Jak program fungoval dříve

Nová zelená úsporám byla postavená na jednoduchém principu: stát přispěl lidem na úsporné úpravy domů. Nešlo o půjčky, ale o nevratné peníze, které pokryly část nákladů na zateplení, výměnu oken, fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo.

Rodina, která měla starý dům s vysokými účty, si díky dotaci mohla dovolit zateplení fasády. Účty klesly o desítky procent a hodnota domu stoupla. Majitelé domu s kotlem na uhlí mohli přejít na tepelné čerpadlo a dotace pokryla velkou část investice, provozní náklady klesly a lokální emise zmizely.

Program byl financován z emisních povolenek. Peníze vybrané od znečišťovatelů se vracely lidem na úspory energie. Logické, spravedlivé, funkční.

Ještě v roce 2025 přicházelo přes 1058 žádostí týdně, ročně více než 54 tisíc projektů s požadovanou podporou 27,5 miliardy korun.

Co udělala současná vláda

Vláda program zastavila, překopala a zavedla systém, který lidi odradil.

Přímé dotace pro většinu domácností zrušila a nahradila je bezúročnými půjčkami. Jenže půjčka není dotace. Je to dluh, který musí domácnosti splácet. V době ekonomické nejistoty se lidé nechtějí zadlužovat, a už vůbec ne kvůli investici, která má návratnost v horizontu let.

K tomu přibyly nové administrativní překážky které jsou - renovační pas, povinný PENB, nejasné metodiky, nejasné parametry bankovních produktů. Výsledkem je chaos, ve kterém se neorientují ani žadatelé, ani banky.

A zásadní problém je financování. Alokace z emisních povolenek klesla na nulu. Zatímco implementační plán počítal s tím, že NZÚ dostane 25 % příjmů z povolenek (cca 3,7 mld Kč), návrh rozpočtu na rok 2026 přidělil programu 0 Kč. Bez vysvětlení. Bez analýzy. Bez náhrady.

Program byl navíc pozastaven téměř osm měsíců tedy od listopadu 2025 do konce června 2026. Když se znovu otevřel, přišlo jen 1759 žádostí za šest týdnů, tedy zhruba 28 % původního tempa.

Čísla, která nelze okecat

Dříve přicházelo 1058 žádostí týdně. Nyní je to kolem 300. Pokles o 72 %.

Z 1759 žádostí připadla největší část na NZÚ Light (777 žádostí), ale nejde o většinu. Tempo programu je prostě třetinové.

Proč jsou tyto dotace důležité

Česká republika má jeden z nejstarších bytových fondů v EU , průměrné stáří domů je kolem 50 let. Zateplení, výměna oken, modernizace vytápění- to všechno zásadně snižuje energetickou spotřebu a tím i účty domácností.

Renovace zároveň zvyšují hodnotu nemovitosti. U komplexních renovací jde podle dostupných zdrojů o 15-25 %, u zateplení bytových domů „více než 20 %“. Dotace tak nejsou „dárkem“, ale investicí do majetku občanů.

A právě proto je absurdní, že vláda odstřihla program od peněz z emisních povolenek. Ty měly být jeho hlavním zdrojem. Místo toho se rozplynuly v rozpočtu a lidem se řeklo, že si mají vzít půjčku.

Dopady na občany

Vyšší účty za energie, růst energetické chudoby, zastavené projekty, zhoršující se technický stav domů, pokles hodnoty majetku. Renovace nejsou „ekologická móda“, ale investice, která má přímý dopad na životní úroveň.

Když stát tento mechanismus rozbije, nejde jen proti ekologii. Jde proti lidem.

Program Nová zelená úsporám byl jedním z mála nástrojů, které měly reálný dopad na život domácností. Současná vláda jej přetvořila v nefunkční systém, který lidi odrazuje místo toho, aby je motivoval. Pokles žádostí o sedmdesát procent není „úspěch“, ale důkaz selhání. A vizitka vlády, která místo odbornosti staví na ideologii a loajalitě.