Netanjahu a "mnichovanství"

5. 12. 2012 / Petr Wagner

Byli jsme pochváleni jednou z velmi kontroverzních osobností izraelské politiky za to, že jsme se poučili z Mnichova. Myšleno z Mnichovské dohody v roce 1938. Tuto dikci přejímá řada českých autorů a medií. Například Neviditelný pes.

Protože jde zjevně buď o nedorozumění nebo manipulaci, pojďme si ty dvě věci rozebrat, i když samozřejmě v laické zkratce.

V roce 1938 se vláda Československa a prezident Beneš ocitli pod silným tlakem tehdy nejsilnější parlamentní strany - sudetoněmecké. Zároveň mezinárodní společenství podlehlo vyhrožování Německa a podepsalo Mnichovskou dohodu. Jejím meritem bylo zabrání části území tehdejšího Československa. Pan prezident dohodu přijal, zcela se jí podřídil a následně se pro jistotu uklidil do Londýna, aby neutrpěl zlo. Zde bych si dovolil citát anglického přísloví "Jak se pozná král? Je to ten, co zbude na bojišti, když ostatní padli nebo utekli..."

V nynějším území svaté země jde o trochu něco jiného. Po světových válkách, když se začalo rozpadat britské imperium, zasáhlo to i Střední východ. Dnešní emiráty už nás tolik nepálí, ale oblast současného Izraele ano. Izrael vznikl jednostranným aktem a v rozporu s obsahem i duchem původní rezoluce Organizace spojených národů č. 181. Hlavní závadou jeho postupu bylo a je zabírání území jednostranně a bez vzniku státu Palestinců. Nechci opakovat známá fakta. Od roku 1947, kdy se toto stalo, je umenšována pozice Palestinců jak teritoriálně, tak i jiným způsobem. V "jediném demokratickém" státě Středního východu žije mnoho Arabů bez jakýchkoliv občanských práv. Tento stát porušuje všechny myslitelné aspekty mezinárodního práva. Od chování okupační velmoci přes zabíjení cizích občanů na území cizích států či v mezinárodních vodách až po odmítání přijetí dohod o nešíření nukleárních zbraní.

Pokud existuje paralela s Mnichovem 1938, tak je přesně opačná, než nám podsouvají Netanjahu nebo jeho čeští obhájci. Nyní jsme mi v pozici tehdejších v pase zlomených mocností a umožňujeme bezskrupuloznímu státu vydírat slabší. Dnes se Izrael chová jako tehdejší Německo a my jako tehdejší ustupující velmoci.

Soudce nejsem a jsem dalek toho soudit nelehkou středněvýchodní situaci. Ale pokud už se vytahuje historie, nechť se tak děje v souladu s tím, jak se skutečně udála a jak se v současnosti děje!

0
Vytisknout
5702

Diskuse

Obsah vydání | 7. 12. 2012