Válka v Íránu přivedla Irák na mizinu

14. 8. 2026

čas čtení 7 minut
Kvůli blokádě Hormuzského průlivu nemůže Irák vyvážet dostatek ropy na financování obrovského veřejného sektoru země. Protesty už začaly. Bude Irák kvůli íránské válce znovu destabilizován?, ptají se Cathrin Schaer a Ismael Adna.

Mohou být tisíce kilometrů daleko, ale Hormuzský průliv — nebo přesněji jeho blokáda — ztěžuje život mnoha obyčejným Iráčanům.

Poslední tři měsíce plat Mahmúda Valída přichází stále později. Osmadvacetiletý učitel je placen iráckým ministerstvem školství, ale protože Irák nemůže vyvážet dostatek ropy přes Hormuzský průliv, vládě docházejí o peníze.

V důsledku toho tisíce Iráčanů jako Valíd nejsou placeny včas.

"Zpoždění vás hodně ovlivňuje," řekl místní obyvatel Mosulu pro DW. "Jako většina lidí máme finanční závazky i základní životní náklady. Jsme čím dál víc přesvědčeni, že musíme snížit výdaje a nechat si nějaké peníze stranou na nouzové situace — jen dokud se věci nevrátí do normálu. Dělá tě to opravdu úzkostným a vystrašeným."

"Budoucnost vypadá nejistěji," dodává Ahmad, lékař ze stejného města, který nechtěl DW z osobních důvodů prozradit celé jméno. "Tento měsíc nám byly platy zpožděny o více než 10 dní. Ministr zdravotnictví vysvětlil, že stát nemá dostatečný peněžní tok a proto došlo ke zpoždění. Ale nevíme, jak dlouhé bude další zpoždění."

Začátkem srpna proběhlo několik menších demonstrací kvůli zpožděným platům. Zaměstnanci univerzit po celé zemi protestovali, stejně jako zaměstnanci ministerstva elektřiny.

Proč Irák nemá hotovost na platy?

Téměř celý irácký státní rozpočet, někde mezi 85 % a 90 %, pochází z exportu ropy.

Současně má Irák obrovský a rostoucí veřejný sektor, kdy asi dvě třetiny z přibližně 30 milionů Iráčanů v produktivním věku závisí svým živobytím na státu. Proto většina státního rozpočtu nyní jde na platy, důchody a sociální péči. Každý měsíc irácká vláda potřebuje na tyto platby něco mezi 6,5 miliardy a 8,2 miliardy dolarů.

Ale v poslední době je tyto peníze mnohem těžší sehnat.

Od doby, kdy Izrael a USA na konci února bombardovaly Írán, Írán zablokoval Hormuzský průliv. Téměř veškerá irácká ropa — mezi 80 % a 90 % — byla přepravována právě tudy, protože na rozdíl od jiných zemí v regionu Irák nemá významné alternativní trasy.

V důsledku blokády se irácký vývoz ropy v březnu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku snížil přibližně o 83 %. Do května klesl irácký námořní vývoz ropy o 97 %.

To znamená, že irácký národní příjem také výrazně klesl. Vládní zdroje sdělily různým místním médiím, že měsíční příjem Iráku v květnu a červnu byl někde mezi 2 miliardami a 2,3 miliardy dolarů, což je mnohem méně, než je potřeba.

Právě takové zprávy nedávno vyvolaly panické fámy, že státní platy budou vypláceny jen každých 45 dní místo každý měsíc.

V posledních dnech irácká vláda vydala několik prohlášení, nejprve popřela pětačtyřicetidenní fámu a poté uvedla, že stále má na účtě 83 miliard dolarů, plus zlaté rezervy a příjmy mimo ropu. To znamená, že platy lze vyplácet na příštích 10 až 11 měsíců, uvedla v úterý.

To ale nemusí stačit. Zpráva britské poradenské firmy Oxford Economics tento týden uvádí, že námořní doprava přes Hormuzský průliv se pravděpodobně v dohledné době nevrátí do normálu.

"Do roku 2028 se očekává, že úroveň dopravy bude kolísat podle napětí, přičemž v průměru zůstane výrazně pod předkonfliktními normami," uvedl Ben May, ředitel globálního makrovýzkumu, ve svém prohlášení.

Jde o vážnou krizi, která "přesahuje ropný sektor," tvrdil irácký ekonom Alí Al-Ravi v srpnové zprávě pro bagdádský think tank Al Bayan Center. "Celá irácká ekonomika je nyní rukojmím... příjmů z ropy."

Destabilizovaný Irák?

Žádný ze státních zaměstnanců, se kterými DW mluvila, neplánoval účastnit se protestů, pokud by jim platy opět byly odloženy.

A právě teď je nepravděpodobné, že by tato situace destabilizovala Irák, řekl Hajdar aš-Šakerí, výzkumný pracovník britského think-tanku Chatham House, pro DW.

"Pokud budou zpoždění platů pokračovat, očekával bych více protestů, ale zpočátku pravděpodobně zůstanou sektorové, místo aby se vyvinuly v další celostátní hnutí jako Tišrín," řekl aš-Šakerí s odkazem na rozsáhlé protesty vedené mládeží proti vládě mezi lety 2019 a 2021. "Vláda se poučila z roku 2019 a nyní má řadu politických, administrativních a bezpečnostních mechanismů, jak zastavit protesty dříve, než se rozšíří."

Situace by se však mohla později zhoršit, pokud by se objevila kombinace problémů, z nichž některé v minulosti vyvolaly větší protesty.

"Pokud se zpoždění plateb spojí s nedostatkem elektřiny, inflací a zhoršujícími se službami po delší dobu, tyto samostatné protesty by se mohly začít propojovat," předpovídá aš-Šakerí. "V tu chvíli by nedávná stabilita Iráku čelila mnohem vážnější zkoušce."

Co může Irák dělat?

Irák se snažil řešit svůj problém v Hormuzském průlivu. Malá část irácké ropy je exportována tureckým ropovodem. Ropa byla také přepravována kamiony z Iráku a poté nakládána na lodě v syrských přístavech. Minulý týden irácká vláda oznámila, že obnovuje dlouho uzavřený ropovod mezi Irákem a Libanonem.

Irácký premiér Alí az-Zajdí také uvedl, že když na konci července navštívil Írán, požádal íránské úředníky o zvláštní výjimku, která by umožnila průchod irácké ropy Hormuzským průlivem. Obě země mají dobré vztahy.

Odborníci říkají, že je mnohem důležitější, aby nová irácká vláda konečně zavedla realistické reformy, opatření, která sníží korupci a povzbudí soukromý sektor, čímž se země odkloní od závislosti na ropě a nabídne pracovní místa mimo státní správu.

Ale reformy také vyžadují financování — a nejnovější statistiky ukazují, že na to není, napsali tento měsíc výzkumníci z ekonomické konzultační společnosti Iraqi Horizons.

V květnu celkové vládní výdaje oproti loňsku klesly přibližně o čtvrtinu. Z toho tvořily 99 % všech provozních výdajů peníze na platy, důchody a sociální zabezpečení. To znamená, že na cokoli jiného zbývá jen velmi málo peněz, upozornili konzultanti.

"Fiskální krize už dříve tlačily irácké vlády k reformám," naznačil aš-Šakerí z Chatham House. "Když příjmy z ropy klesají, vlády jsou ochotnější diskutovat o boji proti korupci, zvyšování příjmů mimo ropu a podpoře soukromého sektoru. Ale jakmile ropné peníze opět začnou proudit, politické motivace pro reformy slábnou."

Současná krize by mohla vytvořit prostor pro reformy v Iráku, uzavřel aš-Šakerí. "Ale zda tyto příležitosti přežijí, jakmile bezprostřední tlak poleví, je skutečná otázka."

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
162

Diskuse

Obsah vydání | 14. 8. 2026