří a formování kontinentů, přírodní rizika jako sopky a zemětřesení, ukládání minerálních usazenin a udržování oceánů. Jde o proces, při němž se nepřetržitě pohybují velké kontinentální desky v horních vrstvách zemské kůry, jsou recyklována do pláště a nahrazována novými vrstvami prostřednictvím procesů, jako je vulkanická aktivita.

Zatímco v minulosti panovalo přesvědčení, že tektonika začala zhruba před 2,7 miliardami let, tým mezinárodních vědců využil mikroskopických zbytků kapky vody dopravených do hlubin zemského pláště aby ukázal, že tento proces začal o 600 milionů let dříve. Článek s výsledky výzkumu byl publikován v časopise Nature dne 16. července.

Bez tektonických pohybů zemské kůry by "planeta vypadala jako Mars," vysvětluje profesor Allan Wilson z Witsovy školy geologických věd, který byl součástí výzkumného týmu.

"Náš výzkum, který ukazuje, že tektonika zemské kůry začala před 3,3 miliardami let, nyní koinciduje s obdobím, kdy na Zemi začal život. Říká nám, odkud se planeta vzala a jak se vyvíjela."

Země je jedinou planetou sluneční soustavy utvářená tektonikou - a bez ní by byla neobyvatelná.

Tým analyzoval kus vyvřeliny nazývaný komatiit - pojmenovaný po typu, který se vyskytuje v řece Komati poblíž Barbetonu v Mpumalanze v Jihoafrické republice. Takové vyvřeliny představují zbytky nejžhavějšího magmatu, které kdy vzniklo během první čtvrtiny existence naší planety. Ačkoliv většina nalezeného komatiitu byla později změněna dalšími geologickými a atmosférickými procesy, malé kapky roztavené horniny zůstaly zachovány v minerálu zvaném olivín. To týmu umožnilo studovat perfektně zachovaný kus staré lávy.

"Zkoumali jsme kus vyvřeliny o průměru 10 mikronů a analyzovali jeho chemické indikátory jako obsah vody, chlóru a poměr deuteria k vodíku, a zjistili, že recyklační proces Země začal zhruba o 600 milionů let dříve, než se původně myslelo," říká Wilson. "Zjistili jsme, že mořská voda byla transportována hluboko do pláště a pak se znova objevila prostřednictvím vulkanického dění na hranici mezi zemským jádrem a pláštěm."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
12126

Diskuse

Obsah vydání | 12. 8. 2019