Americká půda však byla tradičně považována za jakési bezpečné útočiště pro ty, kdo se otevřeně vyjadřují proti Kremlu, ať už to bylo pod rudou vlajkou Sovětského svazu, nebo pod trikolórou Ruské federace Vladimira Putina. Kremelským agentům by se možná podařilo bez potíží nasadit deštníky s otrávenými hroty na lidi přecházející londýnský Waterloo Bridge, jak tomu bylo v případě bulharského disidenta Georgije Markova v roce 1978, ale riskovat takovéto okázalé atentáty na Brooklynském mostě nebo kdekoli jinde na území USA by byla zcela jiná věc.

I kdyby to nebylo součástí takzvaných moskevských pravidel, legendárních operačních pokynů pro západní a ruské špiony, jistě existoval nějaký dodatek, jakási gentlemanská dohoda, že žádná ze stran nebude zabíjet na území druhé strany. Tak tomu rozuměli i mnozí další disidenti, když se připravovali na účast na konferenci Washington Dialogue věnované ruským záležitostem, která se konala v kancelářích ve výškové budově organizace National Endowment for Democracy, jen kousek od Bílého domu.

Tento týden se však situace radikálně změnila. „Vypadá to, že od dnešního dne se pravidla v Americe změnila,“ řekl 43letý Dobrokhotov. „Budeme muset změnit způsob, jakým se tu chováme. Nikde už není bezpečno.“

Zásadním zvratem, který zastínil konferenci ve Washingtonu, bylo úterní oznámení, že americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo obžaloby v nepřítomnosti proti pěti osobám, které údajně pracovaly pro ruské zpravodajské služby a které se prý spikly s cílem „provádět útoky a vraždy po celém světě, včetně Spojených států“.

Nejpozoruhodnějším tvrzením byl odvážný plán na rekrutaci nejmenovaných obyvatel USA k „likvidaci“ prominentního ruského disidenta žijícího v hlavním městě USA. Mezi osobami jmenovanými jako součást špionážní sítě byl aktivní důstojník ruské Federální bezpečnostní služby (FSB), Kirill Chramejev (27) a jeho otec Jurij Chramejev (63), bývalý plukovník FSB, spolu se dvěma 35letými Kubánci, Oemisem Romagozou Durruthym a Yaidelem Delgadem Suarezem, přezdívaným „Viking“, a 22letým Venezuelanem Angelem Eduardem Castrem.

FBI odhalila šifrované zprávy – psané ve španělštině a nešikovně zakódované špionážním kódem –, které zadávaly to, co jeden z údajných členů skupiny popsal jako „mimořádně závažnou práci“: nabídku 40 000 dolarů  za sledování a následné zabití osoby ve Washingtonu, kterou ruský stát chtěl „nechat zmizet“.

Mluvilo se o přivezení nájemných vrahů z Mexika, kteří by provedli „akci“ (slovo používané agenty pro vraždu), ale ti se „zpozdili“, a tak se podle obžaloby hledal místní zabiják. Úřady totožnost údajné oběti nezveřejnily, ale mezi potenciálními cíli, o nichž se šířily zvěsti, byl i Vladimir Kara-Murza, který byl propuštěn z vězení na Sibiři a v roce 2024 odjel do USA v rámci výměny za ruské zpravodajské agenty. 

Téměř bezprecedentní povaha spiknutí na území USA byla nechtěně zdůrazněna v samotné obžalobě, která uváděla řadu vražd spáchaných ruskými zpravodajskými službami. Byl mezi nimi Paul Klebnikov, americký novinář a historik, zavražděný v Moskvě v roce 2004. O dva roky později byl Alexander Litvinenko, bývalý důstojník FSB, zavražděn v Londýně dvěma ruskými agenty, kteří mu do čaje přimíchali radioaktivní látku. V roce 2018 Sergej Skripal, bývalý důstojník ruské vojenské rozvědky, a jeho dcera přežili otravu vojenským nervovým plynem v britském Salisbury; místní žena Dawn Sturgessová zemřela v důsledku kontaminace. V roce 2019 německý soud shledal, že Zelimchan Khangošvili, bývalý velitel z druhé čečenské války, byl zavražděn v Berlíně na příkaz ruského státu. A v roce 2024 ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj zemřel ve vazbě poté, co byl předtím otráven nervovým jedem Novičok během pobytu v zahraničí.

„V poslední době obvinily země po celé Evropě Rusko ze sabotážních operací a mimosoudních útoků,“ pokračuje obžaloba. „Například v září 2026 nebo kolem tohoto data německé vyšetřování údajně spojilo vojenské zpravodajské služby GRU s útokem dronem na letišti Lipsko/Halle v Německu.“

V dokumentaci však nebyly zmíněny žádné takové aktivity na území USA, a to z historicky zakořeněných důvodů.

„Popsal bych to jako nepsaný soubor pravidel chování z dob studené války,“ řekl Chris Costa, bývalý šéf americké zpravodajské služby, který je dnes výkonným ředitelem Mezinárodního muzea špionáže ve Washingtonu DC. „USA a Sovětský svaz proti sobě vedly agresivní špionáž, ale existovaly nepsané hranice, zejména pokud šlo o fyzické útoky na zpravodajské pracovníky a jejich rodiny… Pokud se tato obvinění potvrdí, znamená to, že cílené sledování a vraždy na území USA překračují hranici, která se výrazně liší od tradiční špionáže.“

Proč by Rusové překročili tuto červenou čáru? Jack Devine, bývalý zástupce ředitele pro operace v CIA, uvedl, že Kreml možná začal brát potenciální důsledky na lehkou váhu – což by se však mohlo ukázat jako chybný krok.

„Rusové dnes přikládají mezinárodní politické kritice mnohem menší váhu a méně se obávají následků, včetně sankcí,“ řekl. „Putin má o sobě v Rusku i ve světě představu jako o mocném vůdci staré školy, na což často vzpomíná ve svých rozhovorech a veřejných prohlášeních. Domnívám se, že je to mylný pohled a že možná podceňuje dlouhodobé vnitřní i vnější důsledky této izolace.“

Podle Caldera Waltona, autora a zástupce ředitele projektu Intelligence Project v Belferově centru na Harvardově univerzitě, by se neměly analyzovat pouze ruské motivace. V roce 2023 Walton ve své knize Spies odhalil, že o tři roky dříve se ruská vražedná komanda zaměřila na Aleksandra Potejeva, přeběhlíka, který žil v USA.

„V případě Potejeva se americké úřady zjevně rozhodly pro utajení, pravděpodobně aby ochránily zpravodajské zdroje a metody a vyhnuly se veřejné konfrontaci s Moskvou,“ uvedl. „Zveřejněním této obžaloby postupuje ministerstvo spravedlnosti jinak: odhaluje údajnou síť, varuje potenciální rekruty, uklidňuje ohrožené disidenty a ukládá sankce osobám, které by jinak mohly pokračovat v činnosti ve stínu. Veřejné odhalení je samo o sobě zbraní kontrarozvědky.“

Evropští diplomaté ve Washingtonu, kteří mají za úkol sledovat konflikt na Ukrajině a vztahy mezi USA a Ruskem, rovněž uvedli, že odhalení spiknutí ze strany FBI naznačuje posun v postoji Washingtonu. „Je to velká věc, že se USA rozhodly toto odhalit právě teď,“ řekl jeden z nich. „Toto rozhodnutí zvyšuje povědomí o této záležitosti a ukazuje jasnou a bezprostřední hrozbu pro disidenty v USA.“

Walton dodal: „Bezprostřední politické důsledky mohou být omezené, protože všech pět obžalovaných se údajně nachází v zahraničí a stále jsou na svobodě.

„Měli bychom nicméně očekávat větší ochranu ruských disidentů a přeběhlíků, zintenzivnění vyšetřování sítí ruských zástupců, užší spolupráci zpravodajských služeb s evropskými spojenci a potenciálně další sankce, vyhoštění nebo trestní stíhání.“

Již se objevily důkazy o zvýšené pohotovosti ohledně rizika pro disidenty v USA. Anastasia Ševčenko, hlasitá kritička Putina, která v roce 2022 uprchla z Ruska do Litvy poté, co se stala první osobou odsouzenou za porušení nového zákona o účasti v „nežádoucí organizaci“, uvedla, že při nedávném pohovoru o udělení víza do USA byla varována, že nemůže předpokládat, že během své návštěvy bude v bezpečí.

Nikkie Ljubarská, výzkumná pracovnice v Soufan Center, nevládní organizaci v New Yorku specializující se na globální bezpečnost, uvedla, že zveřejnění obžaloby by mohlo odrážet „zákulisní“ eskalaci napětí mezi Bílým domem a Kremlem v důsledku údajné podpory Íránu ze strany Ruska v pokračujícím konfliktu s USA a Izraelem.

„To, že USA nyní [obžaloby] zveřejnily, ve mně rozhodně vyvolává určité pochybnosti,“ řekla Ljubarská. „Zjevně to souvisí s sankcemi, které právě prošly Sněmovnou reprezentantů, a nedávnou návštěvou ředitele CIA v Rusku. Pravděpodobně se za kulisami odehrává nějaká eskalace, o které nevíme. Mohlo by to souviset se sdílením zpravodajských informací mezi Ruskem a Íránem. To by byl můj nejpravděpodobnější odhad.“

Zpět na konferenci Washington Dialogue měli disidenti s možná pochopitelnou sklonem ke konspiračním teoriím.  Snažil se snad Donald Trump distancovat od zprávy, že svatba jeho syna, Donalda Trumpa ml., byla částečně zaplacena Putinovým stoupencem a oligarchou Umarem Kremlevem?

Natalia Arno, zakladatelka a prezidentka nadace Free Russia Foundation,která během cesty do Prahy v roce 2023 pociťovala příznaky podezření na otravu, o níž se domnívá, že byla zosnována Kremlem, uvedla, že navzdory všem teoriím se jedna věc nepopiratelně změnila. „Mysleli jsme si, že Kreml nebude tak drzý, aby něco podnikl na území Spojených států,“ řekla. „Je to jiná situace.“

Zdroj v angličtině ZDE