Jak Nečas doučuje svého úředníka matematice

4. 12. 2012 / Boris Cvek

Premiér Nečas se podle deníku Insider rozhodl, že místo toho, aby vysokého vládního úředníka a jeho ministra vyhodil za neznalost základoškolské matematiky při tak citlivé věci, jako je počítání chybovosti v seznamech podpisů u kandidátů na prezidenta republiky, že ho tuto základoškolskou matematiku doučí. Upozorněme, že tak předjímá rozhodnutí soudu, který má posoudit, zda se procenta sčítají, nebo průměrují! Cituji, co Nečas prý svému úředníkovi poradil:

"V čitateli sečíst počet chybných podpisů a ve jmenovateli celkový počet podpisů v obou kontrolních vzorcích a vynásobit stem."

Deník Insider mluví o tom, že Nečas dal úředníkovi "svůj vzorec". Tento vzorec ale není Nečasův, nýbrž je to vzorec, který vyplývá ze znalosti, jak se má počítat s procenty, kterou získávají žáci na základní škole. Jednoduše řečeno: procenta se průměrují. O tom nemůže být žádný spor. Kdo o tom pochybuje, nezná základoškolské počty.

Pokusím se to ukázat na příkladu. Mějme dva kontrolní vzorky A a B, každý obsahuje 100 podpisů. V jednom najdeme 10 podpisů chybných a v druhém 20 podpisů chybných. Čili ve vzorku A je chybovost 10% (kolik procent je 10 ze 100?) a ve vzorku B 20% (kolik procent je 20 ze 100?). Henych by celkovou chybovost v obou vzorcích sečetl a dospěl by k 30% (10+20). My však budeme průměrovat a dojdeme k 15% (součet procent, 30, vydělíme počtem vzorků, tedy dvěma). Použijme teď "Nečasova vzorce". V čitateli sečteme počet chybných podpisů, tedy 10+20=30.

Ve jmenovateli máme celkový počet podpisů, tedy 100+100=200. Získáme zlomek 30/200. Jeho hodnotu v desetinném zápisu zjistíme operací dělení, kterou můžeme provést použitím přístroje, tzv. kalkulačky. Získáme číslo... 0,15. Tento zápis se čte "patnáct setin", a protože procento je setina, znamená 15%. Nečas ovšem ve svém vzorečku použil ještě "trik", jakým dostat přímo počet setin, tedy vynásobit číslo stem (0,15 krát 100 = 15). Výsledek našeho průměrování a "Nečasova vzorce" je týž, protože vychází ze stejné znalosti toho, co to znamená "procento". Rozhodně "Nečasův vzorec" však nevede k Henychovu bludu.

Opakuji: všechny úvahy, které jsem teď provedl, jsou základoškolské počty a nemají nic společného se statistikou nebo s úrovní matematiky, jakou musí mít maturant, který se rozhodne maturovat z matematiky, aby uspěl.

Pojďme zpět k "Nečasovu vzorci". Zůstává otázkou, jestli vysoký státní úředník s vysokoškolským vzděláním ví, co je to čitatel a co jmenovatel, a zda tedy nepoužije "Nečasův vzorec" nějakým svým "alternativním způsobem". Sečíst počet chybných podpisů by mohl pod zlomkovou čárou a v případě potřeby se obrátit na soud, aby rozhodl, co je to vlastně ten čitatel a co je to jmenovatel. Premiér Nečas, i vzhledem k jeho přírodovědnému vzdělání, se dopouští nestoudné frašky, pokud trpí úředníkům neznalost základoškolských počtů. Naopak by měl okamžitě prověřit, jaké "pologramotné idioty" (řečeno slovy z facebookovského profilu přítele Jana Konvalinky) to vlastně na ministerstvech mají. Řeči o vzdělané společnosti, prioritě vědy a výzkumu jsou na pozadí toho, jací lidé nám ve skutečnosti za naše peníze obsluhují náš stát, čirým výsměchem.

Jedinou výhodou Henychova bludu je to, že aspoň část společnosti si možná uvědomila, jak je matematika důležitá a jak její špatné použití může mít fatální důsledky pro reálné lidské děje. Určitě si to neuvědomil ministr vnitra, který stál na straně svého úředníka, ani premiér, který místo toho, aby vládl této zemi a zaměstnal kvalitní, vzdělané lidi, doučuje své úředníky matematice ze základní školy. Kdo je naučí znalosti na úrovni maturity?

Nečas dal Henychovi svůj vzorec, jak vyřadit prezidenty ZDE

0
Vytisknout
5043

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2012