Výroba 1 kg hovězího produkuje tolik uhlíkových emisí jako ježdění autem celý jeden rok

8. 8. 2019

 

Nová zpráva IPCC o správě půdy ignoruje zásadní otázky a nereprezentuje řádně vědecký výzkum, varuje George Monbiot. Zpráva totiž bere v úvahu jen provoz zemědělských farem, který podle ní produkuje jen asi 23 procent uhlíkových emisí způsobujících globální oteplování. Jenže zpráva IPCC nebere v úvahu celkový dopad zemědělství.

Jiná metoda zkoumání dopadů zemědělství je důležitější. Jaké jsou dopady zemědělství ve srovnání s dopady přirozených ekosystémů, které by jinak vládly Zemi? To analyzovala vědecké studie zveřejněná v časopise Nature loni. IPCC tuto studii ignoruje. Prosím, věnujte následujícím číslům velkou pozornost. Mohly by změnit celý váš život.

Channel 4 News: "Je maso nabitou pistolí, zaměřenou na živoucí svět?"
 


 

Oficiální uhlíková stopa pro lidi žijící v Británii je 5,4 tun kysličníku uhličitého na osobu a rok. Jenže kromě těchto emisí odhaduje analýza v časopise Nature, že celkové emise skleníkových plynů - když započítáme zlikvidované možnosti ukládání uhlíku, které by na Zemi probíhaly, kdyby tam nebylo zemědělství, jsou 9 tun CO2 na osobu na rok. Jiný slovy, když do toho započítáme i emise způsobené našimi potravinami, naše celková uhlíková stopa je téměř trojnásobná, 14,4 tun CO2 na osobu a rok.

Proč je ta uhlíková stopa tak vysoká? Protože konzumujeme příliš mnoho masa a příliš mnoho mléčných výrobků. Analýza v časopise Nature odhaduje, že uhlíková stopa kuřat je šestkrát větší než soji, uhlíková stopa mléka je 15x větší a uhlíková stopa hovězího 73x větší. Jeden kilogram bílkovin hovězího má uhlíkovou stopu 1250 kg: to, neuvěřitelně, se rovná řízení nového automobilu po celý rok, nebo uhlíkové stopě jednoho cestujícího letícího z Londýna do New Yorku a zpět.

To jsou globální, průměrná čísla, založená na výrobě hovězího v místech, jako je amazonská nížina.

Z výzkumu, zveřejněného letos v dubnu harvardskými akademiky Helen Harwattovou a Matthewem Hayekem, který IPCC také ignoruje, vyplývá, že kromě milionů hektarů pastvin je ohromujících 55 procent zemědělské půdy v Británii používáno k pěstování krmiva  pro dobytek, namísto potravin pro lidi. Kdyby bylo umožněno, aby britské pastviny se vrátily k přirozenému ekosystému a zemědělská půda, dnes užívaná pro pěstování krmiva pro dobytek, se začala používat pro pěstování obilovin, fazolí, ovoce, ořechů a zeleniny pro lidi, tato změna by Británii umožnila absorbovat ohromující množství uhlíku. Celkem by to podle tohoto vědeckého článku absorbovalo 9 let našich celkových emisí. A zemědělství v Británii by pak dokázalo nakrmit všechny, nemusely by se žádné potraviny dovážet.

Slavný článek v časopise Science dokazuje, že rostlinná strava by osvobodila 76 procent pozemků, které se dnes používají pro zemědělství. Tyto pozemky by se pak mohly použít pro hromadné obnovení ekosystému a divočiny, čímž by se svět zachránil před nadcházejícím ekologickým kolapsem a šestou velkou vlnou vyhlazení flóry a fauny na této planetě.

Lidé dělají dvě obrovské chyby, když se snaží minimalizovat ekologický dopad potravin, které konzumují. Zaprvé se soustřeďují na kilometry, které potraviny urazí, a ignorují jiný dopad. Jenže kilo sóji, dopravené přes půl světa, činí daleko menší ekologické škody než kilo kuřecího či vepřového masa, vyráběného na farmě hned tady za vesnicí.

Druhou chybou je si myslet, že extenzivní zemědělství je lepší pro planetu Zemi než intenzivní zemědělství. Intenzivní zemědělství je velmi škodlivé, avšak extenzivní zemědělství je ještě daleko horší. Vyžaduje více pozemků k produkci téhož množství potravin. Pozemků, které by mohly být jinak věnovány ekosystémům a divoké přírodě.

Chceme-li zabránit klimatické a ekologické katastrofě, musíme minimalizovat množství zemědělské půdy, kterou používáme k produkci potravin pro sebe, a musíme změnit způsob, jak bude zbývající zemědělská půda obdělávána. Namísto toho vlády skoro všude nalévají veřejné peníze do likvidace této planety.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 





0
Vytisknout
10437

Diskuse

Obsah vydání | 12. 8. 2019