Šéfové evropských zpravodajských služeb varují, že Moskva plánuje razantnější kroky proti NATO

21. 9. 2026

Obavy z eskalace přicházejí v době, kdy se koncem tohoto týdne v New Yorku schází Valné shromáždění OSN, a uprostřed zintenzivňujících se leteckých útoků na obou stranách rusko-ukrajinského konfliktu. Kyjev v neděli brzy ráno zasáhl Moskvu a další ruské regiony stovkami dronů a raket, což byl jeden z největších leteckých útoků této války.

V samostatných rozhovorech, které se uskutečnily v uplynulém týdnu na různých místech, se tři šéfové evropských zpravodajských služeb vyjádřili k potenciální hrozbě ze strany Moskvy.

Michal Koudelka, šéf české bezpečnostní služby BIS, uvedl, že kromě zvýšené aktivity dronů by součástí plánů Kremlu mohla být i invaze malého rozsahu na území NATO sousedící s Ruskem. „Je to možné. Mohlo by jít o omezený vpád, provokace pod falešnou vlajkou nebo o masivní kampaň zaměřenou na ovlivňování veřejného mínění,“ uvedl v ojedinělém rozhovoru v sídle agentury v Praze. Dodal, že k tomuto scénáři by mohlo dojít během „měsíců, nikoli let“, ale zároveň poznamenal, že „mnoho lidí dělá vše, co je v jejich silách, aby se tomu zabránilo“.

Úředníci ve třech pobaltských zemích, které hraničí s ruským územím, jsou ohledně možnosti invaze či jiné závažné eskalace opatrnější. Odvolávají se přitom na to, že Moskva má své zdroje vyčerpány na Ukrajině, a varují, že zveličování možnosti útoku by mohlo nahrávat Kremlu.

„Nevidíme žádné náznaky bezprostředního útoku,“ uvedl Normunds Mežviets, generální ředitel lotyšské státní bezpečnostní služby VDD, v rozhovoru v sídle této agentury v Rize. Připustil, že existují náznaky, že se Moskva připravuje na rozhodnější kroky v Evropě, ale dodal, že není jasné, zda jsou tyto plány pouze součástí destabilizační strategie.

„Stále zůstává otevřenou otázkou, zda mají přímé a konkrétní plány, nebo zda se to odehrává pouze v kontextu jejich celkových snah šířit strach a nejistotu v západní společnosti,“ uvedl.

Pobaltštíi politici, kteří po mnoho let kritizovali západní Evropu za příliš měkký přístup k Rusku, se nyní ocitli v podivné situaci, kdy musí některé západní lídry vyzývat, aby ve svých veřejných prohlášeních zachovali klid, protože se obávají, že řeči o bezprostřední invazi by mohly mít negativní dopad na jejich společnosti a ekonomiky.

V sobotu generální tajemník estonského ministerstva zahraničí Jonatan Vseviov odsoudil „paniku na sociálních sítích“ z posledních dnů ohledně možného útoku. „Pokud bude důvod se útoku obávat, buďte si jisti: dáme to jasně najevo. Do té doby zachovejte klid, pokračujte v běžném životě a podporujte Ukrajinu,“ napsal na X.

Mežviets uvedl, že celkově je dobře, že si západní Evropa uvědomila hrozbu ze strany Ruska. „Před rokem 2022 jsme naše západoevropské partnery neustále varovali před hrozbou ze strany Ruska, ale většinou nás nikdo neposlouchal. V roce 2022 se přístup našich partnerů změnil. Řekli, že se ukázalo, že Pobaltci a Poláci měli pravdu,“ uvedl.

Ani Mežviets, ani Koudelka nechtěli hovořit o tom, jaké konkrétní zpravodajské informace mohly být získány o údajných ruských plánech na nadcházející měsíce, ani se nechtěli vyjádřit k tomu, zda nečekaná cesta ředitele CIA Johna Ratcliffea do Moskvy minulý měsíc – během níž se zastavil v Rize – měla částečně za cíl varovat Kreml před nebezpečím zahájení útoku na NATO.

Po této návštěvě mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl zvěsti o ruském útoku na NATO. „Nemá to nic společného s realitou a nic společného se záměry Ruské federace,“ uvedl.

Mnozí v Evropě však budou mít v podvědomí přípravy na plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v roce 2022, kdy američtí představitelé opakovaně varovali, že se Rusko chystá k invazi, a Kreml to opakovaně popíral.

Vzhledem k tomu, že plnohodnotná válka, která následovala, se blíží ke své páté zimě, úsilí vedené USA o nastolení míru na Ukrajině nevykazuje žádné známky úspěchu, přičemž Rusko a Ukrajina vzájemně zintenzivňují své útoky dronů a raket. Ukrajina v posledních měsících zničila značnou část ruské ropné infrastruktury, přičemž se zaměřila na rafinerie a další zařízení.

Moskva často tvrdí, že poskytování zbraní, zpravodajských informací a vojenských poradců Ukrajině činí ze západních zemí účastníky války a legitimní cíle, dosud se však vyhýbala akcím, které by mohly vyprovokovat koordinovanou reakci ze strany NATO. Místo toho zahájila to, co západní agentury popisují jako sabotážní kampaň proti cílům v zemích, které jsou nejhlasitějšími zastánci Ukrajiny, a ojedinělé incidenty, které zřejmě měly za cíl otestovat hranice, jako například když před rokem vletělo do polského vzdušného prostoru více než tucet dronů letících bez munice.

Koudelka uvedl, že současná ruská taktika spočívá v „eskalaci za účelem deeskalace“, přičemž Kreml se snaží tlačit na slabá místa západních společností, aby oslabil jejich podporu válečnému úsilí Ukrajiny. „Věří, že pokud eskalaci dostatečně vyhrotí, evropské země se rozhodnou Ukrajinu nepodporovat,“ řekl.

V posledních týdnech se Trumpova administrativa pokusila znovu nastartovat mírová jednání na Ukrajině. Kromě Ratcliffeovy návštěvy v Moskvě podnikli američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner další cestu do Moskvy a poprvé také do Kyjeva. Zatímco Donald Trump často tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin má o dohodu zájem, v Evropě panuje skepse ohledně toho, zda má Kreml vůbec zájem o jednání vedená v dobré víře.

„Neviděl jsem žádné známky toho, že by se v Moskvě vážně uvažovalo o skutečných jednáních,“ uvedl Thomas Nilsson, šéf švédské vojenské rozvědky a bezpečnostní služby, v rozhovoru v rámci konference v Rize. „Podle mého hodnocení si stále myslí, že by mohli dosáhnout svých strategických cílů, a tak jen předvádějí divadlo v podobě jednání,“ dodal.

Všichni tři šéfové zpravodajských služeb uvedli, že ať se stane cokoli, ruská sabotážní kampaň v Evropě se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní. Nilsson označil nedávný incident s ozbrojeným dronem na letišti v Lipsku, který německé úřady připisují ruské rozvědce, za „zlomový moment“.

„Vyslání ozbrojeného bezpilotního letounu (UAV) na rušné letiště uprostřed Evropy… Pokud dochází k útokům, které by mohly vést ke ztrátám na životech nebo k poškození velmi kritické infrastruktury s obrovskými důsledky pro společnost, myslím si, že to je zlomový moment,“ řekl.

Mežviets uvedl, že Rusko přechází od náhodných sabotážních a žhářských útoků, jejichž cílem je vyvolat paniku, ke konkrétním cílům spojeným se západní podporou Ukrajiny. „Vidíme, že se snaží útočit na železniční infrastrukturu a infrastrukturu podporující Ukrajinu. V současné době pozorujeme posun směrem k cílům v obranném průmyslu,“ řekl. „Pokud to uděláte, dosáhnete tak či tak efektu psychologické operace, takže získáte obojí najednou,“ dodal.

Nilsson uvedl, že za nedávným zintenzivněním ruských sabotážních aktivit stojí několik cílů: oslabit podporu Ukrajiny, vyvolat rozkoly v NATO a vyvolat paniku mezi evropským obyvatelstvem. „Myslím, že Moskva by byla ráda, kdyby se v NATO vedly nekonečné diskuse o konzultacích podle článku 4, aniž by však došlo k nějakým konkrétním krokům,“ řekl.

Koudelka uvedl, že dalším důsledkem sabotážní kampaně je přetěžování zdrojů zpravodajských služeb, protože pochybnosti často přetrvávají i v případech, kdy jsou incidenty způsobeny jinými faktory. „Nyní musí být každý požár nebo každá porucha vyšetřována zpravodajskými službami jako potenciální teroristický útok, a to je pro ně dobrý výsledek,“ řekl.

Zdroj v angličtině ZDE