USA zaútočily na íránské cíle po útoku na nákladní loď v Hormuzském průlivu

27. 6. 2026

čas čtení 6 minut

Údery proti vojenským zařízením byly prý reakcí na útok dronem, k němuž došlo o den dříve na nákladní loď

USA zaútočily na Írán v rámci odvetné reakce na útok dronem na nákladní loď, zatímco příměří mezi USA a Íránem, díky němuž byl znovu otevřen Hormuzský průliv, prochází dosud největší zkouškou.

Údery USA se v pátek zaměřily na několik raketových a dronových základen v Íránu poblíž Hormuzského průlivu a na ostrově Qeshm. Jednalo se zřejmě o omezený úder, jehož cílem bylo reagovat na íránský útok na nákladní loď plující pod singapurskou vlajkou, aniž by došlo k eskalaci konfliktu.

 

USA zasáhly „íránská skladiště raket a dronů“, uvedlo Centrální velitelství USA (Centcom) v rámci takzvané „silné reakce“ na íránský útok na loď M/V Ever Lovely.

Americká armáda však uvedla, že bude i nadále prosazovat křehké příměří s Íránem, a to i přesto, že se objevily neshody ohledně podmínek íránského jaderného programu, otázky mýtného v Hormuzském průlivu a dalších ožehavých témat, včetně íránského programu balistických raket.

„Americká armáda zůstává na místě a je ostražitá, aby zajistila, že všechny aspekty dohody s Íránem budou dodržovány, respektovány a budou plně platné a účinné,“ uvedlo Centcom.

„Írán podepsal dohodu o příměří. My jsme ji dodrželi. Pokud mají neshody ohledně toho, jak se memorandum o porozumění uplatňuje, mohou zvednout telefon,“ napsal po útocích na sociálních sítích americký viceprezident JD Vance. „Ale na násilí bude následovat násilí.“

Donald Trump uvedl, že íránský útok dronem porušil příměří. Údery přišly krátce poté, co Trump novinářům řekl: „Uvidíte,“ zda USA zareagují. Americký prezident také označil útok za „pošetilé porušení“ příměří.

„Nelíbí se mi, že včera vystřelili, vlastně dokonce čtyřikrát,“ řekl Trump krátce před pátečními americkými údery.

Íránská státní média s odvoláním na nejmenovaný vojenský zdroj informovala o úderu v přístavu Sirik poté, co tam byla slyšet exploze. Zdroj uvedl, že asi pět hodin předtím bylo ze Siriku vypáleno několik varovných výstřelů směrem k plavidlům, která porušila předpisy týkající se Hormuzského průlivu, a dodal, že z nedaleké oblasti Karpan byly směrem ke strategické vodní cestě odpáleny také dvě varovné rakety.

Revoluční gardy uvedly, že v reakci na to jejich námořnictvo „zasáhlo místa, kde jsou v regionu rozmístěny teroristické jednotky americké armády“, a varovaly, že jakékoli další útoky USA budou podle prohlášení zveřejněného ve státních médiích potrestány rozsáhlejší reakcí.

Dohoda o příměří dala Íránu kontrolu nad lodní dopravou v průlivu, uvedly Revoluční gardy.

„Spojené státy se však provokacemi na různých frontách pokusily tento závazek porušit, a proto byla a i nadále bude poskytnuta nezbytná reakce. Pokud se agrese bude opakovat, naše reakce bude rozsáhlejší než tato.“

Ebrahim Azizi, vysoký íránský bezpečnostní představitel, uvedl, že Írán neusiluje o eskalaci konfliktu.

„Nejedná se o porušení příměří; jde o řízení příměří,“ napsal Azizi.

Útok vedl k tomu, že Mezinárodní námořní organizace OSN pozastavila snahy o evakuaci stovek lodí uvízlých v Perském zálivu kvůli konfliktu. Nebylo okamžitě jasné, za jakých podmínek nebo na základě jakého oprávnění se loď Ever Lovely pokoušela opustit Hormuzský průliv. Britské centrum pro námořní obchodní operace uvedlo, že při útoku na loď Ever Lovely, který poškodil můstek lodi, nebyl nikdo zraněn.

„Nákladní loď byla na pravoboku zasažena neznámým projektilem, což způsobilo poškození můstku,“ uvedla tato autorita. „Kapitán nehlásil žádné oběti ani dopad na životní prostředí.“

Ve čtvrtek íránský Úřad pro Hormuzský průliv (PGSA) prohlásil: „Jakýkoli průjezd trasami mimo rámec určený PGSA nebude kryt zárukami bezpečného průjezdu a nebude mít nárok na pojistné krytí ani související odpovědnost.“

Jinde se však objevily známky pokroku, když Izrael a Libanon podepsaly dohodu o ukončení bojů mezi Izraelem a Íránem podporovaným Hizballáhem. Obě strany označily dohodu za první krok, který vyžaduje odzbrojení Hizballáhu a stažení izraelských vojsk z Libanonu, ⁠ale nebylo jasné, jak bude prosazována. Hizballáh prohlásil, že nebude spolupracovat.

Tato dohoda „začíná vytvářet rámec pro trvalý mír a bezpečnost“, uvedl při slavnostním podpisu americký ministr zahraničí Marco Rubio a dodal: „Je to začátek začátku. Čeká nás ještě spousta práce.“

Libanonská velvyslankyně ve Washingtonu Nada Hamadeh Moawadová uvedla, že dohoda „je prvním krokem na cestě k obnovení libanonské suverenity a územní celistvosti, k zajištění trvalého a konečného ukončení nepřátelských akcí [a] k tomu, aby se náš lid mohl vrátit na svou půdu.“

A izraelský velvyslanec v USA, Yechiel Leiter, uvedl, že na základě této dohody „Írán je venku, Hizballáh je venku a cesta k míru mezi Izraelem a Libanonem je otevřena“.

Podle dohody, jejíž znění zveřejnilo v pátek pozdě večer americké ministerstvo zahraničí, Izrael a Libanon „prohlašují svůj záměr definitivně ukončit konflikt, řešit jeho základní příčiny a tím formálně ukončit jakýkoli válečný stav mezi nimi“.

Dohoda rovněž stanoví proces, v jehož rámci by libanonské ozbrojené síly obnovily „suverénní autoritu nad celým libanonským územím“, a to až do „ověřeného odzbrojení nestátních ozbrojených skupin“, zejména Hizballáhu.


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
267

Diskuse

Obsah vydání | 26. 6. 2026