„Dnes jde o motorový olej a náhradní díly. Zítra to bude něco jiného," říká Filipe Ribeiro, vedoucí mise Lékařů bez hranic pro palestinská území. „Konkrétní položky se mění, ale princip zůstává stejný: dostat lidi do podmínek, v nichž se nedá žít a v nichž jsou systematicky zbavováni důstojnosti tím, že jim jsou odpírány ty nejzákladnější věci."

V polní nemocnici Lékařů bez hranic v Dajr Baláhu se 5. srpna porouchal jeden z generátorů. Týmy se musely spolehnout na menší záložní generátor a výrazně omezit spotřebu elektřiny. Operační sál bylo možné využít pouze pro pacienty v nejkritičtějším stavu. Zdravotní sestry nemohly sterilizovat nezbytné nástroje, přestalo fungovat rentgenové pracoviště a lidé s bolestivými popáleninami museli snášet extrémní horko bez klimatizace.

„To, čeho jsme svědky v Gaze, nejsou ojedinělé případy. Už více než dva roky sledujeme, jak izraelská opatření cíleně omezují přísun zásob. To nejen zdržuje humanitární pomoc, ale také to rozkládá infrastrukturu, na které jsou lidé existenčně závislí," dodává Ribeiro.

To potvrzuje i zkušenost českého farmaceuta Stanislava Havlíčka, který pracoval v Gaze na jaře roku 2024. „Když tehdy v únoru vzrostla cena benzínu na 28 dolarů a nafty na 14 dolarů, zvýšilo to cenu odsolené vody o 30 %. Byla sice drahá, ale byla, motory fungovaly. Ty bez oleje ale neběží. A bez elektřiny nefungují lékařské přístroje. Ve dne snad alespoň někde minimálně může pomoct solární výroba, byť je velmi omezená, ale v noci?"

Izraelské úřady v Gaze přerušily většinu dodávek elektřiny a velká část elektrické infrastruktury byla zničena. Nemocnice a další základní služby jsou proto téměř zcela závislé na generátorech. Kvůli nedostatku motorového oleje a náhradních dílů se však stále častěji porouchávají.

„Dopady pocítí novorozenci v inkubátorech, lidé závislí na kyslíkových koncentrátorech i pacienti, kteří akutně potřebují operaci," vysvětluje Ola Bardawil, zástupkyně koordinátora projektu Lékařů bez hranic pro palestinská území.

Důsledky sahají daleko za hranice nemocnic

Přístup lidí k pitné vodě je v současnosti závislý na cisternách, které ji rozvážejí do míst, kde lidé hledají útočiště. V průzkumu, který v červenci provedly organizace monitorující hygienu a zásobování vodou, 90 % domácností uvedlo, že čelí střednímu až vysokému nedostatku vody.

Bez motorového oleje hrozí zastavení veškeré dopravy. Týká se to nejen sanitek, ale i autobusů, které vozí zdravotníky do práce, a nákladních vozidel přepravujících humanitární zásoby. Na generátorech jsou závislé také pekárny a mlýny na mouku, takže nedostatek motorového oleje by mohl ovlivnit i výrobu potravin.

Jeden z generátorů v odsolovacím zařízení Lékařů bez hranic je již kvůli nedostatku motorového oleje poškozený a náhradní díly potřebné k opravě chybí. V červnu musela organizace omezit jeho provoz z 12 na 7 hodin denně, což vedlo ke snížení produkce pitné vody z 600 000 na 350 000 litrů denně. Přístup k pitné vodě tak bude každý den mít o 40 000 lidí méně.

Nedostatek zásob nyní ovlivňuje prakticky všechny oblasti života v Gaze. Izrael musí okamžitě ukončit blokádu a umožnit trvalý a neomezený přísun veškerého zdravotnického a humanitárního materiálu i komerčního zboží v době, kdy potřeby obyvatel zůstávají obrovské.