Mayová se vytahuje, že brexitem zruší volný pohyb obyvatelstva

19. 11. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty
Skotská premiérka Nicola Sturgeon, jediná zbývající normální a slušná politická osobnost na britské politické scéně: "Bránít občanům EU, aby 'předbíhali ve frontě na vstup do Británie' - to, že byl brexit zredukován na tak ubohou a kontraproduktivní záležitost poslední záchrany, je neuvěřitelně deprimující. Usilujme přece o vyšší cíle."




Je opravdu pozoruhodné a svědčí to o tom, do jak obrovské míry se Británie pod vedením konzervativců stala poloautoritářským a nepřátelským státem, že premiérka Theresa Mayová, která tento týden bojuje o svůj politický život, hájí svou verzi dohody s evropskou sedmadvacítkou o odchodu Británie z EU argumentem, že obrovské terno pro Británii je, že tato dohoda "ruší volný pohyb obyvatelstva".

Mayová argumentuje: "Moje dohoda znamená, že přebíráme kontrolu nad vlastními hranicemi a zajistíme, aby občané EU nemohli ve frontě na přístup do Británie předbíhat před inženýry z australského Sydney či počítačovými odborníky z Dillí".

V minulosti stavěli železné opony jen komunisté...

Guy Vehofstadt, mluvčí Evropského parlamentu pro brexit, se důrazně vyjádřil, že EU nikdy nepřijme diskriminaci svých občanů podle národnosti.



Tato "výhoda", kterou pro Británi Mayová inzeruje, je však velmi sporná: Evropská sedmadvacítka neumožní Británii volnější přístup na evropský trh, pokud nebudou dodrženy všechny čtyři svobody Evropské unie, tedy včetně volného pohybu obyvatelstva.

Mayová je pod obrovským tlakem všech stran v Dolní sněmovně, a především od poslanců Konzervativní strany, kteří freneticky shromažďují podpisy k tomu, aby vyvolali hlasování o novém šéfovi Konzervativní strany a o novém premiérovi.

Toto úsilí je naprosto pošetilé, protože žádný jiný premiér či premiérka nemůže změnit to, co vyjednala Mayová. Všichni v Dolní sněmovně poukazují na to, že její dohoda s EU je obrovským zklamáním a "proměňuje Británii ve vazalský stát" Evropské unie - Británie totiž napůl zůstává v EU (potřebuje s ní obchodovat), ale nebude mít vůbec žádné rozhodovací pravomoci v Bruselu.

Hlavní potíží na britské politické scéně je, že ani britští konzervativci, ani labouristé vůbec neberou v úvahu postoje sedmadvaceti evropských vlád vůči brexitu. V Londýně se pořád o brexitu "vyjednává" (tedy: hašteří) jen mezi jednotlivými  britskými politickými frakcemi. Nikdo se neptá, co na to evropská sedmadvacítka.

Objevují se argumenty, že dohoda Mayové s EU je "nový Mnichov" a Mayová je "Chamberlain", atd. Pozoruhodná je konstrukce Evropské unie jako nepřátelské velmoci, podobné nacistickému Německu.

Stoupenci brexitu v Konzervativní straně ostře protestují proti dohodě, kterou vyjednala Mayová, avšak nemají žádné řešení. Labouristická strana má šest testů, v jejichž rámci požaduje, aby měla Británie i po odchodu z EU stejné obchodní podmínky jako dosud - to je naprosto nerealistické. Proto dohodu Mayové z EU labouristé také odmítají.

V Dolní sněmovně není ovšem většina pro ŽÁDNÉ řešení brexitu.

Nikdo neví, co se stane, ale pravděpodobnějším se stává možnost, že po odmítnutí dohody, kterou vyjednala Mayová, parlament připustí nové referendum o brexitu. V Dolní sněmovně totiž je většina poslanců proti odchodu Británie z EU bez dohody, což by bylo pro Británii naprostou katastrofou.

Fundamentalističtí stoupenci brexitu však možnost odchodu Británie z EU bez dohody vítají. Bolest, kterou by to způsobilo britskému obyvatelstvu (propad ekonomiky, nezaměstnanost) považují za ozdravnou věc.

Ozývají se také hlasy, aby Británie po odchodu z EU zrušila veškerá sociální a zaměstnanecká práva, drasticky snížila daně a stala se ve spolupráci s USA Singapurem Evropy. To, že za takových podmínek by Británie absolutně ztratila jakýkoliv přístup na evropské trhy, brexitoví fundamentalisté nereflektují. 

0
Vytisknout
7965

Diskuse

Obsah vydání | 21. 11. 2018