Bývalý soudce Baka byl zvolen novým maďarským prezidentem, což představuje další odklon od Orbánovy éry

11. 8. 2026

čas čtení 3 minuty

Novým prezidentem se stal bývalý soudce Evropského soudu pro lidská práva

Novým maďarským prezidentem byl zvolen András Baka, bývalý soudce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a maďarského Nejvyššího soudu.

72letý Baka je dalším příkladem jasného odklonu nové vlády od Orbánovy éry: tento právník byl v roce 2011, tři roky před vypršením svého funkčního období, odvolán z funkce předsedy Nejvyššího soudu tehdejším premiérem. Později vyhrál u Evropského soudu pro lidská práva spor proti Maďarsku.

Ve svém děkovném projevu Baka uvedl, že podle jeho názoru Maďarsko „dosáhlo období ve své historii, kdy je zapotřebí vážné reflexe fungování státu“, a to po posledních dvou desetiletích „vážné krize“ za předchozí vlády a hlubokých společenských rozporů.

Nahradí stoupence Viktora Orbána Tamáše Sulyoka, který minulý měsíc z této funkce odstoupil – nebo byl fakticky odvolán.

Baka byl pro Pétera Magyara druhou volbou na tento post, jelikož jeho původní kandidátka, šachová legenda Judit Polgár, nabídku odmítla s tím, že „necítila v sobě dostatek síly, aby převzala historickou odpovědnost za sjednocení rozděleného národa“.


Ve svém hluboce intelektuálním děkovném projevu Baka hovořil o dědictví Orbánovy éry a vysvětluje, jak předchozí vláda postavila Budapešť proti zbytku země, mladé proti starým a většinu proti menšině, čímž podkopala vzájemnou důvěru lidí.

„Chtěli nás přesvědčit, že kdokoli, kdo uvažuje jinak, se nejen mýlí, ale je nepřítelem,“ říká.

Tato země však nemůže budovat společnou budoucnost, pokud se její občané navzájem vnímají jako nepřátelé. Úkol, který před námi stojí, proto vyžaduje jak spravedlnost, tak sebeovládání,“ dodává.

Zdůrazňuje, že „politická změna nemůže znamenat, že od nynějška se lidé s odlišnými názory budou muset bát ostatních, mlčet nebo se ve vlastní zemi cítit jako outsideri.“

„Jedno je jisté: nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě.“

Říká, že k obnovení právního státu potřebuje země více než jen příznivý volební výsledek, neboť musí znovu vybudovat „demokratickou a fungující ústavní kulturu“, v níž „omezení [výkonné] moci není překážkou“ a která umožňuje zdravou kritiku a kompromis, aniž by to někdo označoval za zradu či projev slabosti.

Uvádí, že jako prezident bude neutrální, pokud jde o stranickou politiku, nikoli však pokud jde o hodnoty, neboť bude hájit „nezbytně rozmanité“ názory veřejnosti.

Dále říká, že jakákoli nová ústava musí být vytvářena s ohledem na dlouhodobé uvažování a nesmí sloužit „okamžité většině“. Kdyby tak vláda učinila, „udělala by stejnou chybu, jejíž důsledky se nyní snažíme napravit“, říká.

Baka také hovoří o důležitosti zastupování Maďarska v zahraničí a obnovení jeho vztahů s Evropou a dalšími spojenci. Říká, že je odpovědností vlády v tomto ohledu převzít vedení, ale zdůrazňuje kulturní a historické vazby Maďarska s Evropou.

„Místo Maďarska v Evropě není momentálním rozhodnutím současné vlády, ale důsledkem naší historie, kultury a zájmů.“

Zajímavé je, že konkrétně zmiňuje také své povinnosti vůči etnickým Maďarům žijícím za hranicemi země, což je pravidelným bodem sporů s jinými zeměmi, včetně Ukrajiny a Slovenska.

Na závěr zdůrazňuje, že prvořadým úkolem státu je sloužit svým občanům – a sklízí vřelé přijetí od shromážděných poslanců (nezapomeňte však, že opoziční strana Fidesz zde není přítomna).


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
198

Diskuse

Obsah vydání | 11. 8. 2026