Extremní vedro láme teplotní rekordy ve střední a východní Evropě

7. 8. 2026

čas čtení 2 minuty

 

Na Slovensku bylo naměřeno nové maximum 42 °C, zatímco polské úřady byly nuceny odstavit elektrárny v Kozienicích a Połanci

V několika zemích střední a východní Evropy padly teplotní rekordy, zatímco extrémní počasí, které na celém kontinentu způsobuje požáry a sucha, pokračuje.

Rekordní teploty zaznamenaly země včetně Slovenska, Rakouska a Maďarska. Ve čtvrtek slovenská hydrometeorologická agentura oznámila, že v Dolných Plachtincích bylo naměřeno nové maximum 42 °C (108 °F).

Úřady v Polsku byly nuceny odstavit uhelné elektrárny v Kozienicích a Połanci, protože kriticky nízký stav vody ve Vistule omezil přísun chladicí vody. Tímto výpadkem se výkon polské energetické sítě snížil o přibližně 1,3 GW.

 

Ve středu polský premiér Donald Tusk vyzval zaměstnavatele, aby se postarali o své zaměstnance a zajistili jim klimatizaci a studenou vodu.

V Německu demonstrovali před kancléřstvím klimatickí aktivisté požadující ukončení využívání fosilních paliv proti nečinnosti vlády v oblasti ochrany obyvatel před extrémními vedry. Podle nových odhadů Roberta Kochova institutu zemřelo letos v létě v celé zemi na následky veder odhadem 11 900 lidí.

„Toto extrémní horko a jeho důsledky jsou výsledkem politiky v oblasti fosilních paliv, která je zcela nezodpovědná a mimořádně nebezpečná,“ uvedla Annkatrin Schwirten z hnutí Fridays for Future Berlin. „Nesmíme si zvyknout na to, že každé léto umírají tisíce lidí v důsledku veder.“

Maďarský premiér Péter Magyar ve čtvrtek na X napsal, že jaderná elektrárna, která byla dočasně odstavena, bude znovu uvedena do provozu.

„Dobrá zpráva: hladina Dunaje je již o devět centimetrů nad nedělním minimem a v rakouských povodích se očekávají srážky,“ napsal. „Jedna z turbín jaderné elektrárny Paks je v provozu. I přesto bude v dnešním horkém dni stále velmi potřebné dobrovolně omezit spotřebu elektřiny.“

Nesnesitelné vedro a přetrvávající sucho jsou ještě umocňovány eskalující klimatickou krizí a odborníci varují, že tyto jevy vyvíjejí obrovský tlak na místní obyvatelstvo, kritickou infrastrukturu i volně žijící zvířata v celém regionu.

Paweł Pomian z polské ekologické organizace EKO-UNIA uvedl, že „elektrárny, které přispívají ke změně klimatu, se stále častěji stávají jejími oběťmi“, a dodal, že dopad extrémních podmínek letošního léta, které jsou ještě umocněny spalováním fosilních paliv, by měl být „varovným signálem nejen pro Polsko, ale pro celou Evropu“.

„Čím rychleji budeme rozvíjet větrnou a solární energii – technologie, které k výrobě elektřiny potřebují nejméně vody –, tím lépe budeme moci chránit jak energetickou bezpečnost, tak i naše řeky,“ řekl.


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
186

Diskuse

Obsah vydání | 7. 8. 2026