„Nemám nic, ve Velké Británii nemám vůbec nic,“ říká Charles a ukazuje zprávu od britského konzulátu, ve které je vysvětleno, kde na letišti Heathrow mohou ti, kteří se náhle ocitli bez domova, získat pomoc.

„Jediné, co chci, je vrátit se ke své ženě, do svého domova a ke svým přátelům ve Švédsku a žít klidný, pokojný život,“ dodává Charles, který nechce veřejně sdělit svou úplnou totožnost.

Jeho nucený odlet v úterý ukazuje, že deportace britských občanů, kteří před brexitem žili ve Švédsku, pokračují. Stockholm již deportoval 458 Britů po zamítnutí žádostí o pobyt, což je v poměru k počtu obyvatel vyšší podíl než v jakémkoli jiném členském státě EU.

Situace přetrvává navzdory slibům opozičních stran, které jsou nyní na dobré cestě k sestavení vlády a které slíbily, že předloží naléhavé zákony, aby Britům poskytly druhou šanci požádat o povolení k pobytu.

„Neudělal jsem nic špatného, ale mám pocit, že se mnou zacházeli jako s kriminálníkem,“ říká Charles.

„Od svého příjezdu do Švédska před téměř devíti lety jsem udělal vše, co bylo v mých silách, abych se integroval do švédské společnosti. Naučil jsem se základy švédštiny, přispíval jsem k rozvoji švédské společnosti i švédské ekonomiky, a za to jsem nyní trestán. Proč to dělají dobrým, poctivým a pracovitým lidem, jako jsme já a moje žena?“

Krátce po vystoupení z letadla v Londýně sedí v letištní kavárně a snaží se zpracovat to, co se právě stalo.

Ukazuje na malou cestovní tašku a velkou opakovaně použitelnou nákupní tašku a říká: „Všechno, co mám, je to, co mi sem do tašky s oblečením zabalila moje žena, a tahle moje malá taška“ – ve které má věci, které mu při vystupování z letadla vrátil kapitán.

V tašce je zapečetěná plastová obálka s nápisem „Kriminalvården“ (švédská vězeňská a probační služba), obsahující skromné osobní věci.

Uvnitř je miniaturní tuba zubní pasty, zubní kartáček a špunty do uší, které mu dali ve vazební věznici, kde byl dva týdny zadržován.

Před vystoupením z letadla mu kapitán také předal jasně žlutou obálku, kterou nyní poprvé otevírá.

Uvnitř je policejní dokument, v němž se uvádí, že nemusí být „doprovázen“. Další dokument uvádí, že je vyhošťován kvůli zamítnuté žádosti o pobyt podle zákona o cizincích – jde o jeho poslední právní pokus zůstat ve Švédsku poté, co byla včas podaná žádost o pobyt před brexitem zamítnuta.

Charlesova tíživá situace začala před něco málo přes dvěma týdny, když on a jeho manželka obdrželi SMS s výzvou, aby se dostavili na místní policejní stanici k projednání svého migračního případu. Mysleli si, že půjde o projednání jejich pětiletého boje o přesvědčení úřadů, že se v zemi před brexitem nacházeli legálně. On však byl okamžitě zadržen a bylo mu sděleno, že bude vyhoštěn.

„Byl to neuvěřitelný šok. Byl jsem zdrcený. Tady nejde o to, že bych opouštěl Švédsko, jde o to, že mě nutí opustit svou manželku a svůj dům. Oddělují mě od mé manželky,“ řekl. „Řekli, že si myslí, že pokud vás nezadržíme, uprchnete ze Švédska, protože nespolupracujete.

„Posledních devět let jsme s nimi nic jiného nedělali, než že jsme spolupracovali.“

Řekl, že úřady prosil, aby ho nezadržovaly, a sdělil jim, že odejde dobrovolně, ale oni to odmítli. Zeptal se, zda by mohl odjet autem zpět do Británie, „abych si alespoň mohl vzít s sebou nějaké věci, protože ve Velké Británii nic nemám, a oni odpověděli: ‚Ne, rozhodnutí už padlo.‘“

Před brexitem mohli britští občané žít, pracovat, studovat nebo trávit důchod v kterémkoli jiném členském státě. Podle práva EU bylo vyhoštění vyhrazeno pouze pro výjimečné případy trestné činnosti, jako je terorismus.

Po brexitu bylo Britům a občanům EU, kteří tato práva na volný pohyb uplatňovali, sděleno, že jejich právo zůstat v hostitelské zemi bude zaručeno v právně závazné dohodě o vystoupení.

Aktivistická skupina British in Europe již roky upozorňuje na tvrdý přístup ve Švédsku, ale letos v létě se z toho stalo volební téma poté, co vyšla najevo řada kontroverzních případů, včetně vyhošťovacího příkazu vydaného 78leté britské vdově Joyce Thomasové, která v zemi pobývala 21 let.

Po 25 letech byl k opuštění země vyhoštěn také 74letý britský muž trpící demencí, který byl v neustálé péči, zatímco další 34letý Brit, který v zemi žil od svých 10 let, byl v lednu deportován.

Tyto případy vyvolaly otázky, zda tvrdý postoj Švédska k imigraci ovlivnil rozhodování týkající se Britů již před brexitem, tedy skupiny, která požívá zvláštní ochrany.

Charles říká, že tato zkušenost pro něj byla ponižující, zejména proto, že strávil svou kariéru ve veřejné službě, kde pomáhal vězňům a nezaměstnaným s rozjezdem podnikání.

„Když jsem se poprvé přestěhoval do Švédska, myslel jsem si, že je to úžasné místo k životu. Čistý vzduch. Byli jsme velmi blízko moře. Lesy, příroda, lidé, které jsem potkal, když jsem se tam poprvé přestěhoval, byli obecně velmi milí. To se ale změnilo,“ řekl.

„Jen dva přátelé vědí, co se stalo v posledních několika týdnech. A jsou tím znechuceni. Jeden z nich řekl: ‚Stydím se, stydím se za to, co jsme ti udělali.‘“

Jane Golding, předsedkyně organizace British in Europe, říká: „Je to další případ, který vyvolává otázku, zda je švédské provádení v souladu s duchem dohody o vystoupení,“ a odkazuje přitom na právně závaznou smlouvu, o které Michel Barnier, tehdejší hlavní vyjednavač EU pro odchod Británie z EU, a Boris Johnson, tehdejší premiér, slíbili, že bude chránit občany EU ve Velké Británii a britské občany v EU.

„Tento Brit, který má ve Švédsku dostatečné prostředky, domov a švédskou manželku, nyní čelí bezdomovectví ve Velké Británii, kde nemá nic,“ říká. „To nebyl záměr vyjednavačů dohody z EU a Velké Británie, kteří tvrdili, že občané by měli být v zásadě schopni pokračovat ve svém životě jako dosud,“ dodává.

Poukazuje na to, že na rozdíl od Velké Británie neexistuje v žádném členském státě zákonný orgán, který by dohlížel na správné provádění dohody o vystoupení. „Prostředky na monitorování a podporu britských občanů v EU, kteří se snaží prosadit svá práva, nejsou srovnatelné s těmi ve Velké Británii, kde existuje specializovaný nezávislý dozorový orgán. Neplacení dobrovolníci, kteří se snaží pomáhat, jsou přetíženi,“ říká Goldingová.

Zdroj v angličtině ZDE

Vytisknout