Moskva od roku 1991 zčtyřnásobila personál zpravodajských služeb. Kontrarozvědka rostla ještě rychleji

16. 11. 2018

Novinářka Ksenija Kirillovová působící v Británii hovořila s bývalým "ilegálem" KGB Sergejem Žirnovem, který dezertoval a nyní žije ve Francii, o protichůdných tvrzeních a stavu ruských zpravodajských operací.

Žirnov souhlasí s původní britskou zprávou (vypracovanou thinktankem Henry Jackson Society - pozn. BL) a tvrdí, že číslo uváděné ruskými emigranty je příliš vysoké - nebo přinejmenším neodráží to, co se skutečně děje. Rusové v zahraničí s rodinami doma neodmítnou odpovědět na otázky KGB, ale to z nich ještě nedělá agenty, tvrdí Žirnov.

Ruské zpravodajské služby se však ve srovnání se sovětskými časy "osmělily", pokud jde o použití síly. V oblasti politického zpravodajství se mnoho nezměnilo.

"Změnilo se cosi jiného," říká Žirnov. "Po kolapsu SSSR současné Rusko nevyvinulo žádnou jasnou národní ideologii kromě samotné "národní myšlenky", podle níž všichni kolem jsou nepřáteli, ale my jsme "velmoc".

Sovětský svaz při všech nedostatcích měl "univerzální myšlenku", jež některé přitahovala a KGB jí využívala. Naproti tomu Rusko se "stalo fašistickou zemí a tudíž se kamarádí se všemi fašisty po celém světě. Ale nemyslím si, že by jeho aktivita v zahraničí byla až tak úspěšná. Samozřejmě, pokud jsou lidé nespokojeni s tím, co se v jejich zemi děje, mohou hledat určitou podporu v zahraničí; a Rusko v tomto smyslu může být zajímavé."

Stejně jako sovětský předchůdce, i ruské zpravodajské služby lobují a rekrutují mezi těmi, kdo prosazují moskevskou linii, ale věnují se samozřejmě také samotné špionáži. A stejně jako Sovětský svaz se Rusko snaží klíčové oponenty destabilizovat. Změnilo se jen to, že kvůli chybějící ideologické přitažlivosti nyní Moskva častěji sahá k penězům a vydírání.

Zvlášť překvapivé je, že tolik zpravodajských operací v zahraničí je podnikáno z "vnitřních důvodů" a jsou prováděny tak smělým způsobem. Příkladem je kauza Skripalových, říká Žirnov. Operace byla "zvlášť připravena" těsně před Putinovým znovuzvolením a provedena s nebezpečnou smělostí, která způsobila problémy.

Hodnocení velikosti budov, z nichž operují ruské služby, je zdrojem údajů o jejich velikosti. Z nich lze odvodit, že Moskva navýšila rozsah zpravodajských operací oproti sovětským dobám zhruba dvakrát. Vzhledem k tomu, že populace Ruské federace je ve srovnání se SSSR zhruba poloviční, špionážní aktivity se tedy zhruba zečtyřnásobily.

Nejen že pokračuje klasická špionáž, ale její význam ještě vzrostl. Je tomu tak proto, že "Putin je dost zvláštní člověk; můžete dokonce říci maniak. Nevěří nikomu ani slovo, nebo nevěří mluvenému či psanému slovu. Dokáže uvěřit jen tajným informacím." To znamená, že ještě více než jeho předchůdci v Kremlu závisí na špionáži.

Kontrarozvědka podle Žirnova roste dokonce ještě rychleji než ostatní zpravodajská odvětví. Sleduje ty, kdo žijí v zahraničí. "Pokud pro KGB bylo prioritou zahraniční zpravodajství, Putinovou prioritou je vnitřní bezpečnost, což zahrnuje práci s diasporou v zahraničí a dokonce ještě pozornější sledování ruských disidentů, kteří v této diaspoře žijí."

Podrobnosti v ruštině: ZDE