Válka v Íránu je nejméně populární konflikt v dějinách

29. 6. 2026

čas čtení 3 minuty

Během dubnového slyšení v Senátu, které ovládla debata o válce s Íránem, ministr obrany Pete Hegseth odrážel kritiku skeptických členů Kongresu, když prohlásil: „Věřím, že v tomto konfliktu máme podporu amerického lidu.“

Ukázalo se, že se Hegseth mýlil. O dva měsíce později můžeme s jistotou říci, že konflikt s Íránem je nejméně oblíbenou válkou v historii USA, píše na webu Responsible Statecraft Stephen Semler. 

Když jsem v květnu porovnal veřejné mínění ohledně války s Íránem s předchozími významnými konflikty USA, nedosahovalo ještě zcela úrovně nepopularity války ve Vietnamu. Avšak průzkumy z června ukazují, že válka s Íránem nyní klesla na čistou podporu -32 % – což je méně než -31 %, které zaznamenal závěrečný průzkum během války ve Vietnamu.

To samo o sobě však zcela nevystihuje, jak historicky nepopulární válka s Íránem je. Na základě mé aktualizované analýzy 153 průzkumů veřejného mínění týkajících se sedmi významných amerických konfliktů je válka s Íránem nejméně populární americkou válkou v historii, a to minimálně ve třech ohledech:

1. Íránská válka začala s nižší veřejnou podporou než jakákoli jiná americká válka. S hodnotou -13 % je první, která začala se zápornou čistou podporou.

2. Íránská válka má v současné době nižší veřejnou podporu než jakákoli jiná americká válka. S hodnotou -32 % zaostává v oblibě dokonce i za nechvalně proslulou válkou ve Vietnamu.

3. V žádném okamžiku nepodporovalo íránskou válku více Američanů, než kolik ji odmítalo. 

Průzkumy veřejného mínění pro každou válku zahrnují první průzkum po zahájení války a poslední průzkum před jejím ukončením – nebo v případě války s Íránem ten nejnovější. 

Údaje pro prvních šest válek pocházejí od agentury Gallup, která se z nejasných důvodů rozhodla tuto válku pravidelně nesledovat. Partnerství The Economist/YouGov přineslo nejlepší průzkumy týkající se války v Íránu, pokud jde o frekvenci, formulaci otázek a návaznost na historická data. 

Společnost Gallup se respondentů ptala, zda považují danou válku za chybu, či nikoli. Průzkumy The Economist/YouGov se ptaly, zda respondenti válku podporují, či jsou proti ní. Oba formáty otázek mohou vést k mírnějšímu hodnocení podpory války, než jaká ve skutečnosti existuje. 

Když byli respondenti dotázáni, zda válku podporují, nebo jsou proti ní, 28 % uvedlo, že ji podporují, a 60 % uvedlo, že jspu proti. U republikánů se tato čísla obrátila: 67 % z nich vyjádřilo podporu a 20 % nesouhlas.

Když však stejný průzkum položil otázku, zda by USA „měly uzavřít dohodu, aby co nejrychleji ukončily válku v Íránu“, republikáni se více shodovali s širokou veřejností: 54 % z nich volalo po rychlém jednání, zatímco u všech Američanů to bylo 65 %.

Mezi republikány tedy činí podpora války v Íránu +47 %, ale podpora prodloužení války – nikoli jejího nejrychlejšího ukončení – je -28 %. Významná část dospělé populace USA v podstatě říká: „Ano, podporuji vedení této války; ano, chci ji co nejdříve ukončit.“

Mezi všemi Američany činí čistá podpora prodloužení války v Íránu – na rozdíl od jejího co nejrychlejšího ukončení – minus 52 %.

Celý článek v originále ZDE

0
Vytisknout
245

Diskuse

Obsah vydání | 29. 6. 2026